Článek
„My jsme už přilákali lidi z jiných stran, ale v tuhle chvíli mi přijde nekolegiální vůči Pirátům teď hlásat, že máme tohoto člověka a tohoto člověka,“ říká šéf hnutí SEN 21 Václav Láska. Konkrétní jména prozradit nechce.
„Pro mě osobně je prioritou zachovávat férové vztahy se subjekty na liberálním poli, ať už to jsou Piráti, Zelení, nebo další menší strany. To, že se nám teď daří některé lidi od nich stahovat… Mám ambivalentní pocity, mám radost, že pomaličku nabíráme důvěru, na druhou stranu bych se nerad dostal do nekolegiálního postoje,“ dodává.
Už na jaře oznámil, že by rád se svým hnutím prošel v příštím roce do Sněmovny. Říká, že se mu podařilo přilákat asi stovku nových sympatizantů a členů.
Mezi řádky čteme poselství: hnutí sílí a rádo by se profilovalo jako jedna z hlavním stran liberálního spektra, zejména po oslabení Pirátů.
„Naší prioritou je být dobře zakotvený v krajích, byli jsme doteď pragocentrická strana,“ pokračuje senátor s tím, že aktuálně dávají dohromady krajské koordinátory.
Spojování?
Před hnutím ale stojí základní rozhodnutí, jak budou postupovat. Do sněmovních voleb je rok a hnutí je celorepublikově neviditelné. Kromě senátorů nemá viditelné kandidáty.
Možnosti jsou tři: půjdou sami; půjdou s Piráty; budou součástí širší progresivní koalice.
První možnost může skončit tím, že výsledek bude za rok pod nutnými pěti procenty. Strana by získala peníze od státu a většina členů je ochotná to risknout, ale Láska váhá.
„Za stavu, kdy každý mandát může rozhodnout, jestli nám povládne, nebo nepovládne Andrej Babiš, tak se na to musí člověk koukat nejen z pohledu rozvoje vlastní strany, ale i z pohledu výsledku pro společnost,“ říká.
„Budoucnost téhle strany je jenom ve spojenectví,“ hodnotí plán politolog Aleš Michal z Univerzity Karlovy.
Druhý scénář: úzká spolupráce s Piráty. To by nebylo neobvyklé, Piráti už v minulosti podporovali kandidáty hnutí SEN 21 do Senátu. Otázkou ale je, koho si Piráti příští týden zvolí do vedení.
Za třetí, široké uskupení třeba na platformě Progresivní Česko. Voliči mají široká uskupení rádi a koalice Spolu ukazuje, že i tudy může vést cesta.
„Jsme v situaci, kdy se odmrazuje stranické spektrum, pozice nejsou zabetonované, voliči váhají mezi několika stranami. Máme tu řadu zklamaných voličů, kteří nepřišli ke krajským volbám, takže určitý prostor by tu určitě byl,“ hodnotí ředitel Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Petr Jüptner.
Progresivní Česko vydalo manifest na začátku října. V něm vyzvalo ke spojení progresivních stran jako protiváha ke konzervativnímu Spolu a hegemonovi politické scény hnutí ANO.
Přečtěte si o dění na levici.
Někdejší pirátský europoslanec a zástupce iniciativy Mikuláš Peksa říká, že je kontaktovala asi tisícovka podporovatelů. Před týdnem se poprvé fyzicky sešly hlavní tváře uskupení. Kromě Peksy bývalý ministr zahraničí a exsociální demokrat Tomáš Petříček nebo kandidáti do vedení Strany zelených Gabriela Svárovská a Tomáš Mígl.
Právě u Zelených je vidět silná touha ke spojenectví, které by skomírající stranu mohlo oživit. Na sobotní sjezd pozvali zástupce Pirátské strany, SOCDEM, Prahy Sobě, Žít Brno, SEN21, Volt, hnutí Budoucnost a Idealistů.
Klíčový hráč sjednocení: Piráti
Klíčové pro jakékoli spojenectví liberálního spektra bude volba nového vedení Pirátské strany, která je nejsilnější ze všech zmíněných uskupení. Musela by ale mentálně překonat nepovedenou koalici PirStan, respektive kroužkovací „masakr“, kdy Piráti v posledních sněmovních volbách získali jen čtyři mandáty oproti 33 křeslům pro Starosty.
„V roce 2021 se to drasticky nepovedlo Mikuláši Ferjenčíkovi a těm dalším lidem, kteří připravovali technickou část kandidátek. Reálné to je, ale vyžaduje to jiný přístup, který by byl imunní vůči kroužkování,“ tvrdí Mikuláš Peksa. Vzor vidí v Donaldovi Tuskovi a jeho Občanské koalici, která dokázala v létě vyhrát polské volby.
Jenže jakékoli spojování bude velmi obtížné kvůli vnitřním sporům. Navíc Piráti nebo Zelení „nemají velkou stranickou disciplínu, jsou poměrně hodně zahleděni do sebe,“ upozorňuje politolog Petr Jüptner.
I když se tak nabízí právě spojení Láskova hnuti SEN a dalších stran na platformě Progresivního Česka, sám Peksa krotí očekávání.
„Cílem je vytvořit platformu, ve které se navzájem poznáme. Koaliční spolupráce je až taková třešnička na dortu, pokud dokážeme vybudovat vztah. Spolupráce ve volbách je jenom jedna z věcí,“ říká.
Trend?
Námluv a možných spojenectví je rok do voleb celá řada. Na krajně pravém spektru se před krajskými volbami spojilo SPD Tomia Okamury s PRO Jindřicha Rajchla. Před eurovolbami se spojila i Přísaha Roberta Šlachty s Motoristy.
Na levém spektru se zase namlouvají komunisté v koalici Stačilo! vedení Kateřinou Konečnou a nová šéfka SOCDEM Jana Maláčová.
Politolog Petr Jüptner ale upozorňuje, že nejde o jednotný vzorec a každé spojenectví má jiný charakter. Jednotným prvkem ale je, že je na politické scéně několik menších stran, které se snaží konkurovat hnutí ANO. Aby měly šanci alespoň na pět procent, snaží se vytvářet vnitřně složité a často nesoudržné koalice.
„Je tu několik stran, které jsou v těžké situaci, jsou na křižovatce. Snaží se změnit, rebrandovat a upravit celou svou misi, aby rizikovou trajektorii obrátily v trajektorii úspěšnou,“ hodnotí Jüptner.
