Sankční seznam má 1 100 jmen. Chybí oligarchové s českou stopou, vláda mlčí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na konci letošního února se v Kateřinském sále Moskevského Kremlu konala důležitá schůzka. Jen pár hodin po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se tam za zavřenými dveřmi sešel prezident Vladimir Putin s ruskými oligarchy. Akce se vedle 36 dalších miliardářů zúčastnil také jeden z nejbohatších Rusů Vladimir Jevtušenkov, majoritní vlastník multioborového konglomerátu AFK Sistema.

Zatímco většina zbylých zúčastněných se ocitla na evropském sankčním seznamu, Jevtušenkov na něm dodnes chybí. Přitom na jeho zařazení by mělo mít eminentní zájem i Česko. Má u nás totiž nezanedbatelný majetek.

V Karlových Varech přes firmu Lunisoft a ruskou cestovní kancelář Intourist již dlouhá léta vlastní luxusní hotelový komplex Savoy Westend.

Jevtušenkův případ je přitom názorným dokladem toho, že Česko, které verbálně tlačí na co nejtvrdší postih podporovatelů Putinova režimu, se zatím o jejich potrestání příliš nezasadilo.

Seznam Zprávy v minulých dnech ve státní správě pátraly, jaké kroky české úřady vyvinuly. Výsledek? Doposud se ani jedinkrát nestalo, že by česká vláda a diplomacie na sankční seznam z vlastní iniciativy prolobbovaly ruského oligarchu či politického činovníka s „českou stopou“.

Redakci to potvrdily jak zdroje z ministerstva financí, tak z ministerstva zahraničních věcí. Stále se totiž čeká, až bude hotov jeden komplexní návrh, který by měl být odvezen do Bruselu.

V pátek ale ministr zahraničí Jan Lipavský pro Seznam Zprávy uvedl, že v rámci připravovaného 6. sankčního balíčku EU Česko jedno jméno navrhuje. O koho jde, teď říci nechce, zveřejní je prý teprve v případě, že bude balíček s tímto návrhem schválen. „Je to v tuto chvíli jedno jméno, další připravujeme,“ uvedl Lipavský v podcastu Ptám se já.

Seznam Zprávy se ptaly i premiéra Petra Fialy (ODS): Nejsou české vládní úřady při sepisování a rozšiřování evropského sankčního seznamu málo aktivní?

„To je nějaká teoretická úvaha, já se jí nebráním, ale také říkám, že my jsme v EU prosazovali a stále prosazujeme co nejtvrdší sankce. V řadě aspektů se u těch sankcí podařilo jít až na tu nejzazší mez. A z toho mám radost,“ reagoval na dotaz premiér.

Evropská unie se nyní chystá na další zpřísnění sankcí proti Putinovu Rusku a Lukašenkovu Bělorusku. Kromě jiného se očekává další rozšíření zmíněného sankčního seznamu, jenž prominentům napojeným na Kreml zakazuje vstup do EU a zmrazuje jim aktiva, která v členských státech mají.

V tuto chvíli má soupiska přes 1 100 jmen. Jmen politiků, byznysmenů nebo také třeba novinářů sloužících ruské propagandě. Samotný Putin má číslo 669, ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov 670.

Seznam českých „nominantů“ připravují obě zainteresovaná ministerstva – financí a zahraničí – ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem (FAÚ) a zpravodajskými službami. Návrhy se právě v těchto dnech aktéři zabývají na pravidelných schůzkách. Podle neoficiálních informací bude práce trvat ještě minimálně dva týdny.

„Finální návrh by měl být hotov během pár týdnů. Poté bude mít ministerstvo zahraničních věcí na starost samotný proces rozšíření sankčních seznamů v EU,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Zásadním úkolem podle ní je u každého navrženého člověka nebo firmy doložit, že má prokazatelně vazbu na kremelskou administrativu.

Připomeňme ještě jednou v úvodu zmíněnou únorovou schůzku v Kremlu. Většina z 37 oligarchů už byla na sankčním seznamu připsána.

Někteří i z jiných důvodů, jako třeba Putinovi dávní kolegové a přátelé Nikolaj Tokarev (Transněfť), Igor Sečin (Rosněfť) či Petr Aven (Alfa Group), ale Seznam Zprávy napočítaly 14 byznysmenů, u nichž je výslovně uvedena tato jediná schůzka jako zásadní důkaz napojení na Putina. Týká se to třeba i šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa.

„Po počátečních fázích ruské agrese vůči Ukrajině se dne 24. února 2022 German Gref spolu s dalšími 36 podnikateli setkal s prezidentem Vladimirem Putinem a dalšími členy vlády Ruské federace, aby jednali o dopadu opatření v návaznosti na sankce Západu. Toto zvláštní pozvání je dokladem toho, že (German Gref) podporuje nebo provádí činnosti nebo politiky, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny,“ píše se ve věstníku EU u bankéře Grefa, jenž má na sankčním seznamu číslo 928.

 U všech ostatních ruských miliardářů je prakticky totéž zdůvodnění.

Co se týče oligarchů s českým majetkem, nebyl u Putina v Kremlu pouze v úvodu zmíněný Vladimir Jevtušenkov, ale také miliardář Andrej Bokarev. Ani on na sankčním seznamu stále není. Jde o prezidenta strojírenské skupiny Transmashholding a také předního sportovního funkcionáře, který se výrazně angažoval při přípravě olympiády v Soči.

