Sázka na Lipavského vadí části ODS

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť premiér Petr Fiala (ODS) i šéf lidovců Marian Jurečka upozorňovali na Lipavského nepostradatelnost, uvnitř stran vyvolalo jejich rozhodnutí pnutí. Někteří občanští demokraté to dokonce podle informací Seznam Zpráv cítí jako jako neúctu ke členům.

Zaskočení neskrývá například jeden z nejvýraznějších konzervativních jestřábů strany, někdejší europoslanec a místopředseda Jan Zahradil. Stranický rebel, jak se někdy označuje, potvrzuje, že uvnitř strany se ozývá kritika Fialova rozhodnutí ohledně obsazení Černínského paláce. „Neříkám, že je to většina, ale brblání se ozývá. Berou to tak, že kdyby ODS jmenovala ministra zahraničí ze svých řad, posílila by tím svoji pozici ve vládě. Namísto toho ale ve vládním ‚reshufflingu‘ dostali dvě křesla ministři za STAN a jedno přeběhlík. ODS jako nejsilnější vládní strana z toho nemá nic,“ podotýká.

Vliv ODS na zahraniční politiku země se každopádně skloňuje už od dob sestavování Fialovy vlády před třemi roky. K velkému překvapení tehdy občanští demokraté neobsadili silové Ministerstvo zahraničích věcí, částečně kvůli nezájmu o agendu, částečně i kvůli personálnímu deficitu.

Výrazný představitel zahraničněpolitické linie strany Alexandr Vondra se do domácích politických vod vrátit nechtěl, setrval v unijní legislativě. Byť později nevyloučil, že křeslo ministra zahraničí by straně sedlo, vyjednávací strategie byla před třemi lety odlišná od současné reality.

„ODS si po volbách pochopitelně nárokovala křeslo premiéra a chtěla křeslo ministra financí, které je to nejdůležitější po premiérovi. Pokud se ODS dělila s jinou stranou o toto křeslo, tak to bylo vždycky problematické. Bylo tedy mimo realitu nárokovat si i šéfa diplomacie,“ uvedl.

Proč ale strana po rezortu nesáhla ani nyní, nevysvětlil. Nedostatkem vlastních lidí to podle něho rozhodně není. „Určitě máme lidi. I mladé. Pravdou nicméně je, že dnes zájem mladých lidí poutají víc některá domácí témata, ale to je asi přirozené, protože úkoly dnešní diplomacie jsou jiné než v přelomových devadesátých letech,“ doplnil europoslanec Vondra.

Zahraniční a bezpečnostní politika je přitom oblastí, která je asi nejvíc na české vládě oceňována. „A podíl ODS je na tom zásadní,“ zdůraznil Vondra. Na chod zahraniční politiky má však ODS vliv jen přes agendu premiéra a jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Strana jinak nedrží vedoucí pozici ani v Černínském paláci, ani v rezortu pro evropské záležitosti, které obsadil STAN. Své lídry neposlala ani do sněmovních či senátních zahraničních výborů. A barvy ODS nehájí ani nominant vlády na post eurokomisaře Jozef Síkela, toho do Bruselu vysílají Starostové.

Zájem o zahraniční politiku přesto ve straně neupadá, potvrzuje mluvčí ODS Jakub Skyva. „Za ODS k agendě zahraniční politiky mluví lidé se zkušeností, umem diplomacie, celosvětovým rozhledem –⁠⁠ ať už je to Eva Decroix, Alexandr Vondra, Petr Beitl, Marek Benda nebo Pavel Žáček,“ shrnul.

Právě poslankyně a místopředsedkyně strany Eva Decroix je podle insiderů strany označována za nadějný kádr, mluvilo se o ní i před několika dny právě v souvislosti s obsazením rezortu zahraničí. Tedy v době, kdy nebylo jasné, zda se v křesle udrží Jan Lipavský. „Zahraniční politika této vlády je pro mě jednou z prioritních oblastní zájmu,“ sdělila Seznam Zprávám. Je podle ní nicméně zbytečné spekulovat nyní o jiných scénářích. „Ministra zahraničí máme,“ doplnila.

Další jméno, které se v kuloárech ODS často skloňuje, je statutární náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. „Ten by roli ministra na zbývající rok s přehledem zvládl. „Kdyby za něj někdo zabojoval, tak to mohlo dopadnout,“ sdělil Zahradil.

Svou roli ale mohl podle něho sehrát i fakt, že Kozák patří do středočeské ODS, jejíž vývoj je turbulentní. A má mnoho výrazných tváří, jako je například místopředseda strany Martin Kupka, o kterém se mluví jako o lídrovi stranické kandidátky do sněmovních voleb příští rok. „Kdyby se v řadách ODS zjevila další výrazná figura v podobě Jiřího Kozáka, který nyní není ani poslanec, při sestavování kandidátky by to mohlo zamíchat kartami,“ naznačil.

Byť jeho spekulace nikdo oficiálně nepotvrdil, ve stranických kuloárech to probublává, situace ve středočeské ODS je navíc pod drobnohledem i kvůli vyjednávání krajské koalice.

Ponechání postu ministra zahraničí v rukou Jana Lipavského překvapilo nejen část ODS, ale i některé vládní lidovce. I oni popírají, že by ze svých řad nebyli schopní vybrat vhodného náhradníka. „Určitě máme mnoho vhodných lidí, kteří převyšují kompetence a vzdělání současného ministra. Zahraniční politika je pro KDU přednost, nicméně současné vedení dává logicky vzhledem k našim ministerstvům přednost jiným záležitostem,“ řekl Seznam Zprávám Ondřej Benešík, který byl před třemi roky také ve hře o post šéfa diplomacie.

Nedostatkem expertů lidovci netrpí ani podle europoslance Tomáše Zdechovského, který přitom Lipavského setrvání na ministerském postu podporoval a dokonce prohlásil, že navrhne své straně, aby Lipavskému nabídla, že za ni může v kabinetu zůstat. „Na zahraniční politiku máme přibližně třicet expertů. Daří se nám získat nové mladé lidi a to vidím jako důležité,“ podotkl.

Zájem o Lipavského neskrývala ani vládní TOP 09, která byla i díky svému otci zakladateli Karlu Schwarzenbergerovi donedávna vnímána jako personální reservoir pro diplomacii a zahraniční politiku. To už ale tak docela neplatí, jak ukázaly letní sněmovní volby, v jejichž důsledku se TOP 09 vzdala vedení zahraničního výboru. Ten směnila s opozičním ANO za dlouho neobsazenou židli předsedy školského výboru.

Pod personální tlak se TOP 09 dostala poté, co někdejší předseda výboru Marek Ženíšek na jaře nahradil ve vládě exministryni pro vědu Helenu Langšádlovou. Jeho odchodem ale strana neměla v zahraničním výboru žádného člena. Počítat nemohla ani s pomocí Ondřeje Koláře, člena evropského výboru za TOP 09. V červnových eurovolbách totiž vybojoval místo v Evropském parlamentu a ten pražský vyměnil za bruselský.

Nakonec straně nezbylo nic jiného než se dohodnout s ANO na výměně. Svého místopředsedu Matěje Ondřeje Havla poslala do čela školského výboru, za to se exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) usadil do někdejší topkařské sněmovní bašty.