Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
1. ledna 2025 vypršela pětiletá dohoda mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem o tranzitu plynu do Evropy. Ukrajina se rozhodla smlouvu neprodloužit, což vedlo k ukončení těchto dodávek.
Důvody pro neprodloužení dohody
Ukrajina dlouhodobě deklarovala záměr neprodloužit tranzitní smlouvu s Ruskem, s cílem omezit finanční příjmy Moskvy z prodeje plynu, které mohou být využity k financování konfliktu na Ukrajině.
Podle propočtů agentury Reuters mohlo Rusko loni na plynu, dopraveném přes Ukrajinu, vydělat kolem pěti miliard dolarů. Ukrajina za tranzit dostávala 800 milionů až jednu miliardu dolarů.
Ještě v roce 2021, tedy před plným vpádem na Ukrajinu, mívalo Rusko na dovozech plynu do EU podíl 42 procent. Loni už to bylo jen 14 procent. Podíl ukrajinské trasy na celkových dovozech plynu do EU klesl z 11 na čtyři procenta.
Alternativní trasy a dopady
Po ukončení tranzitu přes Ukrajinu zůstávají aktivní jiné trasy, jako je plynovod Turkstream vedoucí přes Turecko. Evropské země také zvýšily dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, Kataru a dalších zemí.
Evropská unie v posledních letech výrazně snížila svou závislost na ruském plynu a diverzifikovala své zdroje energie. Přesto může ukončení tranzitu vést ke krátkodobému zvýšení cen plynu, zejména v zemích, které byly na této trase závislé.
Nejvíce zasaženy budou země jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko, které byly silně závislé na dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu. Tyto státy nyní hledají alternativní zdroje a trasy pro dodávky plynu.
Dopady na Česko
Česká republika v posledních letech snížila svou závislost na ruském plynu a zvýšila dovoz z jiných zdrojů, včetně LNG. Přesto může dojít ke krátkodobému zvýšení cen energií v důsledku napjaté situace na evropském trhu s plynem.
Ceny plynu mohou krátkodobě vzrůst kvůli nervozitě na evropském trhu, ale díky zásobám a diverzifikaci dodávek by měl být dopad omezený. Očekává se, že ceny v ČR zůstanou relativně stabilní ve srovnání s méně připravenými státy.
Odborník na energetiku Michal Šnobr koncem roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že je to v zásadě obchodní tajemství subjektů nakupujících plyn. „Když se podíváme na ceny plynu ze západu, bude tam určitě rozdíl na úrovni deseti dvaceti procent,“ odhadl.
Tuzemské zásobníky plynu jsou podle pátečních dat Ministerstva průmyslu a obchodu naplněny z 65 procent. Je v nich přes 2,27 miliardy metru krychlových plynu, meziročně méně než ve stejném období loni. Tehdy bylo v zásobnících přes tři miliardy metrů krychlových plynu, naplněny tak byly z 88 procent.
Česká republika získává plyn především prostřednictvím dodávek LNG z Nizozemska a Belgie, kde jsou hlavní terminály pro zkapalněný zemní plyn. Plynovodní propojení z Německa umožňuje transport plynu do ČR.
Závislost na Rusku?
I když se snížila závislost Česka na ruském plynu, část dodávek stále pocházela z Ruska, a to prostřednictvím evropských zprostředkovatelů. Přímé kontrakty mezi českými firmami a ruskými dodavateli byly v minulosti nahrazeny dodávkami od evropských obchodníků, kteří však často využívali ruský plyn.
Podíl ruského plynu v dodávkách do České republiky klesl na méně než 10 %. V roce 2021 tvořil ruský plyn až 97 % české spotřeby, ale díky masivním investicím do LNG terminálů a diverzifikace dodávek se tento podíl výrazně snížil. Země je na dobré cestě k úplnému odstřižení od ruského plynu díky diverzifikaci zdrojů, investicím do infrastruktury a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. V roce 2025 by ČR mohla být zcela nezávislá na ruských dodávkách.
Máme strategické propojení s německou sítí přes plynovod Net4Gas. Ten zajišťuje klíčový tranzit plynu mezi západní a střední Evropou. Kromě toho má ČR přístup k terminálům LNG v Nizozemsku, Belgii a Polsku, což zajišťuje alternativní zdroje plynu.
Energetická bezpečnost v Česku a Evropě
Vláda spolupracuje s Evropskou unií na posilování energetické infrastruktury, včetně plynovodů a LNG terminálů. Dále podporuje projekty na zlepšení energetické účinnosti a investice do obnovitelných zdrojů, aby se snížila závislost na fosilních palivech.
Česká republika má krizové plány, které zahrnují omezení dodávek pro průmyslové podniky, pokud by došlo k výraznému nedostatku plynu. Dále může využít plynové zásobníky, které zajišťují zásoby na několik měsíců.
LNG se stalo klíčovým zdrojem plynu pro Českou republiku. Díky terminálům v Nizozemsku a Německu má ČR přístup k plynu z USA, Kataru, Norska a dalších zemí. To výrazně posílilo energetickou bezpečnost země.
Ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu může dále oslabit energetické vazby mezi Ruskem a Evropou. Evropa se bude snažit snížit svou závislost na ruských energetických zdrojích, což může mít ekonomické důsledky pro ruský energetický sektor.
