Článek
Sněmovna v pátek schválila změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Mají podle Ministerstva práce a sociálních věcí řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku. Dolní komora upravila novelou o zaměstnanosti také dohody o provedení práce a zdravotní benefity. Předlohu teď dostane k posouzení Senát.
U dohod o provedení práce Sněmovna zrušila pozměňovacím návrhem ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že změny v dohodách byly od počátku „devastační pro firmy, likvidační pro statisíce dohodářů a nahrávaly nelegálnímu zaměstnávání“, před čímž vládu varovali odborníci i opozice. Kabinet po roce zjistil, že systém registrací a danění dohod je v praxi neproveditelný, uvedla.
Hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění se má u dohod o provedení práce podle Jurečkova pozměňovacího návrhu odvozovat každoročně od průměrné mzdy, činila by čtvrtinu této mzdy. Příští rok by to bylo asi 11 500 korun. Jurečka prosadil také zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období, jak tomu bylo do konce roku 2023.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce musí začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatí odvod do státního rozpočtu. Odvod se má podle novely odstupňovat. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15 700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu. Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí.
Hned několik poslaneckých úprav se sešlo k dotacím na provozní asistenty. Sněmovna přijala úpravu Igora Hendrycha z opozičního hnutí ANO, podle kterého by příspěvek mohl činit až 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku s připočtením odvodů. Pozměňovací návrh podpořil i Martin Dlouhý z vládní TOP 09, chtěl původně stanovit hranici do výše této mzdy jako opatření proti zneužívání. Dlouhý očekává, že se o věci dál povede debata.
Navýšení by se podle vládní předlohy nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Poslanec ODS Vojtěch Munzar prosadil pozměňovací návrh, podle kterého uložení pokuty na úseku zaměstnanosti a inspekce práce už nepovede k vyloučení zaměstnavatele z chráněného trhu práce.
Sněmovna v novele schválila vymezení nové kategorie zahraničních pracovníků, doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronické hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání. Žádosti o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti čeká podle přijaté úpravy Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) úplná digitalizace.
