Článek
Kancelář Poslanecké sněmovny uspořádá soutěž o novou podobu slavnostního provedení Ústavy. Slibuje si od něj designově modernější a atraktivnější podobu. Vítěz soutěže vyrobí nové zhotovení v cenovém limitu dva miliony korun. Finančně oceněny budou první tři návrhy uměřenou částkou 100, 75 a 50 tisíc korun.
Návrhy posoudí odborná nezávislá porota. Mezi desítkou porotců nebudou žádní úředníci ani politici. „Aktuálně disponujeme souhlasem oslovených osobností. Jedná se o špičkové specialisty, jejichž skladba dává porotě mezigenerační, mezinárodní (dva členové žijí v zahraničí) a v rámci České republiky interregionální charakter,“ sdělil pro Seznam Zprávy kancléř Sněmovny Martin Plíšek.
V porotě jsou zastoupeny univerzity, muzea, praktici i teoretici. Budou posuzovat anonymní návrhy předkladatelů, jimiž budou pouze předem oslovení umělci. Podle Plíška tak bude zajištěna co možná nejvyšší kvalita návrhů.
„Zcela otevřených soutěží se opravdové špičky zpravidla neúčastní. Nechtějí vynakládat energii na soutěž, která se z hlediska účastníků nejeví exkluzivní,“ vysvětluje.
Složení odborné poroty
Prof. Pavel Büchler je výtvarný umělec mezinárodně známý zejména svou konceptuální prací s textem. Jeho díla jsou k vidění ve sbírkách řady významných institucí, včetně londýnské Tate.
Doc. PhDr. Eliška Čabalová ovládá mnoho dnes již nepoužívaných knižních technik. Grafička a režisérka je nositelkou řady prestižních ocenění.
Doc. Karel Haloun se zabývá designem, plakátovou tvorbou, obaly na CD a logotypy. Pracoval na obalech hudebních nosičů pro samizdatovou edici, ale i velká zahraniční nahrávací studia.
MgA. Lukáš Kijonka je knižní grafik a grafický designér pracující primárně jako art direktor a mediátor procesu navrhování komplexních identit pro subjekty i na úrovni jednotlivých projektů.
PhDr. Iva Knobloch působí od roku 1989 jako kurátorka sbírky užité grafiky a fotografie Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kterou v letech 2002–2005 také vedla.
MgA. Klára Kvízová se podílí na designu řady knih, výtvarných publikací, časopisů, hudebních projektů, uměleckých katalogů a výstav. Vytváří vizuální komunikační styl pro významné společnosti.
Mgr. Pavla Pauknerová Ph.D. je teoretičkou a kritičkou v oblasti designu z pražské UMPRUM, kde přednáší teorii grafického designu a zkoumá experimentální aspekty současné praxe designu.
MgA. Radim Peško Ph.D. se zabývá navrhováním nových písem, edukační, výstavní a vydavatelskou činností. Je stálým přispěvatelem řady časopisů a pedagogem na Royal College of Art v Londýně.
Mgr. Jaroslav Tvrdoň byl za vlastní knižní úpravy několikrát oceněn v soutěži Nejkrásnější knihy ČR. Věnuje se dějinám a teorii grafického designu, typografie, literatury, užitého a výtvarného umění.
MgA. Adam Uchytil je umělec, grafický designér a art direktor. Zajímá ho zachycení momentu tvorby a práce s různými médii, jako je např. kresba na mobilním telefonu.
Současná podoba slavnostního provedení Ústavy pochází z roku 1993. Je napsána jedním z nejběžnějších fontů, písmem Times New Roman, a uložena v hnědých kožených deskách s velkým státním znakem. Při inauguraci na ni svůj slib složili všichni čeští prezidenti, dvakrát Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman a letos v březnu poprvé i stávající hlava státu Petr Pavel.
Jeden z odborných porotců Adam Uchytil, vedoucí Ateliéru grafického designu na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, se na současnou podobu nedívá nutně kriticky:
„Times New Roman je svým způsobem skvělé písmo, zároveň ale první volba. Zaslouží si Ústava víc? Asi ano, ale je to záludná otázka. Times New Roman lze z konceptuálního přístupu brát jako jisté sdělení. Ústava je přece dokument pro všechny, stejně tak font může být lidový, pro všechny. I takto lze zadání pojmout.“
K moderním hodnotám patří moderní design
Odborníci na ústavní právo se shodují, že Ústava České republiky není jen klíčovým právním dokumentem státu, od nějž se odvíjí jeho fungování. Má velký význam i v symbolické rovině, protože odráží základní hodnoty, na nichž stojí celá společnost.
„A i právě proto si Ústava nový zevnějšek zaslouží. K moderním hodnotám patří moderní design,“ myslí si Adam Uchytil. „Zajímavý moment by mohla být i pravidelná změna podoby dokumentu v nějakém časovém horizontu. Starou Ústavu asi nikdo nespálí. Bude jistým svědectvím o své době. Za sto let se třeba budeme dívat na Ústavu gravírovanou laserem a porovnávat,“ dodává.
Svůj názor doplňuje i další člen poroty, docent Karel Haloun vyučující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové: „Nová podoba by v sobě měla skloubit moderní pojetí a důstojnost. Za zdařilý případ můžu uvést např. podobu prezidentského slibu z letošní inaugurace.“
Zpracování tohoto dokumentu vzbudilo letos v březnu vášně veřejnosti. Autorka podoby písma Petra Dočekalová zvolila historizující abecedu. Za svým rozhodnutím si však stála: „Věděla jsem, že pokud bych písmo pojala příliš současně a trendy, byly by komentáře ještě horší. Vypadalo by to, že slib nerespektuje instituci, pro niž je zamýšlen.“
Více o grafickém provedení slibu čtete zde:
Na rozdíl od slibu, který je použit jednorázově pro každou inauguraci zvlášť, bude nová podoba Ústavy používána univerzálně. Kancléř Martin Plíšek ubezpečuje, že zadavatelé soutěže myslí i na případ, kdy by Parlament České republiky schválil změnu ve znění základního zákona. „V takovém případě by nebylo vyhotoveno celé znění znovu, došlo by pouze k restauraci novelizované pasáže.“
Kromě inaugurace budoucí hlavy státu na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky bude nové slavnostní provedení Ústavy sloužit jako výstavní materiál při exhibicích k různým výročím spjatých právě s nejvyšším tuzemským právním předpisem.
Nová grafická podoba bude zpracována i digitálně. Interaktivní verze bude k dispozici návštěvníkům Parlamentária. Tyto edukativní prostory ve Šternberském paláci otevřela na konci září předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Odborná porota se poprvé sejde příští pondělí, vítěze soutěže vybere v dubnu příštího roku. Ten pak bude mít několik měsíců na samotnou realizaci návrhu. Nová podoba slavnostního provedení ústavy bude veřejnosti prezentována na přelomu srpna a září 2024. Inaugurace se poprvé „zúčastní“ po dovršení prvního prezidentského mandátu Petra Pavla na jaře 2028.
