Článek
Jako „návrat k rozpočtové disciplíně“ pochválil současný ministr Zbyněk Stanjura (ODS) svůj vlastní návrh státního rozpočtu na rok 2024, který ve středu v prvním čtení odhlasovali poslanci.
Podle exministryně však nemůže jít o „návrat“, protože současný šéf financí využívá opatření, která zavedla sama ve svém funkčním období.
Dva měsíce po příchodu pandemie covidu, konkrétně v dubnu 2020, prosadila tehdejší ministryně Schillerová v Parlamentu rozvolnění jednoho z rozpočtových pravidel, podle kterého nesmí schodek veřejných financí překročit jedno procento HDP. Dubnová novela umožnila v roce 2021 zvýšit schodek státního rozpočtu na čtyři procenta HDP, na podzim dokonce Sněmovna posunula hranici na 5,6 procenta.
V dalších letech se měl povolený deficit veřejných financí snižovat nejméně o půl procenta HDP za rok.
Rozpočtoví experti ODS tehdy rozvolnění označili za „rozvrat státních financí“, dnes však vláda pod vedením ODS navrhuje rozpočet, který zatíží veřejné finance deficitem 2,2 procenta. To jí ovšem umožňuje pouze tolik kritizovaná novela z roku 2020.
„Bez novely pravidel rozpočtové odpovědnosti by ministr financí Stanjura rozhodně nebyl schopen sestavit současnou podobu státního rozpočtu. Z kroku, který sám kritizoval, nyní bez uzardění těží,“ uvedla Schillerová.
Mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová připustila, že ministr Stanjura uvolnění z dob minulé vlády využívá, důvodem je však obava, aby příliš tvrdé úspory neohrozily ekonomický růst. Zároveň se však snaží deficitu na úrovni jednoho procenta dosáhnout co nejdříve.
„K rozpočtovém cíli se Česká republika díky zásahům současného ministra financí blíží rychleji, než předpokládala trajektorie nastavovaná předchozí vládou,“ uvedla mluvčí.
Hra s metodikami
Opozičním poslancům se nelíbí ani superlativy, kterými vládní politici nový rozpočet provázejí. Příkladem může být výrok premiéra Petra Fialy: „Česko se po mnoha letech opět dostane pod tři procenta, která určují takzvaná maastrichtská kritéria. Pro srovnání, ještě v roce 2020 byl schodek veřejných financí ve výši 5,8 procenta HDP.“
To je na první pohled v rozporu s částkou 252 miliard korun (odpovídá 3,3 procenta HDP), kterou ministr Stanjura naplánoval ve státním rozpočtu na příští rok.
Rozpor je možné vysvětlit využitím různých metodik. Schodek veřejných financí je součtem bilance rozpočtu státu, obcí, krajů a zdravotních pojišťoven. Stát se tedy zadluží vyšší částkou, ta se však sníží o desítky miliard po započtení bilance ostatních veřejných institucí, které obvykle hospodaří s přebytkem.
Schodek 252 miliard schválený Sněmovnou se navíc počítá tzv. hotovostní metodou, která popisuje konkrétní částky na účtech státu. U bilance „veřejných financí“ se však častěji používá tzv. akruální metoda, která sleduje i pohledávky a závazky. V bilanci na rok 2024 to pomůže, protože do příjmů bude možné zařadit část výnosů z podnikové daně, kterou finanční úřady vyberou až v roce 2025.
Výrok o splnění maastrichtských kritérií proto neznamená, že si český stát nebude muset v příštím roce půjčit víc než 3 procenta HDP.
Ministerstvo financí přesto tvrdí, že nemá smysl se bavit o tom, jestli hranici tří procent nepřekročil samotný státní rozpočet. Mluvčí Vodstrčilová dodává, že se stav rozpočtu bude zlepšovat i v dalších letech, konkrétně schodek veřejných financí poklesne pod procento HDP nejpozději v roce 2028.
Aktualizace: Doplnili jsme reakci Ministerstva financí.
