Článek
Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství.
Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku 5 000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců.
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá s částkou 3 000 korun na osobu za měsíc, nejvýše však 9 000 korun za měsíc. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se také dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna.
Zákon počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Obsah výuky pro malé Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Matky dětí budou moci ředitelé škol využít ve standardních třídách jako asistentky pedagogů.
Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.
Podle vládního zdůvodnění je nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo v souvislosti s ruskou invazí kolem tří milionů lidí. Do Česka jich podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo aktuálně přibližně 260 000 a podle ministerstva vnitra už není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Vojáci na Slovensko
Senát ve čtvrtek schválil i vyslání až 650 českých vojáků do nové, dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku. Cílem je posílit obranyschopnost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Misi dnes podpořilo 61 ze 64 přítomných senátorů. Sněmovna by měla souhlas dodat příští týden.
„Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO,“ řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj v bojovém uskupení na Slovensku budou také vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku a vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. „Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu,“ uvedl Fischer. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů Gripen.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že Aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
Schválený mandát pro slovenskou misi umožňuje vyslat až 650 vojáků v období až do 30. června 2023. Černochová již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Pod jednotku, jež bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také 50 vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Proti slovenské misi české armády ze senátorů hlasoval pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), který je znám svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina. Lumír Kantor (KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN) se při hlasování zdrželi. Smoljak následně uvedl, že se při hlasování zmýlil a že vyslání vojáků na Slovensko podporuje.
