„Jeho sebezalíbení bylo nesnesitelné.“ Politici hodnotí 10 let se Zemanem

Prezidentu Miloši Zemanovi ve středu skončí desetileté volební období. Seznam Zprávy proto oslovily osobnosti současného i dřívějšího českého politického života, ale i představitele významných institucí, aby zhodnotili uplynulých 10 let Miloše Zemana.

Požádali jsme je, aby vyzdvihli jednu nejlepší a jednu nejhorší věc, kterou Zeman jako prezident pro Českou republiku udělal. Osobnosti Zemanovi nejvíce vyčítají jeho příklon k Rusku a Číně nebo lidi, kterými se obklopuje. Naopak pochvalu si vysloužil za dlouhodobou podporu Izraele, jasné postavení se za Ukrajinu nebo kontakt s voliči.

Právnička Petra Buzková se s Milošem Zemanem potkala už v 90. letech v ČSSD, jejíž byla místopředsedkyní v době, kdy se Zeman stal předsedou sociální demokracie.

„Nejlepší věc, kterou Miloš Zeman udělal (pominu-li skutečnost, že skončil jako prezident), je jeho reakce na ruskou invazi na Ukrajinu,“ uvedla pro Seznam Zprávy Buzková.

Nejhorší činy končícího prezidenta se podle jejího názoru týkají jeho vztahu k Rusku. „Poněkud váhám, zda byla horší jeho reakce na sabotáž ve Vrběticích, při které zahynuli dva naši spoluobčané, nebo na atentát na bývalého agenta Skripala, při kterém zahynula jedna občanka Spojeného Království. V obou případech sehrál v lepším případě úlohu užitečného idiota ve službách ruské propagandy,“ napsala.

Narážela tím na to, že u atentátu na agenta Sergeje Skripala, který provedli členové ruské GRU v britském Salisbury, Zeman přispěchal s informací, že „v Česku byl vyráběn a testován novičok“, a to poté, co Moskva označila Česko za jednoho z možných původců nervově paralytické látky, kterou se ruští agenti pokusili Skripala a jeho dceru otrávit.

Před dvěma lety pak vyšlo najevo, že ti samí lidé stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích, což si vyžádalo život dvou tamních pracovníků. Zeman tehdy zpochybnil prohlášení vládních představitelů tím, že v televizním projevu uvedl, že existují dvě vyšetřovací verze.

„Ve světle toho se ostatně i nad jeho posledním obratem ve vztahu k Rusku vznášejí otazníky – tedy nakolik je opravdu upřímný a důsledný. Je dobře, že odpověď na tuto otázku nám (případně) dá už jako soukromá osoba,“ uzavřela Buzková.

Už od sametové revoluce se se Zemanem v politice potkával Petr Pithart. V době, kdy byl Zeman předsedou Poslanecké sněmovny a posléze vlády, působil Pithart jako předseda Senátu. Byl také premiérem federální vlády.

Za Zemanův nejlepší skutek považuje, že začátkem 90. let postavil v sociální demokracii silnou levici. „Tu však začal ničit jako mstitel za to, že ho nepodpořila v prezidentských volbách. Dodnes tu chybí,“ řekl.

Jako prezidenta ho naopak zkritizoval za otáčení českého kormidla na východ, k Rusku a Číně. „To však poslední rok popřel a postavil se proti Putinovi. Čili naprostá nekonzistence. Hodnotově nikterak nezakotvený člověk. Přitom však obratný technolog moci!“ napsal Pithart Seznam Zprávám.

„Nesnesitelné bylo poslouchat jeho řeč, to jeho sebezalíbení, narcistický sebeobdiv. Tím hůř, že byl dobrý rétor, ale zase šlo o jen ‚technologii mluveného slova‘. Dohromady tedy – kdo, co? Neuchopitelný člověk, který mnoho z nás deset let uváděl do rozpaků, nevole, ba i vzteku. Ale byla nás, jeho nevoličů, menší polovina. Té větší právě ty sporné vlastnosti imponovaly. Tak to bývá u ‚vůdců‘. Měli jsme z pekla štěstí, že po něm nepřišla jen jiná varianta opět ‚vůdce‘,“ zhodnotil Zemanovo prezidentství.

Jedním z posledních měst, které na svých výjezdech do regionů Zeman navštívil, byl východočeský Náchod. V jeho čele už 12 let stojí bývalý poslanec ČSSD Jan Birke. Zemana i jeho ženu Ivanu do Náchoda pravidelně zval. Sdíleli spolu slabost pro Čínu, Birke se řadu let angažuje ve Smíšené česko-čínské komoře.

