Článek
Před časem odešli z elitního policejního Útvaru pro ochranu prezidenta a tvrdí, že za stoprocentní výkon nedostali stoprocentní plat. Požadují doplatit zhruba půl milionu korun.
„Když jsme před lety začínali s ochranou prezidenta Zemana, tak jsme ho po konci denního programu odvezli do chráněného objektu (bydliště), který střežil Útvar oddělení bydliště a my jsme mohli službu přerušit a odjet si domů odpočinout. Když se ale prezident přestěhoval do Lán, změnil se nám systém služeb a my museli v Lánech zůstávat nonstop a nesměli vycházet,“ popisují Seznam Zprávám dva bývalí vysoce postavení členové ochranky, kteří střežili prezidenta víceméně po celé obě jeho funkční období. A to 24 hodin denně. O jeho soukromí vědí často více než rodinní příslušníci.
„Minimální doba služby byla 24 hodin a většinou jsme chodili na tři až pět čtyřiadvacítek v kuse,“ popisují. Jména kvůli probíhajícímu řízení o náhradu platu a s ohledem na bezpečnostní prověrku zveřejnit nechtějí. Seznam Zprávy jejich identitu i pozici v rámci Útvaru pro ochranu prezidenta ČR ale znají.
Jeden z nich zmiňuje, že sloužil třeba i šest nebo sedm dní v kuse. Jak takové služby probíhaly? Reálně prý nonstop. Jen „na papíře“, respektive ve výkazu služeb se vykazovaly jinak.
Realita vs. papír
„Dám příklad. Mívali jsme službu od pondělí do čtvrtka. Ráno jsme se sešli na základně na Hradě, a pak jsme byli odveleni na zámek v Lánech. Tam jsme si předali službu, informovali se o dění a plnili úkoly vyplývající z denního programu. Po celou dobu služby, tedy do čtvrtečního večera, jsme se nesměli z objektu vzdálit. Měli jsme odpovědnost za ochranu zdraví a života prezidenta a za dění v celém objektu. Vykazovali jsme sice odpočinek, ale ten se od pracovní doby příliš nelišil,“ říkají nyní již bývalí ochránci hlavy státu.
„Čtyřiadvacet hodin denně jsme měli u ucha vysílačky. K tomu dva telefony. Furt řešíte věci kolem chodu zámku, kde funguje víceúrovňová ochrana, komunikujete s hradní stráží, armádou, to nelze někomu jen tak předat,“ dodávají.
Takto nastavený systém služeb přinášel různé problémy. „My jsme neměli zajištěné žádné stravování. Jeden čas jsme si sami zařídili obědy ve Státním zámku Lány, kde jsme si mohli koupit oběd, ale pak to už nešlo,“ popisují. Během několikadenních služeb třeba neměli možnost si zajít nakoupit.
Když jim končila standardní služba, následovala takzvaná pohotovost na pracovišti. „Představte si malý pokojíček, kde je skříňka, jedna postel a vy v tom fungujete několik dní. Neměli jsme kuchyňku, prostředky, abychom si vařili, zkrátka nic,“ prozrazují muži.
Ač v zámku trávili několik dní v kuse, placeni byli rozdílně.
„Od rána do devíti večer jsme měli normálně placenou službu, od devíti do půlnoci takzvaný dosah na pracovišti, od půlnoci do dvou nebo do tří ráno zase službu a do dalšího rána zase dosah na pracovišti. Takto to bylo rozkouskované kvůli služebnímu zákonu. Rozsah práce byl totožný, ale za službu na pracovišti jsme dostávali jen 35 procent platu,“ uvádějí policisté.
A důvod takto nastaveného systému služeb?
„Bylo málo lidí. Kdyby měla být pokryta a zaplacena ochrana prezidenta ze sta procent po celých 24/7, potřebovali by možná jednou tolik ochránců. Zkrátka na nás šetřili. Je rozdíl, když vám za čtyřiadvacítku zaplatí třeba jen 16 hodin, to vás tam pak můžou nechat o pár dnů déle,“ vypočítávají policisté, kteří na dle nich nespravedlivý systém služeb a odměňování upozorňovali oficiálně i nejvyšší vedení policie. Dvakrát vyvolali schůzku s policejním prezidentem.
