Senát získal novou roli v dohledu nad ČT, teď mu hrozí jednací maraton

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od 1. října Senát oficiálně získá novou pravomoc – volit radní do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Pár dní před kýženým cílem, na kterém senátoři pracují několik posledních let, ale vychází najevo, jak málo jsou regule horní komory na tuto novou roli připraveny.

Například si senátorky a senátoři budou muset vyslechnout všechny příspěvky uchazečů přímo na plénu Senátu. Hlasovat pak budou muset taktéž o všech kandidátech.

Ve Sněmovně, která dosud samotná o radních veřejnoprávních médií rozhodovala, je praxe jiná. Výběr kandidátů zúží její volební výbor, jehož členové všechny uchazeče vyslechnou. Na každé nově obsazované místo pak dál vyšlou jen jejich trojnásobek. Z předvybraných jmen pak sněmovní plénum vybere nové radní, kteří už však před všemi 200 poslanci nevystupují.

Veřejná slyšení, jak se představování kandidátů na sněmovním volebním výboru říká, jsou pak pověstná. Před poslanci a poslankyněmi běžně defilují desítky kandidátů, zejména když se jedná o prestižnější Radu České televize.

Například na jaře 2021 se o čtyři volná místa ucházelo 55 lidí. Jejich kvalita pak byla kolísavá, mnohdy se vystoupení měnila jen v planý exhibicionismus. Veřejné slyšení tehdy trvalo tři dny.

Teď se v situaci sněmovního volebního výboru ocitne všech 81 senátorů a senátorek.

Senátní jednací řád totiž vůbec nepočítá s možností, že by si senátoři mohli výběr kandidátů jakkoliv zredukovat, a slovo musí dát každému, kdo splní vstupní podmínky. V opačném případě by vyřazení kandidáti či kandidátky mohli volbu napadnout.

Senát bude muset během podzimu zvolit hned šest svých zástupců.

„Senátoři vždy umožňují vystoupit na plénu každému z kandidátů na jakoukoli funkci, kterou Senát volí, takže očekáváme, že i v tomto případě jim to umožníme,“ potvrdil Seznam Zprávám předseda volební komise horní komory Jan Tecl (ODS).

„Slovo pro všechny“ ovšem vytváří i jinou situaci než jen tušený maraton vystoupení, a to leckdy i bizarních.

Pokud by bylo 81 kandidátů a každý by získal důvěru jen jednoho konkrétního senátora či senátorky, všech 81 by jich postoupilo do druhého kola volby a tak stále dokola. V Senátu při volbách totiž platí ještě jedno pravidlo: „Postupují všichni se stejným počtem hlasů,“ uvedl senátor Tecl.

V případě různých výsledků může projít do druhého kola 12 lidí, protože postupuje vždy dvojnásobek počtu volených míst.

Sněmovní matadoři zvyklí na nelítostné bitky posledních let pak na senátní řešení říkají: „Bude to masakr.“ Veřejně se ale snaží držet dekorum a první senátní volbu radních nekomentovat.

Že volba nebude jednoduchá, připouští i sami senátoři. „Předpokládám, že se nám schůze protáhne,“ potvrzuje již citovaný předseda volební komise Tecl.

Naději, že přece jen proběhne v lidských mantinelech, ale vidí v tom, že oproti minulým volbám do Rady ČT se změnila pravidla i pro samotné kandidáty. „Byla benevolentnější. Dnes je zúžený typ organizací, které je mohou navrhovat, a je tam i podmínka, že musí vykonávat činnost nejméně deset let. Je možné, že kandidátů bude míň,“ dodal Tecl.

Nedojde prý ani na nekonečně opakující se volby. „Určitě nenastane, že by každý senátor hlasoval pro svého kandidáta. To je jen hypotetická možnost,“ ubezpečuje iniciátor změn ve volbách do mediálních rad senátor za STAN David Smoljak.

Podle něj se volitelní kandidáti vytříbí diskuzí. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, které předsedá, zorganizuje slyšení podobné tomu, jaké dosud probíhalo ve sněmovním volebním výboru. Kandidáti a kandidátky zde budou taktéž moci vystoupit a komise pak plénu dodá usnesení s návodem, jak vítěznou šestici vybrat. Doporučení ale bude obecné, ne jako ve Sněmovně jmenovité.

„Budeme rozhodně apelovat na kolegy, aby vzali v potaz kompetenci kandidátů, relevanci navrhujících organizací a potřebu diverzity. V současné době tam je jediná žena. To je trochu ostudné, že je rada výhradně složena z chlapů,“ řekl Seznam Zprávám.

I když to vypadá, že se senátoři zahlcení kandidáty nebojí, dle informací Seznam Zpráv se zúžením výběru vážně zabývali. Ve hře bylo například změnit jednací řád a volit radní jako Sněmovna. „V žádném případě bychom to nestihli v termínu,“ vysvětluje, proč z toho nakonec ustoupili, již citovaný předseda senátní volební komise Tecl. „Teď si to vyzkoušíme tak, jak to je. Neobávám se, že bychom to nezvládli,“ dodal.

Volba části radních Senátem se v politických kruzích přitom řeší nejméně od roku 2017, zavázala se k tomu vláda Petra Fialy a kompromis obou komor prošel Sněmovnou letos v květnu. Nikoho ale nenapadlo zamýšlet se nad tím, jak fakticky bude procedura v horní komoře Parlamentu vypadat.

Jednací řád Senátu stejně jako jednací řád Sněmovny jsou vlastně samostatné zákony. V případě, kdy Senát a Sněmovnu drží podobná politická většina, jde jen o to, jak se v nich politici dokážou dohodnout a tuto dohodu oběma komorami protlačit.

O nápadu změnit jednací řád Senátu ale dle informací Seznam Zpráv začali jeho členové uvažovat až ve chvíli, kdy zjistili, co jim jejich pravidla dovolují a že skutečně budou muset vyslyšet úplně všechny, kdo se do televizní rady budou hlásit.

Senát totiž dosud nemusel vybírat z většího množství kandidátů: schvaluje například ústavní soudce – jenže ty dostane již předvybrané od prezidenta. Zásadní přetlak nebývá ani u další volby, která do pravomocí Senátu spadá – horní komora rozhoduje, kdo usedne v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). I zde je jakýsi užší „předvýběr“ – kandidáty navrhuje prezident, Sněmovna a historici či spolky zastupující odbojáře.