Rus číslo 356 na sankčním seznamu. V ČKD Blansko hostil Zemana

Sankční seznam Evropské unie, kam postupně přibývají další osoby, jež svým konáním narušily územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, se zvolna blíží k tisícovce položek. Pod číslem 356 byl na něj 23. února připsán i poslanec ruské Státní dumy Andrej Fedorovič Trifonov.

Z pohledu členských států EU se provinil tím, že spolu se svými kolegy z dolní komory ruského parlamentu vyzval prezidenta Putina k uznání nezávislosti dvou separatistických území na východě Ukrajiny: takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Šestapadesátiletý rodák z ukrajinského města Debalceve na Donbase tak má svůj podíl na tom, že Putinův režim 24. února zahájil okupaci Ukrajiny.

V případě Andreje Trifonova by měli zpozornět i čeští úředníci a politici. Poslancova rodina v Česku už mnoho let zprostředkovaně drží akcie významného strojírenského podniku ČKD Blansko Holding.

Jde tak o jeden z nejkřiklavějších případů napojení sankcionované osoby na byznys v České republice. A mělo by být tudíž prověřeno, zda jde o majetek, který má být zmrazen.

Jak zjistily Seznam Zprávy, Trifonov se svou rodinou už od roku 2004 ovládá ruský podnik Tažmaš, zaměřený na těžké strojírenství a zejména energetická zařízení. A zároveň od roku 2010 je firma Tažmaš i jediným akcionářem ČKD Blansko Holding, známého výrobou zařízení pro vodní elektrárny a čerpací stanice.

Andrej Trifonov byl od roku 2010 až do loňska generálním ředitelem podniku Tažmaš, zároveň od roku 2011 do minulého roku členem dozorčí rady ČKD Blansko.

Jaká je přesně akcionářská struktura mateřské ruské firmy, nelze z Česka momentálně zjistit. Jisté je, že Trifonovovi mají dle ruských zdrojů jako akcionáři v Tažmaši už od roku 2004 hlavní slovo.

Prezidentem firmy je nyní starší bratr Andreje Trifonova Sergej (65), což je bývalý voják a podplukovník v záloze (v letech 1973 až 1992 sloužil v sovětských ozbrojených silách). V ČKD Blansko je tento muž předsedou dozorčí rady. I on se angažoval v politice, regionální, působil ve správě Rostovské oblasti.

V nejužším vedení společnosti Tažmaš jsou i jeho dva synové, Dmitrij a Jevgenij, ten první je zároveň členem představenstva ČKD Blansko.

Dmitrij je také v české evidenci skutečných majitelů uveden jako jeden ze tří údajných přímých vlastníků blanenské firmy (dalšími dvěma dle tohoto registru mají být zbylí členové představenstva Sergej Michajlov a Jaroslav Okhatrin).

Jistý vhled do podnikání ruské skupiny Tažmaš si udělal i český prezident Miloš Zeman. Hned dvakrát totiž podnik ČKD Blansko s ruskými majiteli navštívil a vedl tam s nimi jednání.

Poprvé to bylo v prosinci 2014 v rámci cesty po Jihomoravském kraji, kdy se Miloš Zeman v Blansku objevil v doprovodu tehdejšího jihomoravského hejtmana Michala Haška. V podniku je tehdy oba jménem vlastníků přivítal právě nyní sankcionovaný Andrej Trifonov.

Agentura ČTK o něm ve svém zpravodajství referovala jako o majiteli společnosti Ťažmaš.

Během návštěvy prezident Zeman a hejtman Hašek diskutovali s vedením ČKD Blansko mimo jiné o možných dodávkách zařízení z produkce blanenského podniku do zemí Evropské unie, Číny, Tádžikistánu, Kazachstánu či Uzbekistánu.

„Prezident Miloš Zeman zdůraznil svoji účast při podpoře podnikání v oboru hydroenergetiky. Následně proběhlo setkání s pracovníky podniku, při němž Miloš Zeman, Andrej Trifonov a Michal Hašek odpovídali na otázky zaměstnanců. Na závěr dostal pan prezident darem malý model oběžného kola Kaplanovy turbíny, láhev pamětní vodky a zapsal se do pamětní knihy podniku,“ popsala agentura ČTK závěr prezidentovy návštěvy.

Prezident Zeman byl později v ČKD Blansko ještě jednou, a to v lednu 2016. Regionální média si tehdy všimla hlavně toho, že od vedení firmy tentokrát dostal popelník připomínající zmenšenou turbínu.

Kdo ČKD Blansko vlastní, nikdo neměl potřebu řešit. Vztahy, jež navazoval prezident republiky s ruskými podnikateli, nabývají na zajímavosti až nyní. Miloš Zeman, známý svou dlouholetou náklonností k Rusku a jeho vrcholným představitelům, se po zahájení okupace Ukrajiny postavil na stranu těch, kteří vojenskou akci Putinova režimu odsoudili.

