Článek
Oba severské státy o vstup do Aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do Aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že přistoupení Finska a Švédska bude pro NATO i Českou republiku jednoznačně přínosem. „Je v zájmu ČR a bezpečnosti ČR, abychom rozšířili Severoatlantickou alianci o tyto dva státy,“ poznamenal. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara z opozičního klubu ANO je vstup Finska a Švédska do Aliance významným krokem pro českou bezpečnost. „Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruky vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly,“ uvedl.
Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Navzdory tomu čtveřice poslanců tohoto hnutí hlasovala proti.
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. Ratifikován byl vstup obou zemí do NATO dosud v 23 zemích z 30 členských států. V dalších zemích, jako například v USA, se již čeká jen na podpis prezidenta. Nejpomaleji probíhá ratifikace ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a Česku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen „běžné zločince“. Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.
