Směrnice, která zdraží benzin a naftu? Politické harakiri, tuší Fiala a spol.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejen podpora solárů či elektromobilita. Jak by vypadal evropský Green Deal v praxi, nastiňuje i loni schválená unijní směrnice o rozšíření emisních povolenek, kterou by obyvatelé Unie měli ve svých peněženkách pocítit už od roku 2027. V úterý o věci informovaly Seznam Zprávy.

Představitelé vládní koalice, kteří mají závaznou směrnici teď v rukách, si najednou uvědomili, že přijetí takových norem rok před sněmovními volbami by bylo politickým harakiri.

„Pro to já ruku nikdy nezvednu,“ říká dlouholetý poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec. Takto velký krok by podle něj neměl být ani řešen pozměňovacím návrhem, který - jak upozorňuje, ještě ani neexistuje.

Argumentuje tím, že zdražení emisních povolenek i na pohonné hmoty by nejvíc zatížilo střední třídu. „Těm nejbohatším je to relativně jedno, ale tady by všechno zaplatila střední třída, která by zchudla. Zdražilo by se úplně všechno, protože všechno se vozí,“ vysvětluje.

Dodává však, že novela zákona o podmínkách obchodu s emisními povolenkami, návrhy, které by zdražily pohonné hmoty, zatím neobsahuje. Zákon už v Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením a je přikázaný výborům.

„Teď vybíráme jednu krizi a neměli bychom si uměle způsobovat další krizi tímto. Myslím, že to vzbudí velký odpor ve všech národních parlamentech,“ dodal Adamec. Podle něj k těmto změnám ještě žádný evropský stát nepřistoupil.

Návrh hned začala ostřelovat opozice, zejména hnutí ANO. „Nechápu, proč pro toto vláda zvedla ruku, bylo to v době jejich předsednictví a my jsme varovali před tím, že to je kolosální průšvih, který se dotkne všech, což všichni dneska vidíme,“ říká místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček.

Je však nutné dodat, že příslušná směrnice začala vznikat už v době, kdy v Česku vládl kabinet Andreje Babiše, jehož byl Havlíček členem.

Že by taková revoluční změna mohla vládní koalici připravit o hromadu politických bodů i u svých skalních voličů, si uvědomují i nejvyšší představitelé ve vládě. Celou situaci proto na středeční tiskové konferenci uhlazovali i předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura, oba z ODS.

„Budeme se snažit, aby se to pravidlo zrušilo, nebo odsunulo,“ řekl Stanjura po jednání kabinetu. Uvedl, že v Evropě se pro to budou snažit nacházet spojence. „A už je nacházíme,“ dodal bez dalších detailů.

Jakýmsi předstupněm této emisní politiky mělo být středeční projednání tří koncepcí na úrovni vlády, které však kabinet odsunul. Týkaly se Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu v ČR a také aktualizace Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu.

Na vládu se to nakonec nedostalo, zejména kvůli diskuzi o výběru firmy na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, která měla na středečním zasedání kabinetu prioritu.

„I Státní energetická koncepce musí zohledňovat toto dnešní rozhodnutí,“ vysvětlil premiér Fiala jeden z důvodů odsunu.

U snah na změny směrnice, která by podle nejhorších analytických odhadů mohla už za pět let Čechům zdražit litr nafty až o 15 korun, podle Petra Fialy Česko „není bezmocné“.

Jako příklad boje s evropskými normami uvedl normu Euro 7. „Ohrožovala by náš automobilový průmysl. Pustili jsme se do toho a upravili jsme to,“ uvedl. Změnu této normy v minulém volebním období europarlamentu inicioval mimo jiné i český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podařilo se zejména zmírnění emisních limitů.

Podle Stanjury se už nyní na úrovni premiérů a ministrů financí v Unii probírá obecně konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa. „Nemůžeme našim podnikatelům dělat horší podmínky. Budeme pak mít méně úspěšné firmy, vybereme méně daní, bude méně zaměstnaných, protože nás převálcují další kouty světa,“ uvedl hlavní argument, který politici na evropské úrovni nyní řeší.