„Miloše Zemana nevnímám jen v kontextu posledních 10 let, ale celých 30, tedy od roku 1989, kdy vstoupil do veřejného života. Mé hodnocení jeho politické éry je veskrze pozitivní. Jeho mimořádně silná osobnost na sebe vždy strhávala velkou pozornost, to k velkým státníkům patří a hodnotit jej bude historie s větším odstupem, než kterého jsme schopni dnes,“ řekl Birke pro Seznam Zprávy.

Dodal, že osobně si Miloše Zemana váží a vnímá jeho roli jako silného levicového politika. „Přestože mně bylo líto občas komplikovaných vztahů se sociální demokracií, je jasné, že pro levicovou politiku toho udělal v České republice z polistopadových politiků nejvíce,“ dodal.

Na desetileté období odcházejícího prezidenta se podívali i předsedové českých parlamentních stran.

Předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová za největší Zemanův počin považuje jeho konzistentní podporu státu Izrael. Naopak ho kritizuje za vytrvalou podporu ruských a čínských zájmů v České republice a další skutky, které s tím souvisí.

„Bagatelizace výsledků práce vlastních zpravodajských služeb a úmyslné přispívání k rozdělování společnosti, to vše korunované snahou o protiústavní změnu systému. Jeho éra bude jednou historiky hodnocena jako dekáda zkoušek naší mladé demokracie. V některých aspektech jsme naštěstí obstáli, v jiných bohužel byl Zeman poměrně úspěšný skrze erozi hodnot, principů a napomáhání extremistům a nedemokratickým silám,“ uvedla předsedkyně.

Šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan končícímu prezidentovi vyčítá to, jak zvulgarizoval politiku a politické prostředí. „A tím nemyslím jen často vzpomínané verbální úlety. To, jakými lidmi se na Hradě obklopil. To, že navázal na Václava Klause a naši zemi udržoval pod silným ruským vlivem, ekonomickým i politickým. To, že mu chyběla velkorysost a schopnost oprostit se od osobních zájmů a záští,“ řekl Rakušan.

Prezidenta naopak pochválil za to, že dokud mu to zdraví dovolovalo, navštěvoval často regiony. „Osobní kontakt politiků s lidmi považuji za důležitý.“

Redakce oslovila i premiéra Petra Fialu (ODS). Jeho mluvčí Václav Smolka však uvedl, že premiér chce éru končícího prezidenta zhodnotit až s časovým odstupem.

Redakce oslovila i šéfy obou opozičních stran. „Pro SPD bylo, myslím, to nejlepší, že vystřízlivěl z eurofederalismu a také to, že jako demokrat připustil, že občané naší země mají právo o své zemi rozhodovat v referendu, a tudíž mají také přirozené a legitimní právo rozhodovat o setrvání či vystoupení z EU. Zklamáním pro mě byla naopak podpora velmi nedemokratických a protiústavních opatření Babišovy i Fialovy vlády proti covidu a nekritická podpora Ukrajiny,“ napsal redakci Okamura.

Předseda ANO Andrej Babiš neodpověděl. K Zemanovi se však vyjádřil letos v lednu pro server Novinky.cz: „Nechci tady řešit pana prezidenta, hodnotit ho, to není moje role. Kdybych se stal prezidentem, tak bych byl určitě jiný prezident. Pan prezident Zeman se snažil o ekonomickou diplomacii, ale já jsem s ním měl dobré vztahy. Jsou ale věci, ve kterých jsme se neshodli,“ řekl tehdy Babiš.

Zhodnotit Zemana odmítli třeba bývalá ministryně spravedlnosti či nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová či šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na žádost o vyjádření nereagoval ani prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Loni v prosinci Zemanovu éru pro Lidové noviny zhodnotil jeho předchůdce Václav Klaus diplomaticky: „Já se přiznávám, že jsem v situaci voleb považoval Miloše Zemana, mého odvěkého konkurenta na politické scéně, za nejmenší zlo z kandidátů, kteří tehdy byli k dispozici, a samozřejmě jsem ho volil. Ale on myslím opravdu nenapomáhal smíru. Ale Miloš Zeman byl mimořádná, politicky zakotvená osoba. Nikdo takový tady není,“ vyjádřil se tehdy exprezident.