Článek
Zima za dveřmi, topná sezóna se blíží, evropští politici se konečně probudili.
Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou svolala jako předsedající země Česká republika v pátek do Bruselu, přijala několik politických návrhů, jakým směrem by se mohlo ubírat evropské řešení energetické krize a vysokých cen energií. Zástupci vlád států EU pověřili Evropskou komisi přípravou konkrétních opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Jednání evropských ministrů pro energetiku vedl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč považuje páteční výsledky jednání s evropskými kolegy za nadějné. Popsal, jaký by mohl být lék na snížení astronomických cen.
Kdybyste měl v kostce říci, co je hlavní výsledek jednání? Jde v tuto chvíli o klíčovou politickou proklamaci s cílem ukázat veřejnosti odhodlání shodnout se?
Ty roviny jsou dvě. To znamená klasická, kdy jsme spolu s dalšími členskými státy dali Evropské komisi zadání toho, jak má vypadat návrh celoevropských opatření na regulaci cen energií. Takový postup je naprosto obvyklý a ti, kteří se na základě něj snaží kritizovat naši vládu nebo EU, dění v Bruselu vůbec nerozumí. Případně – ještě hůř – se snaží rozbíjet evropskou jednotu v zájmu někoho jiného.
A ta druhá rovina?
Druhá rovina je symbolická. Ještě před třemi týdny si málokdo dokázal představit, že bychom vysoké ceny energií mohli řešit na celoevropské úrovni. Teď máme díky naší české iniciativě velkou šanci, že do tří týdnů budeme mít celoevropské řešení schválené.
Páteční jednání ministrů se neslo ve znamení absolutní naléhavosti, protože si všichni uvědomujeme, že celoevropský problém jednotného evropského trhu je nejlepší řešit na evropské úrovni, ne na národní. Na evropské úrovni můžeme řešit příčiny, na národní důsledky. A řešení důsledků bude vždy mnohonásobně dražší.
Menší účty pro odběratele
Jaký bude nyní postup? Posune se dohoda příští týden, kdy má šéfka Komise přednést projev o stavu Unie?
Reakce ze strany Evropské komise teď bude muset být opravdu velmi rychlá. Již dnes (v sobotu) se sejde technická skupina Komise a zítra kolegium komisařů. Konkrétní návrh opatření bude na stole příští úterý a určitě ho představí i Ursula von der Leyen ve středečním projevu o stavu Unie. Pak bude následovat další maratón vyjednávání napříč členskými státy, během kterého bude krystalizovat konečná podoba těch jednotlivých opatření.
My jsme pak připravení je definitivně přijmout na konec září, na kdy pravděpodobně svoláme další mimořádnou radu. Celý proces navíc probíhá ve zrychleném režimu, takže opatření, která s ostatními ministry odsouhlasíme, už nebude schvalovat Evropský parlament. Je to už podruhé během našeho předsednictví.
Jaká je šance, že by se nadměrné zisky výrobců a obchodníků energií z jiných než plynových zdrojů vrátily zpět do oběhu a využily se na pomoc spotřebitelům?
Úplně zjednodušeně tento mechanismus umožní, aby odběratelé výrazně ušetřili za elektřinu. Vychází z důsledků Putinovy energetické války – tedy že ceny plynu rostou a že to tlačí nahoru také ceny veškeré elektřiny. Tady se pracuje s poměrně složitým pojmem „inframarginální zdroj“.
Co to znamená?
To je zdroj použitý na výrobu elektřiny, který je levnější než ten nejdražší, tedy nyní v praxi plyn. Inframarginální zdroje jsou tedy třeba jádro, obnovitelné zdroje nebo třeba uhlí, v kostce zdroje, které mají v důsledku té Putinovy války obrovské zisky.
Komise přijde s mechanismem, který umožní zisky od výrobců elektřiny z těchto inframarginálních zdrojů využít na pomoc odběratelům, a to ať už pomocí zastropování cen energií nebo třeba různých příspěvků. Vypadá to, že tento mechanismus má mezi členskými státy podporu. Komise také na základě našeho zadání přijde s návrhem na zastropování cen plynu.
Takový návrh by konkrétně vypadal jak?
Může jít o zastropování veškerého plynu, nebo jen toho, ze kterého se vyrábí elektřina. To by opět výrazně snížilo ceny elektřiny. Oba mechanismy se navíc mohou doplňovat, kdy zisky z inframarginálních zdrojů budou využity k zastropování ceny plynu, a tím ke snížení ceny elektřiny.
Jasně jsme si řekli jedno – máme dny, ne týdny a podle toho budeme postupovat.
Také tento postup členské státy podporují. Důležité ale bude, aby nižší ceny neodradily dodavatele LNG, který bude důležitý pro zvládnutí příští zimy. A také aby nevedly k navyšování spotřeby, což by během příští zimy bylo velmi nepříjemné.
Evropské i domácí řešení
Jak v kontextu evropského řešení bude pokračovat tuzemská debata o zastropování cen energií? Je možné, že by fungovaly obě varianty pomoci spotřebitelům (převedení zisků výrobců a obchodníků a cenové stropy) zároveň?
Na národním řešení zastropování se nadále pracuje. V pondělí se podle plánu sejde vláda k mimořádnému jednání, kde bychom si měli konkrétní postup schválit. V pátek 16. září ho předložíme Sněmovně.
Středoevropské státy neusilovaly o zastropování cen ruského plynu. Proč?
Ruský plyn tvoří už jen zlomek celkových dovozů a nemá tedy žádný vliv na cenu, a tedy ani zastropování ceny plynu z Ruska by nemělo žádný dopad na cenu plynu ani elektřiny. To, čeho se snažíme dosáhnout v rámci našich jednání, tedy zastropování cen ruského plynu opravdu nevyřeší. Druhým hlediskem je samozřejmě energetická bezpečnost mnoha zemí střední Evropy.
Podle mých informací se na jednání hovořilo zejména anglicky, mimořádného jednání se účastnili převážně ministři, což jindy nebývá zvykem. Svědčí to o tom, že státy EU pochopily, jak je situace vážná?
Evropa je v ekonomické válce s Ruskem a hlavním polem, kde se ta válka vede, je energetika. Z pátečního jednání jasně vyplynulo, že si to ministři velmi dobře uvědomují. Putin využívá závislost Evropy na ruském plynu, aby jeho cenu tlačil nahoru. To logicky tlačí vzhůru i ceny elektřiny. Jeho cílem je poškodit evropské občany a evropský průmysl. Evropští ministři pro energetiku si tu zodpovědnost velmi dobře uvědomují, a proto bylo to včerejší jednání naprostou prioritou pro všechny. A jasně jsme si řekli jedno – máme dny, ne týdny a podle toho budeme postupovat. Jako ten, kdo toto jednání svolal, jsem za to velmi rád.
Mají státníci obavu z rostoucí nespokojenosti, demonstrací a toho, že by mohly posílit antisystémové, mnohde i proruské síly?
Určitě. Každá další proruská vláda v Evropě drolí naši jednotu a máme sdílenou zodpovědnost za to, aby se napříč EU takových vlád, které poslušně vyrazí do Moskvy prosit o plyn, k moci dostávalo co nejméně.
Jak naléhavosti situace rozumějí zástupci Komise?
Myslím, že si naléhavost situace uvědomuje celá Evropa. Určitě tomu přispěla i zmíněná páteční rada ministrů EU.
