Článek
Vyslání je podmíněno ještě souhlasem Sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden.
Čeští vojenští policisté mají podporovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Budou součástí mnohonárodního vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Mohli by být ale nasazeni také v nizozemském Haagu, kde ICC sídlí.
Vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině z pohledu Čechů:
Mise podpořilo 67 ze 71 přítomných senátorů, přičemž potřebný byl souhlas nadpoloviční většiny všech členů horní komory, tedy 41. Proti byla pouze Daniela Kovářová (nezávislá). Ladislav Václavec (ANO), Jaroslav Chalupský (za Svobodné) a Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí) se hlasování zdrželi.
Vyslaný tým nebude podle Ministerstva obrany působit v zahraničí nepřetržitě. Bude nasazen několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. Počet nasazení se bude odvíjet od konkrétního požadavku ICC i možností Ministerstva obrany. Spolu s nimi by měli být vysláni i republikoví policisté na základě rozhodnutí policejního prezidenta.
O možnosti vyslat na Ukrajinu vojenské policisty hovořila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už v polovině února.
„Novinkou by mělo být vyšetřování zločinů na Ukrajině. To by měla být věc, kterou budeme, tuším, projednávat na nejbližší vládě a v obou komorách Parlamentu, jako mandát pro vojenské policisty, kdy Česko vyjednalo s Nizozemci možnost spolupráce v rámci zapojení do odhalování a dokumentování válečných zločinů na Ukrajině,“ řekla tehdy.
ICC hodlá stíhat Rusko za válečné zločiny minimálně ve dvou kauzách. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu před dvěma týdny ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.
Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“.
Podle druhého obvinění ruská armáda úmyslně cílí na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.
Mise, na níž se hodlají podílet až dvě desítky zemí, by měla trvat do konce příštího roku. Letos by náklady na ni měly být 12,4 milionu korun, příští rok 17,2 milionu. Vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy 40 smluvních stran tzv. Římského statutu, na jehož základě ICC vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.
Horní komora souhlasila také s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Čeští vojáci by tam měli působit jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Vojáci mají sbírat informace, mapovat situaci a na základě toho bude možné dospět k rozhodnutí, jaké další angažmá v Nigeru by bylo přínosné. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun.
České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily v Mali při protiteroristické operaci Barkhane, která byla ukončena. Současní malijští představitelé, kteří jsou propojeni s Ruskem, podle ministerstva obrany odmítli působení západních vojenských sil v zemi.