Dlouholetý generální ředitel a spolumajitel podniku Tažmaš Andrej Trifonov by se na sankční soupisku Evropské unie asi nedostal, kdyby se po padesátce nerozhodl vstoupit do nejvyšších pater ruské politiky.

Členem Putinovy strany Jednotné Rusko sice dle ruských zdrojů byl už od roku 2010, ale teprve loni se rozhodl kandidovat v Samarské oblasti ve volbách do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu.

Zvolen poslancem byl 19. září. Stačil mu tedy necelý půlrok, aby se v očích Evropanů zdiskreditoval. Zda si po vstupu do politiky uchoval akcie v podniku Tažmaš, které dříve nepochybně držel, není jasné. Generálním ředitelem už není.

Seznam Zprávy ohledně aktuální role Andreje Trifonova kontaktovaly ředitele a předsedu představenstva ČKD Blansko Holding Sergeje Michajlova.

Prostřednictvím asistentky mu redakce zaslala tři dotazy. Ptali jsme se na to, zda je Trifonov stále spolumajitelem mateřské společnosti Tažmaš, zároveň Seznam Zprávy chtěly znát názor vedení na protiruské sankce a jejich možné dopady na blanenský podnik. Michajlov ale na žádnou z otázek ani po třech dnech neodpověděl.

Zařazení na sankční seznam EU pro bývalého generálního ředitele podniku Tažmaš Andreje Trifonova znamená, že odteď má zákaz vstupu na území členských zemí EU. Do Blanska ani jinam po Evropě se nepodívá, dokud nebudou sankce zrušeny.

Měl by mu být zmrazen i veškerý jeho majetek v Evropské unii. Co konkrétně si pod tím lze v praxi představit a zda se to nějak dotkne i akcií ČKD Blansko, není zatím jasné.

Český Finanční analytický úřad, který má celou oblast sankcí na starosti, v minulých dnech v obecné rovině popsal tak, že zmrazením majetku se rozumí zajištění tohoto majetku proti zpřístupnění sankcionovaným osobám a proti zpřístupnění výnosů z tohoto majetku. Jak zdůraznil, v žádném případě se nejedná o zabavení a konfiskaci.

Jenže – jak už bylo naznačeno – akcie ČKD Blansko Holding nejsou majetkem Andreje Trifonova. Jsou majetkem firmy Tažmaš, ve které mají Trifonovovi příbuzní hlavní slovo a s vysokou mírou pravděpodobnosti ji ovládají. Sám poslanec ruské Státní dumy může být mezi nimi, ale teoreticky také už nemusí držet jedinou akcii.

Otázkou tak je, zda má Česko (potažmo Evropská unie) možnost lidem jako Trifonov na ten nejcennější majetek sáhnout.

Problematickou sankcí se nyní v české vládě vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zabývá i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Podle Bartošova šéfporadce Petra Fojtíka vláda jedná s Evropskou komisí, aby sankce dokázaly postihnout právě i situace, kdy v českých firmách vystupují jako vlastníci jiné osoby, než které tento majetek reálně ovládají.

„Sankce se musí uplatňovat nejenom vůči osobám přímo uvedeným na sankčním seznamu EU, ale rovněž vůči takzvaným ‚bílým koním‘, prostřednictvím kterých tyto osoby ovládají svůj majetek,“ uvedl pro Seznam Zprávy Bartošův hlavní poradce.

Ministerstvo pro místní rozvoj právě v těchto dnech komunikuje s Evropskou komisí, jak v praxi sankce vůči osobám ze sankčního seznamu uplatňovat. „Prozatím tato sankční pravidla nejsou dostatečně přehledná a konkrétní,“ míní Petr Fojtík.

Právě proto prý ministr Ivan Bartoš minulý týden v dopise eurokomisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi žádal o zpracování metodiky a také o rozšíření sankčního seznamu o další osoby.

Navrhl i možnosti, jak firmy s ruskými majiteli zcela odříznout od veřejných zakázek a dotací. Česká vláda také uvažuje i o národním sankčním seznamu, nad rámec toho celoevropského.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v pondělí uvedl, že Česko už některé účty a majetky zmrazilo, nicméně konkrétní nebyl.

„Některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky,“ řekl před novináři. Mohly by se podle něj týkat firem, které by bezpečnostní složky vyhodnotily jako rizikové.

Deník N minulý týden informoval o tom, že Finanční analytický úřad se zabývá majetkem dvou sankciovaných ruských poslanců. Má jít o Igora Ananskicha a Lva Kovpaka, respektive jeho manželku. V minulosti v Česku podnikali.