Tříhodinová palba otázek v Bruselu rozhodne, zda bude nutné Síkelu vystřídat

Na všetečné dotazy unijních zákonodárců bude Jozef Síkela odpovídat ve středu od půl třetí odpoledne. „Grilovat“ ho budou přesně tři hodiny podle předem daných a pro každého z 26 kandidátů stejných pravidel.

Kandidáti si nicméně mohou sami určit, v jakém jazyce budou na smršť dotazů odpovídat. Síkela si podle informací Seznam Zpráv zvolí angličtinu. „To je nepsaný plusový bod. Poslanci totiž rovnou uslyší kandidátův hlas, jeho bezprostřední reakci, rétorické schopnosti, emoce. Pokud by mluvil ve svém rodném jazyce, co samozřejmě může, poslanci by přes sluchátka slyšeli primárně tlumočníka. Vznikl by tím zbytečný distanc,“ sdělil SZ bruselský diplomatický zdroj.

Angličtina každopádně není pro Síkelu, který v minulosti působil jako bankéř v zahraničí, překážkou. Mnohem víc se zapotí nad faktickými dotazy k obsahu jeho portfolia, jehož důležitou součástí je rozvojová politika.

A právě s tou neměl doposud exbankéř a exministr průmyslu a obchodu velké zkušenosti. Čeští politici do poslední chvíli doufali, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová „nadělí“ Česku rezort spojený s energetikou, klimatem či obchodní politikou. Tedy s oblastmi, v nichž si je Síkela jistější v kramflecích.

Mezinárodní spolupráce nicméně není podle vlády přešlapem, od Síkelova působení v Bruselu si Česko dost slibuje.

Aby v europarlamentu prošel, musel se to tajů svého portfolia detailně ponořit. A strávit týdny nad lejstry, dokumenty, čísly i analýzami. „Pan Síkela se na slyšení před Evropským parlamentem připravuje od chvíle, kdy bylo jasné, že bude mít na starosti portfolio mezinárodního partnerství – tedy již déle než měsíc,“ potvrdil Seznam Zprávám Vojtěch Srnka, člen Síkelova týmu zodpovědný za jeho komunikaci.

Na přípravě spolupracoval především se svým tranzitním týmem, který zahrnuje bývalé blízké spolupracovníky z Ministerstva průmyslu a obchodu a pracovníky Stálého zastoupení při EU. Do procesu je také intenzivně zapojeno unijní Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (DG INTPA). Právě v jeho čele by měl Síkela usednout.

Přípravy se podle Srnky soustředily na tři hlavní oblasti: desítky schůzek a telefonátů s představiteli Evropského parlamentu, konzultace s pracovníky DG INTPA, a samozřejmě intenzivní samostudium zaměřené na pochopení aktuálních výzev a příležitostí portfolia. „Cílem je vytvořit moderní a účinné pojetí mezinárodního partnerství, které umožní propojit ekonomickou spolupráci rovnocenných partnerů v rámci iniciativy Global Gateway s tradiční rozvojovou spoluprací,“ dodal Srnka.

Jenže právě Global Gateway by mohla být případnou rozbuškou Síkelova slyšení. Někteří vlivní europoslanci z pětadvacetičlenného Výboru pro rozvoj (DEVE), před kterým Síkelu čeká grilování, v minulosti iniciativu Global Gateway kritizovali. Vadila jim zejména nedostatečná komunikace či případy, kdy byly z peněz Global Gateway financovány projekty, které vyhrály jako kontraktoři čínské firmy.

Na to ostatně nedávno upozornil i náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS). „Global Gateway má posílit postavení Evropské unie směrem k zemím globálního jihu, měly by z toho profitovat evropské firmy. Jenže pokud jde například o Afriku, tak jsme zaplatili rozvojové projekty, do kterých jsme najali čínské firmy, což absolutně nedává smysl,“ uvedl pro SZ. Na jarním setkání bruselských ministrů pro rozvoj proto navrhl, aby EU své poskytování pomoci více kontrolovala.

Pro svůj návrh nyní Česko hledá podporu dalších zemí EU. „Doufám, že se nám to podaří prosadit, byla by to zásadní změna a zároveň příležitost i pro české firmy,“ uvedl.

