Článek
Nikdo z členských států NATO nechystal a ani nyní nechystá mobilizaci. Na Slovensku to ale začátkem roku bylo velké téma: Desítky tisíc lidí tam ze své iniciativy informovaly stát, že v případě války nechtějí bojovat.
Slovenské ministerstvo obrany tento týden oznámilo, že většině žadatelů vyhoví.
„Občanům, kteří podali uvedené prohlášení, jsou v těchto dnech v souladu se zákonem doručována rozhodnutí příslušných okresních úřadů. Ve většině případů úřad prohlášením vyhoví a rozhodne o zařazení do evidence občanů, kteří mají povinnost v době války nebo vojenského stavu vykonávat jinou službu místo mimořádné služby, tedy alternativní službu,“ uvedla mluvčí slovenského resortu obrany Mária Precner.
Na mimořádnou službu lze z řad civilního obyvatelstva povolat muže během trvání jejich branné povinnosti, tedy zhruba ve věku 19 až 55 let. Kdo odmítl bojovat se zbraní v ruce, může být umístěn v době krize například do nemocnic, pomáhat při kopání zákopů nebo při ochraně civilního obyvatelstva.
Resort obrany: Žádná mobilizace nehrozí
Resort obrany na Slovensku znovu apeloval na místní občany, že v zemi se neplánovala a ani neplánuje žádná mobilizace.
Slovenské ministerstvo obrany také uvedlo, že v zemi byla na začátku roku masivní dezinformační kampaň s cílem vystrašit veřejnost údajnou mobilizací, a proto se hodně lidí rozhodlo prohlášení o odepření mimořádné služby podat.
„Na tuto skutečnost jsme již upozorňovali, což podtrhuje zranitelnost společnosti v oblasti ověřování a selekce informací. I přes snahu o informování veřejnosti totiž množství občanů podlehlo falešným zprávám a propagandě bez ověřování faktů,“ řekl ministr obrany Slovenska Martin Sklenár.
Slováci poslali úřadům oznámení, že v případě mobilizace nechtějí bojovat se zbraní:
Slováci hromadně oznámili úřadům, že v případě války nechtějí bojovat se zbraní (vzor).
Takzvanou mimořádnou službu, na kterou mohou být povoláni muži v době války nebo válečného stavu, mohou odepřít lidé na Slovensku prostřednictvím příslušného prohlášení každoročně v lednu. Zároveň musejí uvést, že mimořádná služba, tedy nasazení se zbraní, je v rozporu s jejich svědomím nebo náboženským vyznáním.
V Česku možnost předem informovat stát není a postupuje se jinak. Seznam Zprávy už dříve uvedly, jak je možné úřadům sdělit, že člověk odmítá bojovat se zbraní v ruce.
V branném zákoně je uvedené, že je možné odmítnout mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.
Odmítnout vykonávat mimořádnou službu je možné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, které bylo vydáno při odvodním řízení, nebo do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Stav ohrožení státu
Stav ohrožení státu může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.
Válečný stav
Stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to, zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
„Prohlášení o odmítnutí mimořádné služby se podává písemně a podpis na prohlášení musí být úředně ověřen,“ uvedla už dřív pro Seznam Zprávy Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení Generálního štábu Armády ČR.
V zákoně je popsáno, jak se má v takovém případě postupovat. „Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu vojáka a adresa pro doručování podle správního řádu; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen,“ je podrobně popsáno v zákoně.
Neznamená to ale, že má občan po tomto kroku „volno“. V případě ohrožení státu nebo během válečného stavu může být podle zákona uložena pracovní povinnost všem fyzickým osobám, které od ní nebyly osvobozeny nebo nebyly povolány k mimořádné službě.