Bokarev má mimo jiné i společný byznys s jiným ruským oligarchou Iskanderem Machmudovem, jenž v Česku před lety investoval do výroby letadel v Kunovicích na Zlínsku.

Bokarev s Machmudovem několik let přes dva kyperské subjekty skrytě ovládají českou firmu BC Project, přes kterou, jak nedávno upozornil Deník N, drželi i majoritní podíl ve firmě Borcad cz. Ta sídlí ve Fryčovicích nedaleko Frýdku-Místku a zabývá se výrobou sedadel do vlaků.

V kontrastu k Bokarevovi lze uvést, že jiný z účastníků kremelské schůzky – ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij (firma Pipe Metallurgic Company) – byl na seznam EU připsán i s manželkou a synem Alexandrem. A jen díky tomu mohl český FAÚ nedávno „zmrazit“ hotel Westend v Mariánských Lázních, protože Pumpjanskij junior je jednatelem firmy, které hotel patří.

Důvody, proč jedni oligarchové, kteří byli v den zahájení války na návštěvě u Putina, na seznamu dávno jsou a jiní se stejným „proviněním“ nikoliv, nejsou vůbec zřejmé.

Seznam Zprávy chtěly od ministerstva zahraničních věcí, vedeného Janem Lipavským (Piráti), vědět, zda o připsání Jevtušenka či Bokareva česká diplomacie usilovala.

Mluvčí resortu Lenka Do uvedla, že za sankční seznamy je primárně odpovědné Stanjurovo ministerstvo financí, respektive Finanční analytický úřad.

„Obecně ale za naše ministerstvo můžeme říci, že se Česká republika dlouhodobě na sankční politice EU k Rusku a Bělorusku aktivně podílí, a to včetně předkládání návrhů. Konkrétní jména ani jednání v EU, která jsou v zásadě neveřejná, nemůžeme ale komentovat,“ uvedla mluvčí s dovětkem, že se při schvalování jednotlivých návrhů v EU uplatňuje jednomyslné rozhodování.

Na evropském sankčním seznamu už sice je několik lidí s vazbami na Česko, ale jde hlavně o ruské poslance, kteří tam byli zařazeni všichni, nikoliv po naléhání České republiky.

A tak se stalo, že mezi sankciovanými je třeba poslanec za Putinovo Jednotné Rusko Andrej Trifonov, jehož rodina, jak Seznam Zprávy popsaly, ovládá strojírenský podnik ČKD Blansko Holding. Nebo další poslanec ze stejné partaje Lev Kovpak, který kdysi se svým otcem v Česku vlastnil firmu IK Group a jehož manželce FAÚ zmrazil peníze v objemu asi čtvrt miliardy korun.

Dokladem toho, že české úřady zatím nikoho z možných kandidátů na seznam neprosadily, může být případ čečenské rodiny Bažajevových. Na sankčním seznamu je totiž pouze nynější hlava podnikatelského klanu Musa Bažajev, nikoliv ale už jeho bratr Mavlit, jenž s dalšími příbuznými rozjel podnikání v Česku. Mimo jiné koupili pozemky u starého letiště v pražské Ruzyni, kdy chtěli vybudovat velký kancelářský a obchodní komplex, údajně i se samostatným letištním terminálem.

FAÚ se přitom byznysem Bažajevových už také začal zabývat. Zda bude podán návrh na připsání dalšího rodinného příslušníka, by se mělo ukázat v následujících týdnech.

Podobně se to týká třeba i Ivana Savvidise, rusko-řeckého oligarchy, který je nadále v poradním sboru prezidenta Putina a na okraji Slaného skrze manželku vlastní malou továrnu na potravinářské obaly.

Pokud budou české úřady dlouho otálet, může se stát, že Rusové mezitím své české majetky prodají a nezmrazený kapitál odteče zpět do Ruska.

Tento proces se už rozjel v případě zmíněného podniku na letadla v Kunovicích. Podnik Aircraft Industries od roku 2013 do konce roku 2018 přes holding UGMK vlastnil již zmíněný přední ruský oligarcha s vazbami na Kreml Iskander Machmudov, poté továrnu skrze firmu Ostov převzal jeho dlouholetý kolega a spolumajitel UGMK Andrej Kozicyn. Jde o muže, který má od Putina státní vyznamenání z roku 2014 a další ocenění převzal loni.

A právě od druhého oligarchy Kozicyna teď továrnu kupuje česká firma Omnipol podnikatele Richarda Hávy a jeho dvou synů.

Viceprezident a předseda představenstva Omnipolu Jozef Piga pro Hospodářské noviny uvedl, že by převod peněz k prodejci do Ruska ani za současných složitých podmínek neměl být problém.

„Pan Kozicyn ani firma Ostov nejsou na žádných sankčních seznamech. Platby za společnost proběhnou až po kompletním přepsání v registrech a budou zcela v souladu se všemi současnými právními předpisy,“ uvedl Piga.

Podobný převod majetku se už nepovede ve firmě Vítkovice Steel. U této ostravské společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou Finanční analytický úřad jakékoliv akcionářské změny nyní zablokoval, aniž by bylo zřejmé, že je podnik napojen na nějaký sankcionovaný ruský subjekt. Konkrétní důvody zmrazení majetku nikdo nesdělil.