Článek
Šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta v pátek zamířil do Paříže na sjezd evropské „opoziční“ strany Patrioti pro Evropu, ke které se jeho hnutí připojí.
„Témata, která jsou pro nás zásadní, se netýkají jen České republiky. Pokud je chceme dělat na národní úrovni, musíme se dostat i na tu evropskou. A právě Patrioti garantují věci ohledně suverenity jednotlivých států nebo bezpečnosti,“ vysvětluje Šlachta.
Členství v evropské straně prakticky negarantuje žádné pravomoci v institucích Evropské unie. Na rozdíl od evropských frakcí, které působí v rámci Evropského parlamentu, jsou evropské strany spíše sdruženími národních stran, které k sobě mají názorově blízko.
„Vidím v tom především snahu zakotvit ve větším celku. Politické strany EU totiž jinak v dnešní politice v podstatě nehrají žádnou roli. Legislativně sice existují přes 30 let, ale prakticky nemají kompetence. A ani občané je nevnímají, znají možná frakce,“ doplňuje politolog Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
Předseda Přísahy si ale od Patriotů slibuje kontakty, které by do budoucna mohly pomáhat s prosazováním hlavních zájmů Přísahy, jako jsou podle něj bezpečnost nebo řešení migrace.
„V rámci evropské strany může být náš hlas mnohem silnější,“ popisuje Šlachta s tím, že se mezi členy Patriotů objevují i vládní strany, skrze jejichž ministry či premiéry může Přísaha „tlačit“ témata i směrem k Radě EU, kde zasedají ministři, nebo k Evropské radě, která se zase skládá ze šéfů národních vlád.
Orbánův příklon k Rusku nevadí
Víkendové diskuze Patriotů se bude účastnit například Marine Le Penová, někdejší předsedkyně francouzského Národního sdružení, nebo Geert Wilders, předseda nizozemské Strany pro svobodu. Mezi členy Patriotů jsou pak ale i české hnutí ANO, italská Liga Severu nebo maďarská vládnoucí strana Fidesz.
Její předseda a maďarský premiér Viktor Orbán má poměrně blízko k Rusku. Poté, co se v červenci setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se Orbán vydal i do Kremlu, kde si potřásl rukou s Vladimirem Putinem. Během léta Maďarsko také umožnilo Rusům a Bělorusům, aby vstupovali do země bez kontrol.
Být součástí uskupení, ve kterém je i maďarský premiér, Šlachtovi prý nevadí. K Orbánově schůzce s Putinem říká, že ji vnímal především jako snahu o ukončení konfliktu.
„Když se podívám, jak Viktora Orbán dělá národní politiku, s mnoha kroky nesouhlasím. Ale když se bavil s Putinem a byl za to kritizovaný, tak já tu jeho snahu nevnímám prorusky. Beru to tak, že je to politik a snaží se něco zastavit. To stejné teď udělal Donald Trump s cílem, aby se ten konflikt na Ukrajině začal nějak řešit,“ říká s tím, že politické kolegy nenálepkuje a posuzuje je především podle jejich konkrétních činů.
Obecně pak dodává, že jeho hlavní záměr je obhajovat české občany. V evropské politice se proto nestaví na žádnou stranu. „Mě nikdo nemůže nazývat proruským politikem, nemám s Ruskem nic společného. Ale myslím, že dávám jasně najevo, že nejsem ani západní – americký. Jsem prostě český politik, “ dodává.
Spolu v Evropě, Senátu a možná i ve Sněmovně?
Podobně jako maďarský premiér stál u zrodu Patriotů i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Vstup Přísahy do evropské strany tak může působit jako další sbližování Šlachty a Babiše před sněmovními volbami. Prvotní závan spolupráce je znát už v Senátu, ve kterém je předseda hnutí Přísaha členem klubu hnutí ANO.
„Samozřejmě se s nimi bavíme, protože si rozumíme na evropské úrovni a programově se v některých ohledech setkáváme. S ničím ale dopředu nekalkulujeme,“ říká. Dodává, že právě kolegové z hnutí Andreje Babiše mu umožnili usednout ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Podle Kanioka by bylo logické, kdyby se Přísaha a hnutí ANO sbližovaly nejen v Senátu a na evropském poli, ale také v rámci domácí politiky.
„Podle mého názoru mají společného hodně, podíváme-li se na jejich cíle nebo hodnoty. A kdyby získali parlamentní zastoupení, tak jsou mnohem akceptovatelnější jako případný vládní partner pro hnutí ANO, než je třeba SPD. Protože tam už je ten závan špinavosti. Ale hnutí Roberta Šlachty je nové, neprodukuje extremistické a rasistické slogany, což z něj dělá společensky akceptovatelnějšího partnera,“ uzavírá Kaniok. Spojení těchto hnutí by podle něj po sněmovních volbách bylo racionální.
