Článek
Poslanecká sněmovna si své vedení zvolila před více než dvěma měsíci. Jedno místo místopředsedy však zůstává už od ustavující schůze 10. listopadu prázdné. Sněmovna by se o jeho dodatečné zvolení měla znovu pokusit na další schůzi, která začne 15. února.
„Z mého pohledu jako předsedy volební komise je to nenaplněné místo. Vždy postupuju tak, že před novou schůzí Sněmovny si udělám plán práce a bod, který je nenaplněný, vyhlašuju znova,“ popsal předseda volební komise Martin Kolovratník z hnutí ANO.
Místo šestého místopředsedy by podle dohody mělo patřit opozičnímu hnutí ANO. Zatím však slouží spíš k vyřizování účtů a ukazování svalů mezi vládní koalicí a ANO. Zatím neprošel ani Radek Vondráček, ani Karel Havlíček. O místo se pravidelně snaží ucházet i předseda SPD Tomio Okamura.
Hnutí ANO na ustavující schůzi jako šestého místopředsedu nominovalo svého někdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Koalice se však proti jeho nominaci postavila a Vondráček podvakrát nedostal potřebný počet hlasů. „Pokazil“ si to zejména říjnovou návštěvou na JIP u nemocného prezidenta Miloše Zemana, kterou následně nemocnice vyšetřovala. Někteří mu vyčítali i starší exces, kdy se nechal zvěčnit s kytarou, jak stojí na předsednickém pultíku.
Má být ANO na empiru?
První kandidatura Karla Havlíčka nejprve nebyla podle některých ústavních odborníků možná proto, že v době volby byl ještě dvojitým ministrem a vicepremiérem. Druhá volba na začátku tohoto týdne pak nedopadla už spíš kvůli vyřizování účtů.
Hnutí ANO totiž před dvěma týdny využilo nepřítomnost většího množství koaličních poslanců a prohlasovalo tak odsunutí změny stavebního zákona. K velké nelibosti vládnoucích stran, jež chtějí ve stavebním zákonu do léta udělat zásadní změny.
„To, co se tady odehrálo, pokládám za velký faul. V pořádku, má na něj každý právo. Ale bude to pro mě velká pochybnost, jestli mají opoziční představitelé sedět na tom empiru. Já to jen říkám a předesílám,“ poslal Marek Benda (ODS) 14. ledna na konci jednacího dne ostrý vzkaz směrem k hnutí ANO, jehož zástupkyně schůzi v tu chvíli řídila.
A jak Benda pravil, tak se stalo. Karel Havlíček v úterý 25. ledna získal jen 61 hlasů. Potřebných bylo 83. „Nevím, kdo ho nezvolil, je to 200 tajných hlasů. Pravděpodobně proběhnou další volby, protože počet místopředsedů není naplněn. Jak to dopadne, kdy, to já neumím odhadnout,“ řekl Benda Seznam Zprávám tento týden.
Podle Martina Kolovratníka hnutí ANO tento „šťouchanec“ bralo velmi úkorně. „Když nechtěli Radka Vondráčka, tak nám se to sice nelíbilo, ale řekli důvod. Ale u Karla Havlíčka to teď neřekli. Je to trest za to, že jsme jim neodhlasovali zákon. Oni jednou neuspěli a za trest od nás chtějí poslušnost, a to si myslím, že je špatně,“ uvedl k tomu Kolovratník. Jako předseda volební komise se bude snažit všechny procedury s jejich potřebnými lhůtami naplánovat tak, aby k dalšímu pokusu o zvolení posledního místopředsedy došlo ve středu 16. února.
„My nebudeme přistupovat na výměnné obchody za posty výměnou za poslušnost nebo prosazení některých vašich priorit,“ rozčílila se pak předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, podle níž je tato situace ostuda. „Teď víme, že se na nějaké dohody nemůžeme spolehnout. Budeme podle toho k tomu přistupovat,“ vzkázala ještě koalici.
Na dotaz Seznam Zpráv, zda i na další schůzi hnutí jako šestého místopředsedu navrhne Karla Havlíčka, neodpověděla. Na SMS nereagoval ani Havlíček. O křeslo se nejspíš tradičně bude chtít ucházet i Okamura z SPD, kterého však vládní koalice odmítá od počátku.
„Šťouchanec“ od kolegů z vládní koalice si v listopadu při volbě místopředsedů užila i Olga Richterová (Piráti), která byla jako jediná zvolena až na druhý pokus. Zejména zástupci ODS se dušovali, že v prvním kole šlo nejspíš o omyl některých nezkušených poslanců.
