Článek
Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodkem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině. Opoziční řečníci kritizovali hlavně to, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny.
Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti. Podle hlasovací sjetiny podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka, který ale později uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna dnes o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny.
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že vláda firmám i občanům v rozpočtu kompenzuje dopady růstu cen a investuje také do bezpečnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazoval na to, že všechny rozpočty členských států jsou pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací.
„Občanům a firmám kompenzujeme dopady cen elektřiny a plynu. Platíme výdaje spojené s pomocí uprchlíkům. Navyšujeme investice do vnější i vnitřní bezpečnosti, protože rizika, kterým čelíme, se zvýšila a zvýšila se doslova skokově,“ řekl před poslanci premiér. Připomněl, že Česko také pomáhá Ukrajině. Takovéto situaci podle něj moderní český stát ještě nečelil. „Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech,“ uvedl.
Premiér informoval, že na pomoc s cenami energií půjde z rozpočtu asi 200 miliard korun. Z toho 100 miliard má směřovat na kompenzace za stanovení maximálních cen energií. Zbylá částka pak bude určena například na valorizace důchodů, příspěvky na bydlení nebo na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií.
Ministr Stanjura uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí. Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem na výdaje vyvolané vysokými cenami energií i vysokou inflací. Dodal však, že Česko už není mezi členskými státy s nejvyšší inflaci, a očekává, že bude patřit mezi první země, kde bude inflace klesat.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová oznámila, že nebude předkládat návrh na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Opozice v minulosti často tento postup navrhovala. Rozpočet v prvním čtení nelze zamítnout, lze ho jenom vrátit. Schillerová svůj postoj zdůvodnila tím, že si je vědoma politické reality ve Sněmovně a že její návrh by stejně neprošel. Rozpočtu ale vytýkala chyby. Je podle ní plný kontroverzí a navrhovaný schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě. Vládě vytkla, že nepřichází s řešením snižování strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Návrh rozpočtu je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Prohlásil, že vláda může přivést zemi k bankrotu a ke kolapsu. Obdobně jako předsedkyně poslanců opozičního hnutí ANO se lídr SPD pozastavil nad tím, že část očekávaných příjmů není podložena platnými zákony. Rozpočet počítá se zhruba stovkou miliard z daně z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny. Patřičné zákony dosud nejsou schváleny. Daň z mimořádných zisků má Sněmovna schvalovat příští pátek.
Někteří ministři vystoupili a rozpočty svých institucí hájili. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) informoval, že pro příští rok chce jeho úřad zrušit téměř 200 míst úředníků a chce šetřit na provozních výdajích. Na druhé straně je podle něj nutné posílit investice do základních registrů, jejichž stav označil za velmi zanedbaný. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl mimo jiné, že Státní fond dopravní infrastruktury může pro příští rok počítat s částkou téměř 151 miliard korun. Tato částka umožní pokrýt všechny započaté stavby a ministerstvo počítá se zahájením dalších staveb, uvedl.
