„Šikanovaní“ Piráti a Starostové? Jak vážný je vládní spor o rozpočet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší nespokojenost panuje u Pirátů a Starostů. Mimo záznam zaznívají hlasy, že není náhoda, že ministr financí nejvíc ubral těmto dvěma stranám –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a naopak rezorty jeho vlastní koalice Spolu škrty tolik nezasáhly. A v nadsázce padají i slova o šikaně.

U Pirátů se do boje proti současné podobě pustil hlavně šéf strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Právě jemu totiž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtl nejvíce. Zatímco letos Bartoš hospodařil s rozpočtem 15,3 miliardy korun, na příští rok to podle návrhu bude 13,3 miliardy. Ministr Bartoš kontroval, že naopak potřebuje přidat alespoň sedm miliard, jinak nemůže spustit program na výstavbu dostupného nájemního bydlení.

I když se jednání o rozpočtu táhnou měsíce, Bartoše absence financí překvapila. Řekl to v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já: „Já o tom budu jednat. Požádal jsem kolegy z vládní koalice, teď bude ve středu vláda, abychom projednali, proč tam peníze z Národního plánu obnovy, které jsme už jednou vyjednali, nejsou. Ten program se nemůže zastavit.“

Pro Piráty to je o to citlivější, že právě bydlení je jednou z priorit, kterou prosazují. Hlavní plán, jak v Česku po období rapidního růstu nájmů zařídit dostupné bydlení, představil ministr Bartoš na konci května.

A s ním na pódiu před novináři stál i premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem financí Stanjurou. Před pár měsíci plán chválili a finance na něj slibovali. „Zahajujeme tedy projekt podpory bytové výstavby, projekt podpory nájemního bydlení, který by měl přinést výsledky už během příštích tří let. Je to důležité,“ zdůraznil na tiskové konferenci premiér Fiala.

Stanjura ho doplnil s tím, že jeho resort na zajištění dostupného bydlení pracuje dva roky.

Podle mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Karolíny Nové v mezičase už vytipovali 167 projektů dostupného nájemního bydlení, které počítají s výstavbou 3300 bytů. Z toho třetina má i stavební povolení.

Ivan Bartoš proto nechce pro rozpočet v této podobě zvednout ruku. Premiér Fiala mu ale teď vzkázal, že hlavním úkolem je naopak rozhýbat zdlouhavé stavební řízení. Nepřímo tak ministrovi pro územní rozvoj vrací problémy s digitalizací. „Bydlení podpoříme především tím, že se začnou stavět nové byty. A nové byty se začnou stavět tehdy, když bude rychlejší stavební řízení, když se v této věci posuneme dál,“ řekl médiím premiér Fiala.

Co budou Piráti dělat, pokud Bartoš sedm miliard pro svůj resort nezíská? „Tohle vůbec není varianta, protože tohle bylo vyjednáváno s Evropskou komisí poté, co to odsouhlasila vláda, že to může jít tímto směrem, aby bylo možné stavět dostupné bydlení,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Stanjurův zásah do rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj se nelíbí ani Svazu měst a obcí. Jeho místopředseda a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal (nestr.) se bojí toho, že přípravné práce spadnou pod stůl a odnesou to právě města a obce. „Věříme, že v dalších fázích dojde k úpravě a prostředky budou ve státním rozpočtu na dostupné obecní bydlení vyčleněny,“ uvedl.

Škrty se v návrhu rozpočtu nevyhnuly ani druhému ministerstvu vedenému Piráty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ resortu zahraničních věcí. Přidáno naopak dostaly resorty koalice Spolu. Ruce si mne ministr dopravy Martin Kupka (ODS) s meziročním nárůstem přes 34 % (celkem 139,4 miliardy korun) nebo ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kterému na stole podle návrhu přistane o skoro 53 % financí navíc (celkem 17,5 miliardy korun).

„Já si myslím, že to byl úplně zbytečný výpad a že dostaly přednost stranické zájmy před tím, aby se připravil kvalitní návrh, který bude odsouhlasený všemi koaličními partnery,“ komentoval návrh rozpočtu předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Kritiku Pirátů hned několik hodin po zveřejnění návrhu rozpočtu odrážel i ministr financí Stanjura. „Já jsem příznivec jednání, klidného vyjednávání. Mohl bych taky Ivanu Bartošovi nebo Pirátům adresovat nějaká ostrá vyjádření, ale to neulehčuje hledání kompromisu,“ řekl ministr v nedělní Partii na televizi Prima. Na žádost o rozhovor pro Seznam Zprávy nereagoval.

U STAN je dlouhodobě nejdramatičtější situace kolem rozpočtu Ministerstva školství. Momentálně ale překvapivě panuje nespokojenost také ohledně peněz pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tomu mají poklesnout výdaje o 9,8 procent na 35,8 miliardy. O čtvrtinu se snižuje částka na podporu podnikání, nízká je částka na podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Jsme překvapení, protože se v některých případech jedná o mandatorní výdaje. Momentálně jednáme o tom, aby se další prostředky našly,“ říká první místopředseda STAN Lukáš Vlček, pravděpodobně příští ministr průmyslu poté, co ten současný odejde do Bruselu.

Kromě kritiky ze STAN se proti poklesu vyjádřil také Svaz průmyslu, podle kterého částka navržená na obnovitelné zdroje energie nepokryje ani zákonem dané minimum nákladů.

V případě Ministerstva školství zřejmě rozpory už tak vyhrocené nejsou. Ministr financí Stanjura v návrhu nakonec přidal rezortu Mikuláše Beka víc, než ve STAN očekávali. Školství by mělo dostat 287 miliard korun oproti letošním 273 miliardám.

„Ze tmy ještě nejsme pryč, ale světlo na konci tunelu vidíme,“ komentoval to poslanec a člen školského výboru Jan Berki (STAN). Navržený rozpočet počítá s růstem platů pedagogů na slíbených 130 procent průměrné mzdy i penězi navíc pro vysoké školy.

Úplná spokojenost ve STAN ale není –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zbývá řešit platy nepedagogických pracovníků, se kterými současný návrh nepočítá. STAN také volá po ještě větší podpoře vysokých škol –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Stanjura jim chce přidat tři miliardy, STAN by rád dvojnásobek.

Z vyjádření politiků je ale znát, že situace ohledně školství není tak dramatická jako ještě před několika týdny. Mikuláš Bek tehdy hrozil rezignací nebo tím, že STAN pro rozpočet nebude hlasovat.

Nejnovější ministrova vyjádření už jsou mírnější –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nemá podle něj smysl vyhrožovat ultimáty. Zároveň ale prý musí partneři vědět, že STAN má „hranici, kterou nechtějí podkročit“. Konkrétní sumu ale říct nechce a na naše dotazy nereagoval. Ze zdrojů Seznam Zpráv ale vyplývá, že rezignace by hrozila v případě, že by nebyly pokryty povinné výdaje a platy učitelů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což v tomto návrhu jsou.

A Piráti? O ultimátech nechce mluvit ani Jakub Michálek: „Já si nemyslím, že bychom byli v situaci, že bychom museli dávat nějaká ultimáta, myslím si, že to proběhne standardním politickým jednáním a že tu chybu, která v rozpočtu je, opravíme.“