„Poprvé nám bylo slíbeno, že bude zjednaná náprava, ale to se bohužel nestalo. Takže jsme, což není vůbec jednoduché, vyvolali ještě druhou schůzku. Policejní prezident si nás vyslechl, ocenil naši práci, jakoby nás politoval, slíbil, že to vyřeší, ale zase nic,“ popisují.
Detaily schůzek, tedy kdy, kde a s jakým policejním prezidentem jednali, uvádět s odkazem na mlčenlivost nechtějí.
Oběma policistům došla trpělivost a ze specializovaného Útvaru pro ochranu prezidenta odešli. „Důvodem bylo neplnění finančních závazků, které nám byly slíbené a taky kvůli nestandardním úkolům, které jsme museli standardně řešit,“ popisují obecně.
Problémem byl Baláž
Seznam Zprávy žádaly o rozhovor šéfa Útvaru pro ochranu prezidenta Martina Baláže, který ke konci dubna na Pražském hradě končí. Policejní prezidium to ale zamítlo s odůvodněním, že v nejbližší době rozhovory pro média poskytovat nebude.
Není tak možné se ho zeptat ani na reakci, proč nově zvolený prezident Petr Pavel k útvaru a jeho osobě nemá důvěru. Časopis Reportér zveřejnil, že důvodem je propojení Martina Baláže a vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. Petra Pavla proto v současné době chrání jiný policejní útvar – Ochranná služba Policie ČR, která se běžně stará o ochranu jiných ústavních činitelů včetně premiéra.
Bývalé členy ochranky postoj nově zvoleného prezidenta Petra Pavla nepřekvapuje. „Nejenom my, ale i další skončili kvůli Balážovi. Není tajemstvím, že za něj odešla spousta policistů. My jsme poukazovali na nějaké věci, které jsme museli plnit a které jsme považovali za nestandardní. Šli jsme oficiální cestou, jak se tyto věci řešit mají a někteří kvůli tomu skončili,“ říkají bývalí členové ochranky o dění v útvaru pod šéfem Martinem Balážem.
A jeho napojení na Vratislava Mynáře? „Oba pocházejí ze Zlínského kraje, stejně jako pan Kruliš, zbytek si domyslete,“ naznačují pouze. Detaily prozrazovat nechtějí. Teď je pro ně prý priorita domoci se peněz, které si podle svých slov zaslouží a pomoci tak i dalším kolegům, kteří prezidentu Zemanovi sloužili a slouží. Chtějí tak narovnat pracovní a finanční systém práce. Na pomoc si vzali advokátní kancelář.
„Obrátilo se na nás nejbližší (pracovní) okolí prezidenta s tím, že vnímají nespravedlnost v odměňování za jejich službu osobní ochranky. Identifikovali jsme značná pochybení ve způsobu rozvržení směn, faktického výkonu služby a následně poskytnutého služebního platu. Byť i nepřímé schvalování či přehlížení takového postupu je od vrcholných ústavních činitelů nepochopitelné, neboť kdo jiný by měl dodržovat právo a jít příkladem?“ uvádí advokátka Alice Hejzlarová.
Policie kontruje tím, že vše prý probíhalo podle zákona. „V obecné rovině lze sdělit, že služební funkcionáři vždy postupují v souladu se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a příslušnými interními akty řízení,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.
V současné době evidují čtyři žádosti týkající se doplacení služebního příjmu od bývalých příslušníků. „Nyní je vedeno řízení, které je však ze zákona neveřejné, a proto nemůžeme sdělovat jakékoliv bližší informace. Stejně tak nelze z pochopitelných důvodů ze strany služebního funkcionáře jakkoliv předjímat vývoj či dokonce závěr těchto řízení,“ napsal v e-mailu.
Advokátka Alice Hejzlarová to vidí jinak. Podle ní se požadavky o vyrovnání příjmu mohou týkat desítek současných i bývalých příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta.
