Článek
Poslanci v úterý v podvečer změnili některá opatření v takzvaném Lex Ukrajina. Ten řeší humanitární pomoc, ubytovávání, ale třeba i zdravotnictví a školství pro lidi, kteří museli uprchnout z Ukrajiny před Ruskem rozpoutanou válkou.
Běžencům se tak třeba o polovinu zkrátí doba, po kterou jsou státními pojištěnci, ujasní se podmínky pro udělování dočasné ochrany nebo se zpřísní podmínky pro vyplácení humanitární dávky. Zákon je projednávaný zrychleně, nyní poputuje do Senátu a poté hned k podpisu prezidentovi.
Dočasná ochrana jen pro Ukrajince
Novela určuje podmínky pro lidi, kteří v Česku dostanou dočasnou ochranu. V zákoně bude jasně uvedeno, že dočasnou ochranu nedostanou lidé, kteří jsou občany Evropské unie nebo jiných zemí, které mají s EU sjednanou smlouvu, na jejímž základě mají právo pohybu po Unii rovnocenné jejím obyvatelům.
Toto zpřesnění se do zákona dostalo kvůli lidem přicházejícím především z oblasti Zakarpatí, kteří kromě ukrajinského pasu mají i pas jiné země, většinou Maďarska. Vláda si od toho slibuje omezení takzvané dávkové turistiky, ke které mohlo v souvislosti s malou skupinou lidí docházet.
Zánik dočasné ochrany
Dočasná ochrana, kterou uprchlíci v Česku získají, jim podle novely zákona zanikne ve chvíli, kdy požádají o dočasnou či mezinárodní ochranu v jiné zemi EU nebo ji získají. I tímto krokem by se mělo zamezit čerpání dávek ve vícero zemích.
Zpřísnění humanitární dávky
Ukrajinci, kteří získali status dočasné ochrany, mají nárok na humanitární dávku ve výši 5 tisíc korun. Tu by nově však neměli automaticky dostávat všichni.
Lidé, kteří mají od státu zajištěné ubytování včetně celodenní stravy a základních hygienických potřeb, nebudou mít nově na dávku nárok.
„Budeme zároveň zkoumat, zda se lidé, kteří dávku pobírají, na našem území opravdu zdržují,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda tak chce eliminovat lidi, kteří by mohli chtít pobírat dávky ve více zemích.
V praxi to bude znamenat, že když Úřad práce vyzve uprchlíka, aby doložil nároky na dávku, tedy doklady k adrese, na které se v Česku zdržuje, měl by to udělat do osmi dnů od doručení výzvy. Změnu místa pobytu by měli hlásit do tří pracovních dnů.
Zkrácení státem placeného pojištění
Doba, po kterou budou uprchlíci z Ukrajiny státními pojištěnci, se zkrátí ze 360 dnů na 150 dnů. Jde o kompromis, koalice původně navrhovala 180 dnů. „Je to snaha o jejich aktivnější zapojování na trh práce,“ odůvodnil ministr Rakušan. Podle něj v současné době nějakým způsobem pracuje už na 64 tisíc lidí, kteří do Česka z Ukrajiny před válkou uprchli.
Na době státem placeného pojištění se na plénu vedla největší diskuze. Někteří opoziční poslanci by byli pro ještě větší zkrácení. Poslanec ANO Milan Brázdil nejprve prosazoval, aby bylo ukrajinským uprchlíkům placeno zdravotní pojištění jen maximálně 60 až 90 dnů. Později chtěl slevit na 120 dnů a nakonec se mu podařilo prosadit schválených 150 dnů
Argumentoval tím že 180 dnů, tedy zhruba půl roku, je přílišný „luxus“. „Přestavte si, že utečete třeba do Rakouska. Za jak dlouho si jste schopni najít práci, třeba jako myč nádobí. Za měsíc? Dva? Půlrok na hledání práce je podle mě moc,“ uvedl. Jedním z jeho argumentů bylo i to, že „v současné době na Ukrajině válka není“. „Je to na nějakém území, ale na většině státu Ukrajiny se neválčí, tam se chodí do práce, do školy, nějak funguje zdravotnictví,“ vysvětloval Brázdil.
To se dotklo koaličních poslanců. „Nevím, proč by měli být pouze zaměstnáváni v rámci podřadných prací,“ reagoval na Brázdila poslanec TOP 09 Michal Zuna. Petr Letocha ze STANu Brázdila upozornil na to, že i Češi, kteří umí jazyk a znají zdejší podmínky, mají v případě, že jsou nezaměstnaní delší nárok na to být státním pojištěncem.
Příspěvek pro solidární domácnost
Lidé, kteří ukrajinským uprchlíků zdarma poskytují ubytování ve své nemovitosti, mají od státu nárok na příspěvek, který by jim měl částečně pomoci s náklady. Solidární příspěvek činí 3 tisíce na osobu a maximálně 12 tisíc na domácnost.
Novela zpřesňuje situaci, kdy ukrajinští uprchlíci svým ubytovatelům hradí svoji spotřebu elektřiny a plynu. V takovém případě příspěvek pro solidární domácnost stále platí, i tak se to bere jako bezplatné ubytování.
