Hlavní obsah

Slibovaná podpora domácností není tak štědrá, jak uvedl premiér

Foto: Seznam Zprávy

Vedle celkových nákladů na domácnost je nutné u příspěvku na bydlení počítat i s omezujícím normativem. Ten určuje státem uznané maximální výdaje. (ilustrační snímek)

Stát je připravený platit náklady na bydlení nad 30, respektive 35 procent příjmů občanů, uvedl premiér Petr Fiala. Reálně má však tato podpora jednu podmínku, kvůli které na ni dosáhne jen omezený počet domácností.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Občany nenecháme padnout. Občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent, respektive v Praze 35 procent, ze svých příjmů, a to včetně všech poplatků za vodu a energie,“ prohlásil ve středu premiér Fiala a zavázal se, že výdaje nad tuto hranici uhradí lidem stát prostřednictvím příspěvku na bydlení.

Nedodal už však, že počet domácností, které na příspěvek na bydlení dosáhnou, je významně omezen.

Existuje totiž takzvaný „normativ“ neboli strop nákladů na bydlení, které stát uznává žadatelům o příspěvek na bydlení.

Stručně řečeno jde o ochranu před tím, aby dávku nezneužívali spekulanti s bydlením pro chudé, kteří uměle navýší cenu bydlení, aby získali víc na příspěvku od státu. Případně aby to nezneužívali lidé, kteří sice mají vysoké výdaje za domácnost, ale jen proto, že si užívají z pohledu státu přepychové bydlení.

Výši státního příspěvku navíc ovlivňuje počet osob v domácnosti, v jak velkém městě člověk bydlí, ale i to, jestli žije rodina ve vlastním nebo v nájmu.

Například: Seniorka žije mimo Prahu ve městě do 50 tisíc obyvatel a pobírá důchod 16 tisíc korun. Na nájmu zaplatí 12 tisíc korun.

Pokud by platila slova premiéra Fialy, tak by se její dávka vypočítala takto: 30 procent jejích příjmů představuje 4800 korun. A stát by jí tak měl přidávat 7200 korun na nájem.

Zafunguje ale normativ. V jejím případě je průměrná výše uznatelných nákladů 6929 korun. A tak reálně stát doplácí nájem jen do této výše, tedy od 6929 korun se odečte 4800 korun (třicet procent příjmů seniorky). Reálně tak žena uvedená v příkladu nedostane 7200 korun ale pouze 2129 korun, tedy o více jak pět tisíc korun méně.

Podrobnější informace o normativech najdete na stránkách úřadu práce.

Šlo o decentní zkratku, hájí premiéra ministr práce

Premiér Petr Fiala ve čtvrtek na své vyjádření navázal a uvedl, že vláda zváží navýšení normativů. „Abychom je dotvořili tak, aby příspěvek na bydlení pomohl co největšímu počtu lidí,“ uvedl ve čtvrtek Fiala podle ČTK.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slova vládního předsedy hájil. Podle něj nešlo o zavádějící informaci, ale zkratku. „Pan premiér byl ještě velmi korektní,“ řekl ministr práce. „Bylo to na místě, aby zazněla jasná informace, kterou je potřeba, aby lidé věděli. Je to svým způsobem uklidňující informace,“ dodal Jurečka.

Podle něj není v současnosti u 70 procent žadatelů vyplácená dávka zastropovaná normativem, protože se nachází pod touto cenovou „záklopkou“.

Spočítejte si, kolik vám stát přispěje i s normativem

Už začátkem letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí představilo orientační kalkulačku pro žadatele o příspěvek. Zjistíte tak, na jaké peníze máte nárok, aniž byste se museli zabývat strašidelně znějícími normativy:

Potvrdil také, že se zvažuje navýšení normativů, aby stát mohl pomoci více rodinám. „Počítáme, že bychom to změnili k 1. říjnu letošního roku a změna by se počítala tři měsíce zpětně. Zvýšení normativů by se propisovalo pro druhé pololetí tohoto roku,“ uvedl ministr práce bez podrobností, jak se normativy zvýší – to se rozhodne až na základě prognóz Energetického regulačního úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Normativy se zvyšovaly naposled letos a začaly platit od ledna. Například u výše popsaného případu seniorky se normativ zvedl o necelých 150 korun.

Podle Ministerstva práce a sociálních věci jen v červenci vyplatilo na příspěvku na bydlení 735,8 milionu korun, a to více jak 170 tisícům domácnostem. Z celkového počtu žádostí nebylo uznáno necelých 10 procent.

Doporučované