Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident Petr Pavel v neděli večer podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel.
Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle prezidenta měl být vyšší než 30 tisíc příslušníků profesionální armády. „Je to na věcnou diskuzi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ uvedl prezident.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, co si pod pojmem administrativní odvody představit. „Český stát ve skutečnosti v různých informačních systémech tyto informace o lidech má, ale informační systémy jsou oddělené,“ říká Šedivý.
Co si mají lidé představit pod pojmem administrativní odvody a proč by to armádě pomohlo?
Není to nic jiného než upřesnění přehledu české populace, která je vhodná pro případné další řízení, například při mobilizaci k obraně České republiky. Je to získání administrativních informací, které stát má. Je to získání přehledu o zdravotním stavu, vzdělání nebo schopnostech člověka. Tím celý ten proces skončí a jenom v případě, kdy by skutečně došlo k nějakému válečnému ohrožení České republiky, pak teprve by začal mobilizační systém fungovat.
Armáda tyto informace teď o lidech nemá?
Armáda přehled nemá vzhledem k tomu, že tak jak skončila vojenská základní služba, tak skončily odvody, které všichni známe. Tím ztratila přehled o tom, jak vypadá česká populace z tohoto hlediska.
Informace by tedy armáda případně měla jak o mužích, tak o ženách?
Povinnost odvodů se dnes týká mužů i žen. Dříve to o ženách neplatilo, teď při dosažení rovnoprávnosti mužů a žen platí odvodová povinnost v případě rozhodnutí o mobilizaci rovněž i pro ženy. Samozřejmě že by se ale především povolávali při mobilizaci muži.
Byla by podle vás nutná pro administrativní odvody i změna legislativy?
To přesně nevím. Myslím si ale, že musí být nějaká legislativní změna. Český stát ve skutečnosti v různých informačních systémech tyto informace o lidech má, ale informační systémy jsou oddělené. Máte systém evidence občanů, máte systém zdravotnický, máte systém v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, finanční a podobně. Jednoduše stát má tolik informací o lidech, že v zásadě, kdyby se tohle všechno správně sjednotilo a protnulo, tak spousta informací je dosažitelná a není potřeba dělat nějaké zásadní změny.
Předpokládám, že by se informace o lidech musely průběžně aktualizovat?
Pokud by měl mobilizační systém fungovat, tak se musí doplňovat. Proto mluvím o informačních systémech. Vy třeba provedete odvod v 18 letech, muž nebo žena jsou samozřejmě zdraví, studují střední školu, ale třeba ve 30 letech dojde u někoho třeba k nějakému zranění a on potom není vhodný pro odvod.
Nebo například udělá vysokou školu, ale dostane se od střední školy, kde například studoval stavařinu, a stane se z něho třeba jaderný energetik a armáda pro další využití v mobilizačním systému potřebuje vědět, jaké má člověk vzdělání a odbornost. Informační systémy by to měly umožnit. Průběžné doplňování je zkrátka nezbytně nutné.
Jiří Šedivý
- Narodil se 3. ledna 1953 v Příbrami.
- Profesionální kariéru vojáka z povolání začal v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové.
- V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově.
- Po jejím absolvování byl velitelem tankové roty 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře.
- V letech 1976 až 1978 absolvoval postgraduální studium ve Vojenské akademii v Brně.
- V letech 1993 až 1994 vystudoval U.S. Army War College v Carlisle ve státě Pensylvánie.
- Po absolvování převzal funkci velitele 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě.
- Od prosince 1995 byl zástupcem velitele 2. armádního sboru v Olomouci.
- 1. ledna 1996 byl ustanoven do funkce zástupce Armády České republiky (AČR) v operaci Implementation Force - IFOR a velitele kontingentu AČR, kterou vykonával do 27. července 1996.
- 1. května 1998 se stává náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, funkci zastával do listopadu 2002.
- Do hodnosti generálmajora byl jmenován v roce 1996, v roce 1998 do hodnosti generálporučíka, dne 8. května 2002 do hodnosti armádního generála.
Zdroj: army.cz