Právě Síkela by měl jako eurokomisař do budoucna ohlídat jednotlivé agentury, které budou vypisovat projekty. „Bude mít celou Global Gateway na starosti, bude moci ovlivňovat, jak se bude rozvíjet, kam bude směřovat. Bude i partnerem k Evropské investiční bance, k Evropské bance pro obnovu a rozvoj, které vypisují projektové výzvy,“ doplnil Kozák.

Bonusem českého exministra je podle Kozáka i fakt, že Česko nemá koloniální minulost, což dodnes hraje v Africe velkou roli. „V tomhle máme určitě výhodu, často to od afrických partnerů slýchám. Afrika je i z tohoto důvodu českým firmám otevřená,“ naznačil náměstek.

Kromě rozvojové pomoci může Síkela počítat i s dotazy týkající se jeho osobních financí, které ho řadí mezi majetnější členy nové Evropské komise. Trable by mu mohlo přinést i jeho někdejší zahalení se do izraelské vlajky na shromáždění v Praze k uctění památky obětí teroristického útoku Hamásu z loňského 7. října. Předseda výboru pro rozvojovou pomoc Barry Andrews z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) zastupuje zemi, která má tradičně víc propalestinský postoj. Stojí tak na opačné straně názorové škály než historicky proizraelské Česko.

Slyšení před europoslanci jsou vždy tříhodinová a odehrávají se před jednotlivými výbory EP podle toho, jaké má daný eurokomisař na starosti portfolio. Na Síkelu jsou nachystaní poslanci z výboru DEVE. A ani oni přípravu na slyšení nepodceňují, berou to i jako příležitost, jak se sebeprezentovat. Týdny dopředu si například dělají předem důkladné analýzy tisku, vše prozkoumávají do hloubky.

Před samotnou palbou otázek bude mít Síkela prostor pro úvodní proslov, ten by neměl trvat více než patnáct minut. Po něm budou následovat otázky poslanců, prostor dostane každá politická skupina. Kandidát na komisaře bude mít na svou odpověď dvakrát tolik času, než kolik bylo vyhrazeno na otázku. V praxi to bývá tak, že otázka trvá minutu, odpověď pak dvě minuty. Před koncem slyšení může kandidát ještě pronést krátké závěrečné prohlášení.

Síkelovo slyšení skončí v půl šesté, hodinu poté výbor vyhodnotí, jak při grilování uspěl. Pokud nedojde k dvoutřetinovému konsenzu, mohou si vyžádat doplňující informace prostřednictvím dalších písemných otázek či dokonce obnovit slyšení.

Neúspěšný kandidát může být svým členským státem odvolán a po dohodě s předsedkyní Evropské komise jej lze nahradit jinou osobou. Nový kandidát musí v takových případech rovněž projít všemi přípravnými kroky a slyšením v Evropském parlamentu.

Finální verdikt se Síkela dozví až po skončení slyšení všech kandidátů. O sboru komisařů pak europarlament hlasuje jako o celku. Očekává se, že se tak stane na plenárním zasedání ve Štrasburku, které začne v pondělí 25. listopadu. Nová Komise by pak mohla začít úřadovat od prvního prosince.

Pokud tedy poslanci nikoho neodmítnou, což byla v minulosti běžná praxe. Nyní ale bruselští diplomaté věří, že by parlament mohl celý sbor eurokomisařů schválit. Bylo by to vůbec poprvé od roku 2004, kdy by všichni kandidáti prošli slyšením.

Proč by se ale europarlament vzdal své výsady nepustit některého z kandidátů dál? Podle vlivného bruselského serveru Politico je důvodů ke kapitulaci více. Parlament je totiž pod tlakem jako nikdy předtím, aby zajistil rychlý a bezbolestný proces. Své sehrávají i americké prezidentské volby. Vítězství Donalda Trumpa by mohlo vytvořit zběsilou atmosféru, která může hrát ve prospěch komisních nominantů, citovalo Politico Bena Cruma, politologa z Vrije Universiteit Amsterdam.