Rodí se „STAN číslo II“? Nespokojení politici z regionů se začínají sdružovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minulý týden podal pardubický hejtman a sociální demokrat Martin Netolický návrh na registrační soud, aby zaregistroval jeho spolek Hlas samospráv. V něm od minulého listopadu sdružuje řadu regionálních politiků, kteří jsou nespokojení s podmínkami pro města a obce.

Zároveň říká, že se s ním mnoho politiků radí, jak „opsat“ jeho úspěch z minulých krajských voleb – před čtyřmi lety dal Netolický, který je členem ČSSD, dohromady různé lokální osobnosti a pod vlastní, novou značkou obhájil post hejtmana.

„Je řada nespokojených, kteří v minulosti spojili své jméno s nějakou politickou stranou, která je zklamala. A když jsou ti lidé šikovní a chtějí se regionu věnovat, tak je logické, že hledají nějakou platformu, v rámci které můžou fungovat dál. Nevzniká to nějak seshora, naopak to jde zezdola napříč republikou,“ říká k probíhajícím jednáním Netolický.

Mezi lidmi, kteří se společně radí, jsou regionální politici z různých krajů. Jde o nezávislé osobnosti, ale také o členy stran – a to i těch vládních. Oťukávání je zatím na startu. Netolický proto na otázku, zda to znamená, že se v Česku formuje nějaká nová politická síla, odpovídá opatrně: „Myšlenky řady regionálních politiků jdou tím směrem.“

S cílem prosazovat zájmy samospráv do politiky před lety vstupovalo hnutí Starostové a nezávislí. Právě z jeho řad se ale paradoxně rekrutuje řada politiků, kteří dnes s Netolickým spolupracují. Mají dojem, že se hnutí odchýlilo od původních ideálů.

Podle informací Seznam Zpráv jde například o výraznou tvář hnutí STAN v Ústeckém kraji – Filipa Ušáka, kdysi jednoho z nejmladších starostů v Česku a krajského lídra hnutí v minulých volbách.

Ušák se teď po letech s hnutím rozchází a už za něj nechce kandidovat. „Jsem zklamaný z toho, jakým způsobem hnutí STAN přistupuje k tématům, která by měla definovat jeho DNA: liniový zákon jde přímo proti zájmům obcí, navrhovaná novela financování krajů zase výrazně poškozovala strukturálně postižené kraje,“ vysvětluje Ušák.

„Nejsem s těmito pocity v Ústeckém kraji ojedinělý. Další své kroky plánuji oznámit v horizontu 14 dnů,“ řekl Ušák Seznam Zprávám bez dalších podrobností.

Další politici STAN spolupracují na Netolického spolku Hlas samospráv. Vadí jim například konsolidační balíček, který dopadá na rozpočty obcí nebo nedostatek peněz na nepedagogické pracovníky, který mají sanovat obce a kraje.

V iniciativě je například bývalý místopředseda Senátu za STAN Jan Horník, který je dnes starostou na Karlovarsku, nebo senátor Michael Canov z Libereckého kraje.

„Vkládal jsem do STAN velké naděje a ono to ze začátku fungovalo úžasně. Ale bohužel, když potom přibylo hodně lidí a poslední volební výsledek, tak to přineslo politickou zodpovědnost za stát, na niž myslím Starostové ještě nebyli připravení,“ říká Horník, proč se v organizaci kritické k vlastní straně angažuje.

„Obecně mám někdy dojem, že STAN zapomíná, jaké jsou jeho základy a že by se měl prát za obce,“ dodává senátor Canov. Ten se netají tím, že je rád, že liberecká buňka si zachovala na hnutí STAN nezávislost a funguje jako vlastní značka – Starostové pro Liberecký kraj.

„Kolegové z jiných krajů nám říkají: vy jste to nakonec udělali nejlépe. A obecně se nedivím, že v krajích, kde funguje STAN, mohou vznikat různá sdružení starostů, kteří vlastně budou kandidovat proti nim,“ dodává Canov.

V Královéhradeckém kraji kandidátku složenou z různých komunálních politiků skládá bývalý hejtman Jiří Štěpán z ČSSD. „Starostové a starostky vnímají, že je vláda háže přes palubu a snaží se přesouvat stále větší výdaje na jejich vrub. Napovídá to i o určitém znechucení ze subjektů, které teď sedí ve Sněmovně,“ říká Štěpán.

Považuje za důležité, že se politici napříč regiony začali bavit mezi sebou. „Může to vést ke vzniku nějaké platformy. Žádné varianty nejsou vyloučeny,“ říká Štěpán.

Podle Netolického budou klíčové právě krajské volby – kde se ukáže, zda je o kandidátky složené z místních osobností, které dávají důraz na regionální politiku, zájem.

„Byla by škoda, aby končili zkušení lidé jen proto, že budou do poslední chvíle hájit neobhajitelné kroky svých původní stran. Pokud zůstanou v politice a zformují nějaké podobné aktivity, tak je logické vyústění, aby se po volbách taková sdružení dohodla na společném postupu dál,“ dodává Netolický.