Síkela na cestách. Šance pro firmy, ale jen ty informované, stěžují si Češi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť Jozef Síkela od prvního prosince, kdy se stal v unijní exekutivě komisařem pro mezinárodní partnerství, reprezentuje celou sedmadvacítku, česká vláda věří, že se mu podaří získat pro projekty v rozvíjejících se zemích i české firmy. Ostatně jeho předchůdkyně, finská komisařka Jutta Urpilainenová, musela rovněž „kopat“ za evropské firmy, přesto ty finské nepřišly vůbec zkrátka.

Ve vtažení na africké trhy i prostřednictvím Síkelových cest doufá náměstek české diplomacie Jiří Kozák (ODS). „Každá taková cesta je důležitá jak pro Česko, tak pro EU. Kontakt s Afrikou je pro nás důležitý i z hlediska témat, jako jsou otázky řešení globálních konfliktů, klimatu, otázky ekonomické a vědecké spolupráce,“ řekl Seznam Zprávám. Ačkoli Síkela musí ze své pozice propagovat všechny evropské firmy, to, že pochází z Česka, podle Kozáka pomůže zvýšit povědomí o českém byznysu.

Do Mauritánie české firmy exportují produkty ze sektoru chemického průmyslu, potraviny, stroje a automobilové díly. Jedná se o rozvojovou zemi s přibližně třímilionovou populací, do které české firmy v roce 2023 vyvezly zboží v hodnotě přibližně 20 milionů korun. Pro Seznam Zprávy to uvedl Mikuláš Nozar, zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů SP ČR.

Exportéři mají navíc podle něho v Africe možnost využít služeb kanceláří CzechTrade, které mají zastoupení v Egyptě, Maroku, JAR a Nigérii. „Svaz průmyslu a dopravy ČR úzce spolupracuje se svými členy, momentálně mapujeme zájem a preference firem působících na africkém kontinentu,“ dodal Nozar.

Afrika se každopádně podle něho stává stále důležitějším trhem pro evropské výrobky a služby. „S rychle rostoucí populací a zlepšující se ekonomikou představuje region významné příležitosti pro exportéry. V roce 2050 se předpokládá, že populace Afriky dosáhne 2,5 miliardy lidí. Český export do Afriky se v posledních 10 letech zdvojnásobil a dále roste,“ poznamenal.

Na léta opomíjenou Afriku, v níž Česko ještě v nedávné minulosti snižovalo svoje diplomatické zastoupení, že začaly stát doslova fronty. Zejména pak na její nerostné bohatství některé země pořádají doslova hon. Válka na Ukrajině a následně přijaté sankce firmám jasně ukázaly, že je důležité rozložit rizika spojená se závislostí na jednom teritoriu. A právě Afrika se nyní českým podnikatelům nabízí. Fronta se stojí také na investice a vývozní příležitosti.

V Africe přitom Česko není žádným nováčkem. Během studené války bylo bývalé Československo jedním z nejaktivnějších socialistických států v Africe, a i na tuto minulost lze navázat. To podle diplomatických zdrojů věděla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, když obsadila portfolio mezinárodní spolupráce právě Jozefem Síkelou. Navíc to, že Česko není zatíženo koloniální minulostí, sehraje u řady afrických představitelů pozitivní roli, soudí diplomaté.

S pronikáním na africké trhy, ten mauritánský nevyjímaje, by měla pomoct i evropská iniciativa Global Gateway, kterou spravuje právě Síkela. Jedná se o investiční iniciativu, kterou chce EU konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Unijní plán počítá v příštích letech se zajištěním investic až 300 miliard eur (7,6 bilionu korun) do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Tichomoří. Global Gateway má podle Síkely „posílit postavení Evropy v partnerských zemích prostřednictvím projektů, které se zaměřují na ekonomický a sociální rozvoj“.

Problémem Česka ale je, že o této investiční iniciativě prozatím tuzemské firmy mnoho neslyšely. „Zejména malé a střední podniky často postrádají jasné informace o možnostech zapojení do iniciativy Global Gateway,“ upozornil Nozar. Budeme také usilovat o větší transparentnost a použitelnost všech procesů a nástrojů spojených s Global Gateway,“ doplnil.

Nedostatek informací v Česku připouští i Síkela, který přitom donedávna seděl v křesle ministra průmyslu a obchodu. O větší porci povědomí se nyní pokusí rezort zahraničí. „Potřebujeme do Global Gateway zapojit české firmy. Doteď se to moc nedařilo,“ upozornil náměstek české diplomacie Kozák.

Ministerstvo zahraničí proto chystá informační kampaň a společně se Síkelou připravuje seminář v Česku, na němž by celou iniciativu firmám zopakovali. „Nastavíme rovněž komunikační kanály na Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy, aby podnikatelé věděli o příležitostech,“ dodal. Zároveň upozornil na to, že je důležité vytvářet také konzorcia s dalšími zeměmi, aby se české firmy dokázaly propojit třeba s firmami z Itálie, Nizozemí či třeba Francie.

Větší dávka informací k firmám doputuje někdy v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku, slíbil Kozák, který se zároveň zasazuje o větší kontrolu poskytování pomoci ze strany EU. „Pokud jde například o Afriku, tak jsme zaplatili rozvojové projekty, do kterých jsme najali čínské firmy, což absolutně nedává smysl,“ uvedl. Na jarním setkání bruselských ministrů pro rozvoj proto navrhl, aby EU své poskytování pomoci více kontrolovala. „Nyní se dojednává finální znění Českem dojednané iniciativy,“ dodal.

Afrika nicméně není jen cílem investic a zdrojem nerostného bohatství, pro Evropu představuje i migrační problém. A právě o migraci hodlá eurokomisař Síkela v Mauritánii také otevřeně jednat. „Mauritánie je země, která se potýká s migračními problémy a je do určité míry jakousi tranzitní zemí pro migranty, kteří směřují primárně na Kanárské ostrovy,“ uvedl komisař.

S tamním premiérem a členy vlády proto bude debatovat právě o problému nelegální migrace. „Cílem je, aby se přidaná hodnota vytvářela v těch zemích, které mají surovinové bohatství. To znamená výroba na místě, zhodnocení na místě, ale zároveň přístup prostřednictvím dopravních koridorů k mezinárodnímu obchodu, světovým trhům a tím i vytváření pracovních míst, udržitelného rozvoje, ekonomického bohatství, což je úplně nejlepší cesta k potlačování prvotních příčin migrace,“ zdůraznil Síkela.

Migrace má podle něj obvykle dva důvody, buď je to zoufalství, nebo jsou to ambice. „Pokud lidem nabídnete udržitelnou budoucnost, která spočívá v tom, že mají práci, mají přístup ke vzdělání, perspektivu ve své vlastní zemi, tak nemají důvod vydávat se na dobrodružné cesty, kde často riskují životy svoje i svých dětí,“ dodal.

Na začátku příštího roku čeká Síkelu spolu s dalšími eurokomisaři návštěva Polska, které 1. ledna přebírá od Maďarska předsednictví v Radě EU. „Čeká mě rovněž oficiální návštěva angolského prezidenta v Paříži, kdy jsem dostal pozvání od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, abych se za Evropskou komisi této významné návštěvy zúčastnil. Pak bude následovat týdenní cesta po střední Asii, kde postupně navštívím všech pět zemí, které spadají do mého portfolia, to znamená Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán,“ vyjmenoval eurokomisař.