Rozpačitá mise ministra Rakušana. Jestli nezabere, STAN má problém

Ministr vnitra Vít Rakušan se ocitl pod tlakem kvůli rušení poboček České pošty. Naposledy musel své kroky obhajovat ve středu, na niž opozice svolala mimořádnou schůzi s expresivním názvem „selhání a neschopnost V. Rakušana“.

Není to ale zdaleka jeho jediný problém. Rakušanova ministerská mise zatím působí – mírně řečeno – rozpačitě. Mezi některými kolegy již panují pochyby, zda je Rakušan pro tak vysoký post kompetentní. A do toho musí po čtvrtku už podruhé během necelého roku měnit ministra školství. Vladimír Balaš (STAN) odejde na vlastní žádost z vlády.

Kritice šéf STAN navíc nečelí pouze z řad opozice –⁠ nervozita kvůli nepopulárním krokům ohledně pošty se projevuje i u části spolustraníků. Jak už bylo řečeno, kromě zvládnutí migrační krize se navíc Rakušan v roli ministra vnitra zatím nemůže pochlubit žádným výrazným, voličům snadno prezentovatelným výsledkem.

„Z postupu ministra vnitra v případě pošty nadšen určitě nejsem. Spousta starostů zůstala v šoku, když se dozvídala doslova na poslední chvíli, že se budou na jejich území pošty rušit,“ říká člen starostenského senátorského klubu Michal Canov.

Obavy jsou o to silnější, že se Starostům –⁠ na jejichž vedení zůstal Rakušan z výrazných tváří sám –⁠ stále nedaří úplně vzpamatovat z kauzy Dozimetr. Alespoň podle průzkumů volebních preferencí, které druhé nejsilnější vládní straně dlouhodobě prorokují v průměru sedm procent.

V čerstvém průzkumu Kantaru by STAN získal dokonce jen 5,5 procenta a pohybuje se tak na hraně vypadnutí ze Sněmovny. Ze STAN proto zaznívá, že letos, kdy ještě nejsou žádné volby, se hnutí musí definitivně vzchopit. A zabrat podle straníků musí i předseda, který je v tuto chvíli jedinou výraznější tváří hnutí.

Aktuální problém s Českou poštou Rakušan zdědil a na rozdíl od svých předchůdců ho už nemohl dál odkládat. Straníci fakt, že se některé pobočky rušit musí, většinou chápou. Když už ale podle nich zrovna oni musí udělat nepopulární krok, měla se celá akce lépe připravit a vysvětlit veřejnosti, aby byl dopad co nejmenší.

Ideálně nejdříve nějakou dobu hlasitě zdůrazňovat, že poště bez zásahu hrozí bankrot, a pak teprve přijít s řešením v podobě škrtů.

Kvůli rostoucí nespokojenosti uvnitř hnutí se do řešení situace chtěl výrazněji zapojit i ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Konverzace, v níž se šéfem svého kabinetu řeší, zda je „čas to převzít“, omylem unikla do whatsappové skupiny celé vlády, kde si ji přečetli koaliční partneři.

Rakušan pak celou situaci mírnil s tím, že nešlo o puč a celá záležitost je „nešťastná, leč benigní“. Debaty za jeho zády o tom, že by se měl do věci vložit někdo jiný, ale minimálně naznačují, že jsou pochybnosti o jeho kompetencích.

„Já myslím, že to lépe udělat nešlo. Bylo nešťastné, že nám seznam unikl do médií a přišli jsme o čas to lépe vysvětlit. Ale za konceptem si stojím,“ říká k tomu Rakušan. Rušení poboček je podle něj jen záchranná brzda, která populární nebude – doufá ale, že následná skutečná transformace pošty už bude pozitivnější.

Bolestivé škrty v České poště Rakušan zatím navzdory snaze nemůže mediálně vyvážit výrazným úspěchem na ministerstvu. Podařilo se mu překonat velkou výzvu v podobě migrační krize kvůli válce na Ukrajině, za což ho chválí jak koaliční partneři, tak straníci.

Ti ale zároveň přiznávají, že jde o mediálně nevděčný úkol: „když to nefunguje, je to průšvih, když to funguje, nikoho to nezajímá“.

„Ozkoušelo mě to ohněm a z toho ohně jsem vylezl živý,“ říká Rakušan, když má zhodnotit své působení ministra. „Minimálně jsem zaťatý a vytrvalý, ministerstvo se stabilizovalo. I když umělecký dojem bych určitě mohl zlepšit,“ dodává.

Přiznává také, že spoustu svých záměrů zatím nedotáhl. Například slibovanou reformu bezpečnostních sborů a změny v krizovém řízení státu. „Tohle považuji za vlajkovou loď Starostů a čekal jsem, že touhle dobou budeme dál. Bohužel přesně tihle lidé se věnovali Ukrajině,“ vysvětluje Rakušan.

Jedním z hlavních vládních slibů, které spadají pod Ministerstvo vnitra, bylo zrušit zbytečné úřední úkony a zredukovat počet úředníků. Jenže loni zvládl kabinet zrušit jen 800 míst a analýzu činnosti jednotlivých ministerstev posunul až na konec letošního roku. „Doporučený postup pro identifikaci zbytných agend, které budou přezkoumány, připravujeme,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

Od některých priorit, které jsou v programovém prohlášení uvedené pod Ministerstvem vnitra, zase dává resort ruce pryč s tím, že to musí vyřešit jiní ministři. Například nové platové tabulky pro úředníky prý má v gesci Ministerstvo práce. Slibovaná povinnost státní správy přijímat všechny platby kartou či bezhotovostně zase musí vyřešit Ministerstvo financí.

