Síkelovo „grilování“. Vadit může bohatství, Fico, ČEZ i izraelská vlajka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tradiční tříhodinové slyšení, které musí absolvovat všichni budoucí eurokomisaři či eurokomisařky, vyžaduje dokonalou přípravu. Pochybení se neodpouští. „Zkoušející“ europoslanci totiž nastoupí na kandidáty tvrdě, jejich záludné otázky už zhatily nejeden sen o eurokomisařské židli, shodují se unijní diplomaté.

Univerzální rada, jak projít, neexistuje. Jedno je ale jisté: bez biflování a bruselských kontaktů to nejde. Někteří kandidáti si proto už týdny dopředu v Bruselu připravují půdu a potkávají se s parlamentními i komisními špičkami.

Český vládní nominant, exministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který má v nové Evropské komisi (EK) vést agendu mezinárodního partnerství, se zatím do belgické metropole nepřesunul, svou ministerskou kancelář ale už vyměnil za provizorní místo na pražském zastoupení Evropské komise.

S přípravou na budoucí funkci mu nyní pomáhá zejména vedení, tedy generální ředitelství jeho nového rezortu. To už mu podle informací Seznam Zpráv dodalo detailní mnohastránkovou „nalejvárnu“, v níž se dozví vše potřebné o svém portfoliu.

K ruce má Síkela i české diplomaty v Bruselu. „Podílíme se na přípravě podkladů pro slyšení a celkově je spolupráce velmi úzká, protože moje zástupkyně, paní velvyslankyně Lucie Šestáková, je přímo členkou přechodného týmu,“ řekla SZ vedoucí Stálého zastoupení ČR při Evropské unii Edita Hrdá.

Unijní diplomaté, s nimiž SZ mluvily, odhadují, že český kandidát parlamentní „grilovačkou“ projde, na hladký průběh jeho slyšení nikdo ale nesází.

Poslanci, kteří si na něj sbírají informace už týdny dopředu, ho mohou značně potrápit. „Nejdrtivější problémy všech komisařů byly vždy z domácího rybníka,“ potvrdil bývalý eurokomisař Vladimír Špidla, který slyšením prošel před dvaceti lety.

„Poslanci si například dělají předem důkladné analýzy tisku, vše prozkoumávají do hloubky. To, co některé kandidáty při slyšení zničilo, byly otázky vnitřní politiky. Já se například nejvíc zapotil při vysvětlování romské otázky, vážný problém tehdy byly vynucené sterilizace na Ostravsku,“ zavzpomínal Špidla.

Síkela se ale podle diplomatických zdrojů zapotí zejména při otázkách týkajících se jeho financí. Právní výbor europarlamentu, který už zkoumal jeho prohlášení o finančních a profesních zájmech, mu sice dal zelenou, chvíli ho ale napínal. Podle vlivného bruselského serveru Politico byl mezi hrstkou těch kandidátů, na něž si výbor více posvítil kvůli dokládání jejich majetku.

A zrovna výše Síkelova jmění může některé europoslance, kteří se na listopadové slyšení chystají, dráždit. „Už samotný fakt, že je majetný bankéř, může některé, zejména levicové europoslance, odrazovat a mohou se v jeho financích a minulosti porýpat,“ uvedl pro SZ diplomatický zdroj.

K penězům přišel Síkela zejména díky letitému působení v několika bankovních institucích. Europoslance bude asi nejvíc zajímat jeho ukrajinská éra, tedy doba, kdy byl generálním ředitelem Erste Bank na Ukrajině. „Síkela může čekat, že se poslanci zeptají na jeho tehdejší kontakty na Ukrajině a v Rusku. Erste tehdy údajně měla problémy s ruskými penězi, ale nikdy se nic neprokázalo,“ sdělil zdroj pod podmínkou anonymity.

Palbu dotazů lze očekávat i na jeho slovenské angažmá, v letech 2010 až 2015 byl ředitelem Slovenské spořitelny a přicházel do kontaktu s politiky i ze strany Směr Roberta Fica, kterému někteří europoslanci nemohou přijít na jméno.

Podle Špidly by mohl u europoslanců Síkela narazit i kvůli více než 70miliardové půjčce, kterou česká vláda před dvěma lety poskytla polostátní firmě ČEZ. „Mohli by to na něj vytáhnout například levicoví poslanci,“ podotkl.

Zejména politici ze starších členských zemí EU a čistí plátci jsou podle něj velmi citliví na to, aby se peníze vydávaly řádně a aby se nevytvářela nedovolená státní pomoc. Česko navíc nemá v Bruselu pověst země, kde se veřejné finance nedefraudují.

Co během slyšení s největší pravděpodobností rovněž kriticky zazní, je Síkelovo zahalení se do izraelské vlajky na shromáždění v Praze k uctění památky obětí teroristického útoku Hamásu z loňského 7. října. Předseda výboru pro rozvojovou pomoc –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlavního, který bude Síkelu „grilovat"–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ irský liberál Barry Andrews, zastupuje zemi, která má tradičně propalestinský postoj. Stojí tak na přesně opačné straně názorové škály než většina českých politiků.

Lidé obeznámení se složením výboru, s nimiž SZ mluvily, potvrdili, že Síkelova fotka s izraelskou vlajkou „bude rezonovat“. „Řekl bych, že problém to být může. Zvlášť, když má portfolio, které má v popisu práce spolupráci se třetím světem. To vyžaduje velký tanec mezi vejci. Musí velmi zvážit, co kde může říct,“ připomněl i Vladimír Špidla.

Pro Síkelu sice může být plusem, že předstoupí před výbor pro rozvojovou pomoc coby zástupce země, která nemá koloniální minulost, spoléhat jen na to však nemůže. Zatímco v prvních reakcích na portfolio českého zástupce tenhle fakt řada cizinců hodnotila jako výhodu, před členy výboru to podle informací Seznam Zpráv nebude hrát výraznější roli. Už současná komisařka pro mezinárodní partnerství, Finka, pochází ze země, která neměla kolonie.

Jozef Síkela bude mluvit plné tři hodiny před členy celkem pěti různých výborů. V případě, že agenda komisaře zasahuje do dalších oblastí, je to běžné. Pro to, aby kandidát „grilováním“ prošel, musí zvednout ruku dvě třetiny koordinátorů, tedy zástupců politických skupin ve všech přítomných výborech.

Slyšení všech budoucích eurokomisařů jsou na programu Evropského parlamentu od 4. do 12. listopadu. Pokud europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by být nová Evropská komise schvalována na následném plenárním zasedání ve Štrasburku, které začne v pondělí 25. listopadu. Fungovat by pak mohla od 1. prosince, pokud vše půjde hladce.

Takový scénář ale bruselští diplomaté nečekají. Ursula von der Leyenová sice získala při volbě do čela Komise o deset procent hlasů víc než než minule, takže by se mohlo zdát, že v Evropském parlamentu za ní stojí silnější koalice. Tyto počty ale podle velvyslankyně Hrdé pro jednotlivé kandidáty neznamenají vůbec nic.

„Všeobecně se očekává, že tak jako v minulosti může mít několik kandidátů při slyšení problém a někteří by mohli i neprojít. A to navzdory tomu, že se v posledních dnech mluví i o tom, že by velké frakce mohly chtít dosáhnout dohody o hladkém průběhu schvalování Komise tak, aby mohla 1. prosince začít pracovat,“ shrnula ambasadorka.

V minulosti vždy neprošel nejméně jeden komisař, naposledy v roce 2019 to byli dokonce tři kandidáti. V současné době otazníky visí zejména nad zástupci z Belgie, Maďarska, Bulharska či Slovinska.