Rusko zve Čechy. Ale musí o sobě prozradit úplně všechno

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko cílí na Čechy, kteří „mají dost neoliberální ideologie, woke kultury a prozápadních hodnot“. Na ruské ambasádě mohou požádat o tříměsíční vízum a v Rusku si pak během svého pobytu vyřídit povolení k dočasnému pobytu. Zrychleně, bez velkého biflování. Nemusí totiž ani mluvit rusky, z historie země či z legislativy je také nikdo zkoušet nebude. Moskva argumentuje tím, že těm, kteří o tuto možnost požádají, nabízí „humanitární podporu“.

O celém procesu, který odstartoval srpnový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, detailně informuje ruské velvyslanectví na svých webových stránkách. Shodnou nabídku Moskva poskytuje i dalším šestačtyřiceti zemím světa. Ve výčtu však chybí sousední Slovensko a Maďarsko.

Kolik Čechů zatím od konce srpna o víza a následný přesun do Ruska požádalo, ale úřady neuvádějí. Seznam Zprávy oslovily ruskou ambasádu v Praze, ta ale na dotaz nereagovala. Informace o počtu zájemců nemá ani Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Každopádně kdo by měl o ruskou nabídku zájem, toho si Moskva pořádně „proklepne“. Kromě pasu, vyplněného formuláře, otisků prstů či fotografie nesmí chybět ani podrobná lékařská dokumentace. Stopku mají rovnou uživatelé omamných nebo psychotropních látek bez lékařského předpisu, nebo ti, co mají infekční nemoci, které představují nebezpečí pro ostatní. Žadatel také musí dodat potvrzení o nepřítomnosti infekce HIV.

„Rusové požadují velmi podrobné údaje, takže lidé na sebe řeknou úplně všechno,“ uvedl pro Seznam Zprávy Karel Svoboda, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moskva podle něho požadavek na detailní informace vysvětluje tím, že si na své území nechce pozvat žádné špiony.

Ruská pobytová nabídka je nicméně podle politologů zcela propagandistická. „Rusům jde o to, aby to celé bylo vidět. Primárně je to propagandistická akce, navíc to i odvádí pozornost od věcí, které jim nemusí být příjemné. Umí s tímto pracovat a jsou schopni to propojit s dalšími nástroji,“ řekl politolog Jan Šír, který se zabývá postsovětským prostorem.

Absence Slovenska a Maďarska, tedy zemí, které dopřávají Rusku více sluchu než zbytek EU, může být rovněž Putinovou taktikou. „Třeba pro ně chystají nějaký specifický režim, který bude odlišný od ostatních zemí. Ono to, že každé zemi poskytují odlišné zacházení, vytváří prostor pro to, aby rozkližovali jednotnou pozici struktur, kterých jsou jednotlivé země členem. I s tím umí Rusové moc dobře pracovat,“ doplnil Šír.

Navíc Rusové mohou svoji nabídku vysvětlovat i tím, že jen odpovídají na obdobné kroky, které dělají některé země směrem k jejich občanům. Byť Česko po zahájení ruské agrese na Ukrajině vydávání víz silně reguluje, pobytový status v některých případech uděluje.

V květnu 2022 vznikl program Občanská společnost jako nástroj pro udělování dlouhodobých pobytových titulů občanům Ruska a Běloruska, kteří se nachází v ohrožení z důvodu politické perzekuce. „Dosud přes program podaly žádost o vízum řádově stovky občanů Ruska a Běloruska. Přesnější čísla z bezpečnostních důvodů nesdělujeme,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí české diplomacie Daniel Drake.

Do programu mohou být zařazeni pouze ruští a běloruští občané s jasně prokazatelným lidskoprávním profilem – aktivisté, bývalí političtí vězni, nezávislí novináři – i jejich nejbližší rodinní příslušníci.

Ještě větší restrikce panují ohledně udělování českého občanství Rusům. Podle nového zákona, který prošel v prosinci Sněmovnou, se podmínky do budoucna ztíží.

Podle Svobody není Rusko tak naivní, aby si myslelo, že se k nim poženou miliony lidí. „Zatím jde z celého světa spíš o desítky. Budou je nicméně vozit jako opičky v cirkuse a ukazovat je veřejnosti domácí i zahraniční,“ podotkl Svoboda.

V hledáčku má Moskva zejména známé tváře, které by její propagandě posloužily nejlépe. Podobným maskotem už se stal například hollywoodský herec Steven Seagal, kterému předal ruský pas samotný Putin už v roce 2016. Tato „hlásná trouba Kremlu“, jak se Seagalovi přezdívá, dokonce na podzim oznámila, že je připravena za Rusko i zemřít.

A právě to je risk, který na sebe vezmou všichni, kdo po ruském občanství, jehož předstupněm je nabízený dočasný pobyt, pošilhávají. Nad ruskými občany nadále visí případná povinnost vstupu do armády, byť úřady všeobecnou mobilizaci nadále vylučují. „Zdá se mi nepravděpodobné, že by Rusko cestou nabídky pobytu pošilhávalo po lidech do armády. Jsou pro ně šikovnější jinde. Například tím, že budou mluvit o tom, jak je to na Západě strašné, jak se to tam celé rozpadá, nedá se tam žít, protože všechny trápí progresivisté,“ poznamenal Svoboda.

Podobné myšlenky hlásal i francouzský herec Gérard Depardieu, kterému Putin předal ruské občanství v roce 2013. Nadšený rusofil ale po několika letech obrátil a ruskou intervenci na Ukrajině v roce 2022 dokonce odsoudil jako zbytečnou bratrovražednou válku a označil ji za „nepřijatelný a šílený exces“. Pro jistotu si proto v roce 2022 nechal udělit i občanství ve Spojených arabských emirátech.

Propagandistické taktiky nejsou podle znalce ruských a sovětských dějin žádnou novinkou. Sovětský svaz to dělal už ve třicátých letech minulého století, své zkušenosti mělo i socialistické Československo, kde se v sedmdesátých letech velké oblibě těšil například americký zpěvák a herec Dean Reed. V době, kdy tisíce lidí riskovaly život při útěku z Východu na Západ, se Reed totiž vydal opačným směrem. Posledních 15 let života bydlel ve východním Německu, pořádal turné po socialistických zemích, vystupoval v estrádách, točil desky a hrál ve spaghetti westernech. V Československu stanul například po boku zpěváka Václava Neckáře.

Dodnes není jisté, zda byl Reed, kterému se říkalo Rudý Elvis nebo Rudý cowboy, naivní idealista či pragmatický prospěchář užívající si život privilegované superhvězdy.

V polovině 80. let se chystal vrátit domů do USA, 13. června 1986 ale zemřel za nevysvětlených okolností v autě na dně jezera nedaleko Berlína. Pitva prokázala sedativa, případ byl uzavřen jako nehoda. Vyrojily se ale dohady, že ho odstranila Státní bezpečnost, neboť chystal návrat do USA. „Ne vždy ‚Zápaďáci‘ v Rusku dopadli dobře. Část z nich využili, ale část jich skončila v gulagu nebo je zastřelili,“ připomněl Svoboda.