Lákadlem pro voliče STAN měly být také změny ve volebním zákoně, především zavedení korespondenční volby. Rakušan sice novelu volebního zákona představil, jenže právě klíčová korespondenční volba v něm není. Naopak obsahuje omezení volebních dnů na jeden, což kritizuje část politického spektra i odborníci.

Místo toho se STAN spoléhá na to, že korespondenční volbu dokáže protlačit pomocí senátního návrhu. Rakušan to vysvětluje tím, že „jeho“ novela obsahuje změny, které vyžadují ústavní většinu. K ní je potřeba dohoda s opozicí, která ovšem korespondenční volbu bojkotuje.

Nepomáhá ani již zmíněná situace na Ministerstvu školství, kde pod taktovkou STAN dochází už k druhé výměně ministra během necelého roku.

Školství mělo být jedním z nejvýraznějších resortů Starostů, Balašův výkon ale mimo záznam delší dobu kritizovali jak koaliční partneři, tak vlastní spolustraníci. Podle informací Seznam Zpráv některé agendy za Balaše vyjednávali ostatní ministři, k plnění některých úkolů už ho mezi čtyřma vyzval i Rakušan.

STAN tak musí uprostřed vyjednávání o rozpočtu a konsolidačním balíčku vyřešit vládní rošádu, kdy za Balaše půjde dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a místo něj zase náměstek z Ministerstva zahraničních věcí Martin Dvořák.

Hnutí se navíc stále vzpamatovává z následků kauzy Dozimetr. Kromě poklesu preferencí se výrazně proměnilo vedení. Po mimořádném sněmu loni v létě v něm Rakušan zůstal z výrazných tváří sám.

„Otec zakladatel“ Petr Gazdík odešel kvůli kontaktům s obviněným Michalem Redlem, další výrazný politik Martin Půta se z nejužšího vedení stáhl a navíc zemřel Věslav Michalik, jeden z programových tvůrců hnutí.

Rakušan si do vedení nechal navolit své spojence, kteří ale s celostátní politikou a řízením strany neměli do té doby velké zkušenosti. Výjimkou je Jan Farský, který se ale stáhl z vysoké politiky. Řízení partaje Rakušan v podstatě předal 1. místopředsedovi Lukáši Vlčkovi, o kterém se spolustraníci shodují, že je „dobrý manažer, ale ne výrazný politik“.

„Ano, odpadla nám nějaká mediální výraznost několika lidí, na tom musíme zapracovat. Předseda to nemůže odtáhnout celé na svůj obličej,“ říká Rakušan.

Pohled na průzkumy volebních preferencí není pro Starosty příliš optimistický. Po sněmovních volbách je postupně přeskočila SPD, a pak i Piráti zdecimovaní kroužkováním. V posledních měsících se STAN pohybuje v průměru mezi šesti a sedmi procenty. V čerstvém průzkumu agentury Kantar má druhá největší vládní strana dokonce pouhých 5,5 procenta –⁠ což je výsledek srovnatelný s živořícími sociálními demokraty a na hranici vypadnutí ze Sněmovny.

Rakušan o preferencích říká, že „nejsou na šampaňské“. Strana ale podle něj existenční krizí prošla a uhájila svou životaschopnost. „Teď musíme ukázat, že chceme tuhle zemi změnit a ne jen počítat preference. Pokud se nám povedou krajské volby, máme dobrou bázi pro to, abychom zase rostli,“ myslí si Rakušan.

Starostové se shodují, že je potřeba v následujících měsících zabrat a začít prosazovat vlastní program. „Poslední rok nás naučil, že nedostatečný důraz a slušnost při jednání nás spíše stojí pár procentních bodů. Musíme ostřeji prosazovat naše priority,“ myslí si například poslanec Ondřej Lochman.

Následující rok jako klíčový pro osud strany zmiňují i další tváře STAN. „Pokud se to nezmění, tak to bude průšvih. Jestli budeme za rok ve stejné situaci jako teď, budeme mít problém s tím udělat vůbec pět procent,“ myslí si liberecký hejtman Martin Půta.

Zabrat podle straníků bude muset i sám Rakušan, který je v tuto chvíli jednou z mála mediálně výrazných tváří. Do otevřené kritiky se straníci nehrnou. Z nemalé části i proto, že náhradník ochotný stranu provést nepříjemným obdobím se nerýsuje. Mimo záznam ale volají po tom, aby byl směrem k voličům srozumitelnější a více si dupl za stranické priority.

Otázkou ovšem je, co takové priority vlastně jsou. Zvláště po smrti Věslava Michalika se ukazuje, že hnutí vyrostlému z komunální politiky chybí sjednocující celostátní prvek. Někteří straníci si mimo záznam stěžují, že „hnutí nemá ksicht“ nebo „jsme Piráti číslo dvě“.

Na otázku, co je klíčové téma STAN, které je odlišuje od ostatních partají, pak odpovídají různí členové různě. Podle Víta Rakušana je to kromě důrazu na regiony třeba komunitní energetika, podle dalších zase zodpovědný rozpočet a podle jiných dlouhodobě udržitelná politika.

Než se Starostové shodnou, jsou snadným terčem opozice. Aktuálně kvůli poště. Zástupci ANO Rakušanovi vyčítají špatnou komunikaci s veřejností i se starosty a primátory. Babišovo hnutí kvůli tomu dokonce vyvolalo mimořádnou schůzi. Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová měla ve středu připravených hned sedm bodů usnesení, a to včetně podání podnětu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Chtěla mimo jiné, aby Rakušan předložil analýzu, podle níž vybrala pošta jednotlivé pobočky ke zrušení. Ani jeden z jejích návrhů Sněmovna nepřijala.

„STAN dnes vyhrál, ale ti skuteční starostové, ti prohráli,“ rýpla si přesto předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.