Článek
Navrhované zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci předložili ve druhém čtení několik pozměňovacích návrhů. Například Klára Kocmanová (Piráti) prosazuje zvýšení objemu peněz pro organizace, které poskytují obětem pomoc. Barbora Urbanová (STAN) chce zařadit mezi zvlášť zranitelné oběti také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. O podobě předlohy, která také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, budou poslanci hlasovat zřejmě v květnu.
Peněžitá pomoc obětem se má odvíjet od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí podle důvodové zprávy postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které ale odvádějí do státního rozpočtu.
Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes deset let. Reálná hodnota této pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří by mohli žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.
Předloha také zvyšuje příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent. Pětiprocentní podíl by mělo nově mít ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů. Kocmanová navrhla zvýšení podílu na deset procent.
Novela o soudech a soudcích nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Pravidla a obsah vzdělávání soudců měla podle novely stanovovat metodika Justiční akademie, která je většinově pod kontrolou výkonné moci. Část poslanců opakovaně upozorňovala na možnou neústavnost. Ústavně-právní výbor už dříve navrhl, aby akademie poskytovala při tvorbě vzdělávacích plánů jen metodickou podporu. Plány by kvůli snížení administrativní zátěže navíc nepodléhaly schválení předsedů soudů. Soudci by jim tyto plány předkládali. Výbor také doporučil prodloužit promlčecí lhůtu u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce předlohou upravit dočasné přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k ministerstvu spravedlnosti a postup dříve schváleného rušení přísedících u soudů. Marek Benda (ODS) navrhl s cílem ochrany osobních dat změny při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy by měly zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji.
