Článek
Schvalování navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas se protahuje. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) sice ještě minulý týden mluvil o tom, že věří v úspěšné zvýšení poplatků již od počátku ledna 2025, vlivný předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda ale teď pro iDnes.cz přiznal, že to koalice do konce roku ve Sněmovně nezvládne prosadit.
„Letos se to nestihne pro odpor opozice. Předpokládám schválení v prvním čtvrtletí příštího roku,“ řekl serveru. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 a člen sněmovního mediálního výboru Jan Jakob nicméně v pátek pro ČTK uvedl, že schválení novely je ještě letos možné.
mohlo by vás zajímat
O co se hraje: Poplatky, které platí lidé České televizi, by se měly zvýšit ze 135 na 150 korun. U rozhlasu by narostl o 10 korun na 55 korun. Podle analýz Ministerstva kultury to ČT má ročně přinést zhruba 865 milionů korun navíc, rozhlasu 331 milionů.
S těmito penězi ale veřejnoprávní média teď zřejmě počítat nemohou.
Omezení výroby, rušení stanic
Český rozhlas je připravený udržet vyrovnaný rozpočet i za cenu zásadních provozních škrtů. V případě nenavýšení poplatků bude muset omezit vysílání a případně rušit stanice.
„Pro nás by to znamenalo například sloučení vysílání regionálních stanic a stanice Dvojka, zvýšení společného vysílání ČRo Radiožurnál a ČRo Plus,“ popisuje pro Seznam Zprávy mluvčí ČRo Jiří Hošna.
Dodává, že by rovněž došlo k nutnému omezení výroby, vývoji nových pořadů nebo ke snížení počtu premiér. A to zejména publicistických pořadů a rozhlasových dokumentů.
Česká televize se teď chystá hospodařit podle dlouhodobých plánů na léta 2023 a 2027. „Opakovaně jsme avizovali, že musíme být připraveni i na situaci, kdy se prodlouží přijetí novely o poplatcích. Tedy, abychom nepočítali s navýšením poplatků od roku 2025. A musíme věřit, že se celý proces kolem navýšení poplatků pro Českou televizi, která je zásadním médiem veřejné služby, povede co nejrychleji zrealizovat,“ uvedla tisková mluvčí České televize Vendula Krejčová.
Ředitel ČT Jan Souček nicméně už v polovině roku mluvil o tom, že pokud by k navýšení poplatků nedošlo, televize by v příštím roce musela propustit přes 300 lidí.
Poplatky se u rozhlasu naposledy zvyšovaly v roce 2005, v případě televize o tři roky později. Současný návrh vládní koalice sestavila tak, aby došlo k udržení služeb pro posluchače a diváky.
„Média veřejné služby společnost potřebuje. Pokud se mám na vše dívat očima diváka, když se poplatky nezvýší, ubude vlastní tvorby - dokumentů, původních seriálů, vzdělávacích pořadů, animací pro děti. Prostě divák a posluchač to pozná na omezenější nabídce pořadů,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Někteří však stále vnímají koncesionářské poplatky jako daň. „Jsem si vědom toho, že každé zvýšení jakýchkoli plateb je v dnešní době citlivé, proto jsme nakonec přistoupili ke zvýšení o celkem 25 korun za obě média. Věřím, že je to přijatelná cena za službu, kterou veřejnoprávní média nám všem poskytují,“ doplnil ministr.
Baxa zároveň věří, že se Sněmovna k debatě o poplatcích ve druhém čtení vrátí co nejdříve.
Jak se mají změnit poplatky?
- Pokud projde vládní návrh, poplatek za ČT stoupne ze 135 korun na 150. Poplatek za Český rozhlas vzroste na 55 korun.
- Poplatky se do budoucna budou zvyšovat v závislosti na inflaci, nikoli však každý rok a nikoli o celou inflaci. Při dosažení šestiprocentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o šest procent jejich aktuální výše.
Proti zvyšování poplatků je sněmovní opozice. Hnutí ANO a SPD se už při červencovém projednávání v prvním čtení pokusily vládní návrh zamítnout. Neuspěly.
Vládní koalice ale po odchodu Pirátů z kabinetu nemůže počítat ani s jejich hlasy. A to přesto, že návrh vznikal ještě za pirátské účasti ve vládě. A přestože si pirátští poslanci myslí, že média veřejné služby potřebují více peněz.
Vadí jim ale, že koalice zároveň se zvýšením poplatků rozšiřuje okruh poplatníků na všechny domácnosti, v nichž je zařízení s přístupem k internetu.
Poplatky reálně klesly, zní z televize a rozhlasu
Veřejnoprávní média dlouhodobě upozorňují, že v současné době poplatky ztratily téměř polovinu své původní hodnoty. Nynější poplatek 45 korun podle rozhlasu není udržitelný. „Jeho výše se od roku 2005 nezměnila a jeho reálná hodnota nyní kvůli inflaci činí zhruba polovinu. Ve srovnáním s tím veškeré náklady ČRo se průběžně zvyšují, a to zejména v posledních letech,“ popisuje Hošna.
Český rozhlas proto už v posledních letech přistoupil k úsporám a opatřením, které vedly k redukci pracovních míst, převážně v provozním rozpočtu a v personální oblasti. „V roce 2018 proběhla první vlna optimalizace pracovních míst. Zrušeno jich bylo 116. Roku 2022 pak proběhla druhá vlna optimalizace, kde bylo zrušeno dalších 60 pracovních míst,“ dodává Hošna.
Doplňuje, že pokud by legislativa zákona nebyla v brzké době přijata, postupně by se začal snižovat počet pracovních míst o 350, tedy přibližně o čtvrtinu.
