Státní rozpočet prošel Sněmovnou: Kolik získají jednotlivé resorty?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet pro rok 2025. Pro hlasovalo 98 poslanců z řad vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za hnutí ANO. Proti byla opozice včetně poslanců za Piráty.

Vláda počítá pro příští rok s výdaji ve výši 2,327 bilionu korun. Návrh zákona o rozpočtu pro rok 2025 pak předpokládá, že státní příjmy se budou pohybovat kolem 2,086 bilionu korun. Premiér Petr Fiala (ODS) ho už v prvním čtení označil za „rozumný kompromis“ a „realistickou“ strategii pro Česko.

Předpokládaný schodek tedy činí 241 miliard korun. Pro porovnání, letošní schodek byl plánovaný na 252 miliard korun, vláda ale kvůli povodním odhlasovala jeho zvýšení o 30 miliard korun.

Kabinet odhaduje, že na konci příštího roku by měl státní dluh činit 3,615 bilionu korun. To je o 248 miliard více než předpokládaný dluh pro konec letošního roku, který vláda Petra Fialy odhaduje na 3,367 bilionu korun.

Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici. Přidali také 700 milionů korun na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu korun.

Seznam Zprávy přináší přehled, kam bude v příštím roce směřovat největší část finančních prostředků.

S největším rozpočtem by mělo opět hospodařit Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které počítá s výdaji ve výši 968,7 miliardy korun. Většina těchto peněz poputuje na sociální dávky a důchody. Resort na ně vyčlení přibližně 917 miliard korun.

Značná část z toho připadne na důchody, které příští rok vyjdou zhruba na 717 miliard korun. Oproti letošku se výdaje navýší, konkrétně o 11 miliard. Průměrný starobní důchod by měl v roce 2025 činit zhruba 21 080 korun.

Vedle důchodů jsou další významnou položkou v sociálních výdajích dávky nemocenského pojištění. Na ty MPSV příští rok vyčlení přibližně 47,6 miliard korun. V porovnání s loňským rokem došlo k snížení těchto výdajů o 3,6 miliardy korun.

Na podporu v nezaměstnanosti pak chce vláda dát celkem 12 miliard, což je o necelé dvě miliardy více než v tomto roce. Navýšení výdajů se týká i příspěvků na péči, které stoupnou o sedm miliard korun. Podobný růst čeká taky dávky pomoci v hmotné nouzi. Na ty vláda vyčlenila 14,9 miliardy korun – minulý rok šlo o 7,5 miliard.

„Úprava výdajů na příslušné dávky zohledňuje skutečné čerpání dávek v předchozích letech, předpokládaný vývoj počtu nově narozených dětí, dětí do 10 let věku a vývoj úrovně vyplácených mezd a platů,“ uvádí Ministerstvo financí ve zprávě.

Na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče je pak vyčleněno celkem 61,2 miliardy korun, což je prakticky stejné jako letos.

Druhým „nejdražším“ resortem je pak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jehož výdaje jsou naplánované na 290,8 miliard korun. Nejvíce peněz připadne na výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, celkem jde o 216,7 miliard korun. V porovnání s loňským rokem je rozpočet regionálního školství navýšen o téměř 12,7 miliard.

Resort si oproti letošku polepší o zhruba 22 miliard. Návrh rozpočtu zároveň obsahuje valorizaci platů učitelů, které by měly činit 130 procent průměrné mzdy. „Pro rok 2025 se navyšuje objem prostředků na platy učitelů v regionálním školství územních celků o 6,64 miliardy korun,“ stojí v návrhu.

Vládní kabinet také počítá s tím, že průměrný učitelský plat se příští rok zvýší z částky 52 412 korun na 56 056 korun. „Vláda dále schválila od roku 2025 navýšení objemu prostředků na platy ve výši pět procent pro ostatní zaměstnance ve výši 7,8 miliardy korun,“ píše se ve zprávě.

Plánované výdaje resortu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by v příštím roce měly činit 107 miliard korun, z toho necelé čtyři miliardy pocházejí z rozpočtu Evropské unie (EU). V porovnání s letošním rokem jde o skoro jedenáctiprocentní nárůst.

„Myslím, že nárůst kapitoly Ministerstva vnitra o 10,3 miliardy prostě svědčí o tom, že vnitřní bezpečnost je prioritou této vlády,“ řekl k výdajům během prvního čtení návrhu o rozpočtu ministr vnitra. Na platy zaměstnanců ministerstvo vyčlenilo celkem 43 miliard korun.

Vláda plánuje, že výdaje na Policii ČR budou ve výši 54,5 miliardy korun. Do částky nejsou zahrnuté výdaje na sociální dávky, policejní školství nebo Muzeum Policie ČR. Celkové navýšení investic oproti letošku v tomto případě činí 7,5 procenta.

Co se Hasičského záchranného sboru (HZS) týče, ministerstvo počítá s výdaji ve výši 15,6 miliardy korun, což je nárůst o necelých 14 procent. Více než miliarda by pak měla jít na výstavbu a rekonstrukce požárních stanic – případně i jiného nemovitého majetku HZS. Vláda v tomto ohledu počítá se spolufinancováním ze strany EU.

Kabinet zároveň počítá i s dobrovolnými hasiči. „Investiční dotace určené pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí na pořízení požární techniky a stavbu nebo rekonstrukce požární zbrojnice jsou navrhovány ve výši 710 milionů korun,“ uvádí Ministerstvo financí.

Rozpočet resortu vnitra pak počítá taky s výdaji na prevenci. Na Program sociální prevence a prevence kriminality má vláda příští rok vyčlenit zhruba 28 milionů korun.

Ministerstvo obrany bude v roce 2025 hospodařit s rozpočtem 154,3 miliardy korun. Oproti letošku tak resort ministryně Jany Černochové (ODS) získá zhruba o 3,2 miliardy korun více.

Co se samotných výdajů na obranu týče, vláda pro příští rok počítá s částkou 160,8 miliardy korun. Zhruba z 96 procent těchto výdajů pokryje právě resort obrany. Dalšími desítkami či stovkami milionů korun se pak na obraně budou podílet i Ministerstva vnitra, dopravy nebo zahraničních věcí nebo některé úřady, jako například Národní bezpečnostní úřad.

„Návrh rozpočtu obsahuje plnění našich spojeneckých závazků a obsahuje obranné výdaje ve výši dvou procent HDP,“ sdělil k rozpočtu v prvním čtení ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vládě se tak podruhé za sebou daří plnit závazek, který vyplývá z českého členství v Severoatlantické alianci (NATO).

Ještě než Sněmovna začala projednávat státní rozpočet na příští rok, musela splnit podmínku pro jeho schvalování. Poslanci proto nejprve prodiskutovali státní závěrečný účet za loňský rok.

Poté hlasovali i o pozměňovacích návrzích z druhého čtení. Celkem se jich sešlo 103, většina z nich byla od opozičních poslanců. Opozice uspěla pouze v jednom případě. Patrik Nacher z hnutí ANO prosadil v dílčím hlasování přesun 15 milionů korun z rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva průmyslu organizacím na ochranu spotřebitele.