Článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že dokáže udržet schválený schodek rozpočtu na rok 2023, tedy 295 miliard korun.
Současný stav státních financí v úterý představoval poslancům rozpočtového výboru Sněmovny. „Jsme přesvědčeni, že příjmy dodržíme, byť v jiné struktuře,“ nechal se slyšet Stanjura.
Schválený rozpočet počítal s příjmy 1680 miliard korun, Stanjura nyní předpokládá, že budou 1678 miliard.
Co se týče výdajů, ty narostly kvůli mandatorním výdajům o zhruba 20 miliard. Podle ministra financí jde ale o částku, kterou je schopen ještě dořešit mimo resort práce a sociálních věcí.
Rovněž nechce sahat do plánovaných investic. „Některé se ale z objektivních důvodů nemusí uskutečnit,“ uvedl. Jedná se o akce, kde se například zdrželo výběrové řízení a stát tak nevyčerpá předpokládanou částku. Podle ministra financí pak peníze chce hledat na vnitřních provozních úsporách.
Dotazy na 50 miliard
Podle opozice si ale vláda vylepšila rozpočet i o položku, kterou neměla. Konkrétně jde o 50 miliard z Modernizačního fondu, které jsou v kapitole Ministerstva životního prostředí.
„Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ odpověděl Stanjura šéfce poslanců ANO a své předchůdkyni ve funkci Aleně Schillerové. Dodal, že rozpočtové příjmy z Modernizačního fondu podle něj nebudou, protože se to nepodařilo na unijní úrovni vyjednat.
Jinak Stanjurou prezentovaná čísla odpovídají těm, která Seznam Zprávy popsaly minulý týden. Tehdy ministr uváděl, že nad očekávání dopadla daň z příjmů právnických osob, kdy v polovině roku už je ve státní kase 70 procent plánované celoroční sumy. Očekává se, že stát na daních od firem vybere 196 miliard korun, tedy o 40 miliard víc, než s čím se původně počítalo.
Z windfall tax, tedy z takzvané válečné daně, Stanjura očekával 50 miliard korun. Na výboru v úterý upřesnil, že konzervativní odhad je 46 miliard.
Původně si sliboval 100 miliard, ale ještě na jaře to vypadalo spíše na 28 miliard korun. Dalších 17 miliard má přitéct od výrobců energií z jejich nadměrných příjmů.
Vláda na této dani letos vybírá zálohy počítané z loňských vysokých zisků, což by skutečně vyneslo vysněných 104 miliard. Jenže skutečná mimořádná daň se přepočítá podle zisků letošních, které jsou nižší, a stát bude zhruba polovinu peněz firmám zase vracet.
Stanjura připomněl, že v srpnu rozpočtu pomůže 54 miliard korun z dividendy ČEZ. „Ve třetím kvartálu tak díky tomu bude rozpočet v přebytku,“ uvedl. Stát jako majoritní akcionář společnosti navrhl vyplacení celého tučného zisku, prosadil si kvůli tomu rekordní dividendu 145 korun za akcii.
Aktuální čísla tak dále zmírňují zděšení, které vyvolala ta z konce května. Tehdy Ministerstvo financí informovalo, že hospodaření státního rozpočtu skončilo deficitem 271 miliard korun. Největší podíl na nárůstu výdajů mají sociální dávky nebo pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií, ale i obsluha státního dluhu.
O měsíc později – tedy v červnu – ubylo z deficitu 56 miliard, stále ale byl druhý nejvyšší od vzniku samostatné České republiky do roku 2021. Pro porovnání: loni stát v pololetí hospodařil se schodkem 183 miliard korun.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme další detaily z jednání.
