Článek
Zatímco v letech 2013 až 2017, kdy byla u moci vláda Bohuslava Sobotky (ex ČSSD), nejednala Poslanecká sněmovna přes půlnoc ani jednou, v současném volebním období, které je zhruba v polovině, seděli poslanci na plénu dlouho do noci už dvanáctkrát.
To je pro srovnání třikrát více než v uplynulém volebním období, kdy byl premiérem Andrej Babiš, předseda nyní nejsilnějšího opozičního hnutí ANO.
Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo zpracovat současné vedení Poslanecké sněmovny. Chce tím dokázat, jak na práci zákonodárného sboru dopadají obstrukce ze strany ANO a SPD.
„Fakta hovoří jasně: Hnutí ANO a SPD obstruují nejvíce v celé moderní historii Poslanecké sněmovny,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která si analýzu nechala zpracovat.
„Jen k pořadu schůze hovoří v drtivé většině opoziční poslanci a už za rok a půl současného volebního období jsme tím strávili 250 hodin, tedy víc než za osm let dvou předchozích volebních období dohromady.“
Rekord z přelomu února a března
Opoziční strany nejčastěji obstruují hned v úvodu schůze, kdy se schvaluje program a jednání lze – při troše vytrvalosti – zdržovat dlouhé hodiny. Nové body totiž může v prvním dnu schůze navrhovat každý poslanec, přičemž není omezen čas pro představování a zdůvodňování.
Takto doposud proobstruovali 150 hodin. Zbylých 100 hodin z času, o němž mluvila Pekarová Adamová, připadá na schvalování programu v dalších dnech, kdy už platí omezení pět minut pro poslance bez přednostního práva.
Rekordní zatím byla schůze na přelomu letošního února a března, kdy poslanci skoro celý týden v kuse projednávali omezení valorizací důchodů. Tam před samotným zahájením projednávání debatovali 45 hodin.
Kupříkladu v únoru 2022, kdy měla Sněmovna přehlasovat senátní veto novely pandemického zákona, trvalo schvalování programu s přestávkami zhruba 30 hodin.
Co umožňuje současný jednací řád Poslanecké sněmovny
Zásady jednání Poslanecké sněmovny jsou upravené zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (90/1995 Sb.)
- Na začátku každé schůze (většinou úterý odpoledne) poslanci schvalují pořad nadcházející schůze. Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu schůze. Čas na odůvodnění zařazení nového bodu není v tuto chvíli časově omezen, což opozice často využívá k umělému prodlužování schůze. Docházelo tak k situacím, kdy poslanci přednášeli dlouhé referáty o cenách květáku, dojivosti dobytka a podobně.
- Poslanci upravují už na začátku schválený pořad schůze i v dalších jednacích dnech. V takovém případě už je čas na přednesení návrhu omezen na pět minut u poslanců, kteří nemají přednostní právo.
- Čas na vystoupení ve všeobecné a podrobné rozpravě není omezen. Poslanci si však mohou odhlasovat omezení řečnické doby a také to, že každý poslanec může k téže věci vystoupit maximálně dvakrát. To neplatí pro poslance pověřeného přednesením stanoviska klubu.
- Neomezeně mohou hovořit poslanci s takzvaným přednostním právem: předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny, předsedové poslaneckého klubu, poslanci, kteří jsou předsedou strany nebo členem vlády. (Kdykoliv o to požádá, dostane slovo i prezident republiky.)
Pořad se neprojednává třeba u schůze k vyvolání nedůvěry vládě. Takové už opozice v aktuálním volebním období svolala dvě, z toho jednu v době českého předsednictví EU, byť předtím hnutí ANO tvrdilo, že k takovému kroku nepřistoupí.
V uplynulých měsících pak opozice využívá obstrukcí pomocí schvalování pořadu schůze celkem pravidelně. Snaží se tak odsouvat některá pro ně nepříjemná témata, jako je zavedení korespondenční volby.
„Obstruují každý den už 16 měsíců. Kdo mimo tuhle budovu si už teď všimne, že čtyři hodiny schvalujete program?“ řekl nedávno Seznam Zprávám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Mimořádné schůze pohledem datových novinářů
Poslanci nyní tráví na schůzích ve Sněmovně celkově mnohem více času. Mohou za to mimořádné schůze, k jejichž prodlužování přispívají převážně opoziční poslanci a poslankyně. Data k mimořádným schůzím zpracovali datoví novináři Seznam Zpráv.
150 hodin schvalování
Vedení Poslanecké sněmovny si proto tyto obstrukce nechalo vypočítat.
Zatímco ve volebním období 2013–2017, kdy byly u vlády ČSSD a ANO, se dohromady programy schůzí v první jednací den schvalovaly 70 hodin a v dalším volebním období 2017–2021, kdy opět vládly ANO a ČSSD a strany současné vládní koalice byly v opozici, zabralo schvalování programu 88 hodin, v současném volebním období, které je zhruba v polovině, se poslanci věnovali schvalování už 150 hodin.
„Každý jednací den Sněmovny stojí daňové poplatníky zhruba čtyři miliony korun a mnohdy se za ně neudělalo nic, jen se řečnilo o programu,“ dodala Pekarová Adamová.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová Seznam Zprávám řekla, že analýzu neviděla, proto se jí k ní těžko vyjadřuje. Uvedla však, že její poslanci během pořadu schůze navrhují na pořad schůze pouze body, o kterých podle ní koalice odmítá diskutovat.
„Zajímalo by mě, zda si paní předsedkyně nechala i spočítat, kolik stála například mnohaměsíční obstrukce EET, stavebního zákona a dalších. Nebo třeba když si pět opozičních klubů bralo 10 hodin pauzy a tím ukončovaly jednací dny, takže se neprojednalo vůbec nic. Na to paní Pekarová při své aroganci asi zapomněla,“ napsala Schillerová.
Schůze bez výsledku
Poslanci v tomto volebním období tráví rovněž více času na mimořádných schůzích svolaných opozicí, u kterých nakonec po dlouhém jednání ani nedojde ke schválení programu a schůze tím pádem skončí bez výsledku.
Od listopadu 2021, kdy Poslanecká sněmovna poprvé zasedla v tomto složení, na takovýchto schůzích strávili poslanci už 30 hodin. V předchozích volebních obdobích to bylo 18, respektive 17 hodin. Takových schůzí prozatím bylo 14, zatímco v minulých plných volebních obdobích 11, respektive osm.
Všechna data jsou k 31. květnu 2023. „Vzhledem k tomu, že současné volební období je ve své přibližné polovině, lze předpokládat, že hodnoty za ukončené by byly dvakrát vyšší,“ okomentoval to tiskový tajemník předsedkyně dolní komory Martin Churavý.
