Článek
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že v následující fázi zvládání uprchlické vlny bude nutné, aby kraje měly dostatek dat o tom, kolik mají ve svém regionu uprchlíků z Ukrajiny. A podle toho pak mohly organizovat dostupnost práce a škol nebo školek pro děti.
Upozorňuje na to, že nyní nejsou všichni Ukrajinci ubytováni v oblastech, kde je zároveň dobrá dostupnost práce a vzdělání pro děti.
Jaká je nyní situace s ubytováním uprchlíků v krajích?
Ubytování běží často v prostorech, kde lidé za tři nebo čtyři měsíce už nemají být. Je třeba si uvědomit, že umístění běženců na internát není zvládnutí uprchlické krize. To je vyrovnání se s první fází. A tu jsme v České republice uchopili dobře. Ale varuji, abychom se nespokojili s tím, že když máme běžence kam uložit, je to všechno prima. Druhá fáze je mnohem složitější. My je potřebujeme dostat do práce a děti do školek a škol. To bude úplně jiný proces. Teď potřebujeme mít od ministerstva školství zmapované kapacity škol v okresech, potřebujeme mít od ministerstva práce a sociálních věcí data o kapacitách pracovního trhu a volných místech v jednotlivých okresech. Pak totiž často začneme zjišťovat, že tam, kde máme možnosti ubytování, k tomu bohužel vůbec nemáme školky nebo školy.
My je potřebujeme dostat do práce a děti do školek a škol. To bude úplně jiný proces.
Najednou se začnou objevovat problémy, které budou rozhodovat o tom, jak zvládneme integraci. Ukládat lidi na další a další rekreační zařízení, kde jich je například 150? Ano, tím je však pouze zachráníme před pobytem v bombardované oblasti. Bohužel to jinak zatím dělat nešlo. Teď už si ale přes sebe musíme položit mapy, kde uvidíme místa a počty ubytovaných, a k tomu kapacity škol a možnost práce. Pokud zjistíme, že na sobě ta čísla nesedí – a to zjistíme často a určitě –, je třeba hledat reálná řešení. Říct, že máme v České republice kapacitu pro desítky tisíc dětí, které mohou začít chodit do školy, je zavádějící. Protože možná zjistíme, že jsou tyto školy v úplně jiných místech, než kde lidé seženou práci. A ještě úplně jinde, než kde jsme je schopní dlouhodobě ubytovat. Věci spolu musí korelovat. Po tom teď jako hejtmani voláme. A musím říct, že vláda na tom pracuje. Jinak to nejsme a nebudeme schopní zvládnout.
Tuto situaci řeší všichni hejtmani?
Zatím nemáme položené různé mapy na sobě, jak jsem o tom mluvil. Zatím ani nevíme, kolik je v kterém kraji ubytovaných lidí. Navíc vůbec často nevidíme lidi, kteří jsou ubytováni u někoho v rodině doma. Ti lidé musí být nahlášení k přechodnému pobytu. Pokud se k němu ovšem ještě třeba nepřihlásili, nemáme nástroj, jak se o nich dozvědět. Velmi bych podporoval, aby byla k určitému datu povinnost přihlásit se a byla vázaná na možnost čerpat v daném místě dávky.
Školy i školky ještě místa mají
Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím více než 26 tisíc dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny.
Základní školy mají ještě přibližně 150 tisíc volných míst a školky téměř 13 tisíc. Nejvíc volných kapacit je k dispozici v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) na konci března uvedl, že v Česku se registrovalo asi 125 tisíc ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let. V materiálu, který má ČTK k dispozici, úřad již dříve odhadoval, že do školek by mohlo ještě tento školní rok nastoupit kolem 7 000 ukrajinských dětí a do základních škol 26 tisíc.
Měli bychom alespoň nějaký „snímek“, kolik lidí kde opravdu je. Pokud zjistíme, že je máme ubytované někde, kde nejsou kapacity škol a školek a chybí tam prostory, pak by nás čekalo například stavění „mobilních“ školek, což ale také není otázka na dva měsíce. Prostě co nejdříve potřebujeme podklady k tomu, abychom zvládli i druhou fázi pomoci.
