Článek
„Další podobné okno se nemusí následující léta otevřít,“ říká k situaci, kdy se rodí těžký kompromis mezi kraji navzájem a mezi kraji a vládou, liberecký hejtman a místopředseda Asociace krajů Martin Půta (SLK). „Vláda by měla využít příležitosti, že většina krajů je ve shodě, a nespravedlivou situaci srovnat,“ dodává.
Na pozadí jednání o konsolidačním balíčku se totiž dopilovává revoluce v tom, kolik který kraj dostane od státu peněz na svůj provoz. A jedná se o miliardy.
Návrh na změnu pravidel rozdělování peněz zpracovala Asociace krajů a na úterní schůzce ji ministru financí a zástupcům koalice předložila. Seznam Zprávy ji mají k dispozici.
Jak chtějí kraje změnit rozdělování peněz
Nová kritéria, podle kterých by se každoročně přepočítával podíl, který jednotlivé kraje získají od státu:
- 40 % počet obyvatel kraje
- 20 % délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.)
- 13 % rozloha kraje
- 8 % struktura kraje
- 6 % zdravotnická záchranná služba (počet výjezdových skupin v kraji)
- 4 % počet žáků středních škol zřizovaných krajem
- 2 % urgentní příjmy typu I v krajských nemocnicích
- 7 % vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje shodný)
Podstata změny tkví v tom, že vznikne osmero kritérií, podle kterých se každoročně peníze přepočítají. Zohlední se počet obyvatel, ale třeba i rozloha, hustota osídlení, délka silnic, které kraj spravuje, síť záchranek, ale i to, jestli je v kraji státem placená fakultní nemocnice, nebo si zdravotní péči musí obstarávat hejtmanství samo.
V současnosti platí pravidla přepočtu, na kterých se dohodli historičtí hejtmani ještě s neformálním vrchním strážcem státní kasy, legendárním náměstkem na financích Eduardem Janotou. Poslední úprava proběhla v roce 2005.
Dle informací Seznam Zpráv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během jednání řekl, že pokud změnu nezablokuje žádná z koaličních stran, podnět do vznikajícího společného pozměňujícího návrhu zapracuje.
Na SMS zprávu, jaký má na věc názor a zda je návrh krajů ochotný podporovat ve vnitrostranické diskuzi na půdě ODS, však Stanjura redakci neodpověděl.
Když kraje vznikaly, nastavil stát jejich financování do velké míry podle toho, kolik toho na sebe vzaly jednotlivé kraje místo státu.
„Dílčí podíly jednotlivých krajů na daňových příjmech byly konstruovány ‚překlopením‘ skutečných toků na kompetence předtím financované státem,“ vysvětluje stávající pravidla Lenka Větrovcová z tiskového odboru Ministerstva financí.
Podle lidí zabývajících se krajským dělěním však do konečné podoby promlouvaly i schopnosti vyjednávat, případně politická příslušnost prvních hejtmanů.
Kdo by si polepšil
Faktem ale je, že se od té doby české a moravské regiony proměnily. Například ve Středočeském kraji se z 1,16 milionu obyvatel v roce 2005 počet zvýšil na 1,39 milionu obyvatel k lednu 2022. Peněz však dostává hejtmanství stále stejně.
Některé kraje - například Pardubický - pak nechápaly, proč dostávají za své služby daleko méně peněz než ostatní a musí si půjčovat, zatímco u jejich sousedů leží peníze na účtech v bankách.
Podle nových výpočtů vztažených k výběru daní v roce 2022 by se částka pro Pardubický kraj zvýšila o 731,7 milionů korun. „Budeme-li se držet při zemi, tak jsme mohli mít v minulosti o půl miliardy ročně více. Za 20 let jde o 10 miliard korun a 10 miliard je samozřejmě částka, která by byla vidět,“ říká k tomu pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM).
Nedostatek peněz od státu dosud řešil zejména půjčkami a soutěžemi o dotace - například i nechvalně proslulými klikačkami na rychlost, kdy žadatelé byli nuceni zapojit celý systém počítačů, aby měli šanci na úspěch.
Přesto si je vědom, že dlouhodobý nedostatek peněz je na kraji vidět. „Projevuje se to naprosto konkrétně zejména v oblasti silničního hospodářství. Průjezdem přes hranice Pardubického kraje se stav silnic výrazně zhorší,“ přiznává s tím, že je za to od obyvatel regionu pravidelně peskován.
Stejně jako Půta i on mluví o unikátní příležitosti. „Ta diskuze došla nejdál a pevně věřím, že už se to dotáhne do konce,“ říká.
Více peněz pro kraje
Opatrnost je ale na místě, diskuze se vede zhruba posledních pět let a křehká dohoda z tohoto týdne může snadno padnout. V současné fázi jednání lze jako optimistický příslib brát vyjádření politiků TOP 09 a STAN. „Mne osobně se tento návrh líbí, protože jej považuji za spravedlivější než současný stav,“ říká šéfposlanec TOP 09 Jan Jakob. „Každoroční přepočítávání k větší spravedlnosti jistě přispěje,“ reagoval předseda Starostů Vít Rakušan.
Kolik peněz dostávají kraje na obyvatele (v tisících)
| Kraj | 2005 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hl. m. Praha | 32,4 | 47,2 | 50,7 | 47,6 | 53,0 | 63,1 |
| Středočeský kraj | 4,9 | 7,2 | 7,8 | 7,3 | 8,1 | 9,4 |
| Jihočeský kraj | 5,6 | 9,6 | 10,3 | 9,7 | 11,0 | 12,7 |
| Plzeňský kraj | 5,4 | 8,9 | 9,6 | 8,9 | 10,1 | 11,8 |
| Karlovarský kraj | 5,1 | 9,2 | 10,0 | 9,4 | 10,6 | 12,6 |
| Ústecký kraj | 4,1 | 7,1 | 7,8 | 7,4 | 8,3 | 9,8 |
| Liberecký kraj | 4,5 | 7,5 | 8,2 | 7,7 | 8,7 | 10,1 |
| Královéhradecký kraj | 4,8 | 8,3 | 9,1 | 8,6 | 9,7 | 11,3 |
| Pardubický kraj | 4,5 | 7,8 | 8,3 | 7,9 | 8,9 | 10,3 |
| Kraj Vysočina | 6,0 | 10,3 | 11,2 | 10,5 | 11,9 | 13,7 |
| Jihomoravský kraj | 3,4 | 5,7 | 6,2 | 5,8 | 6,6 | 7,7 |
| Olomoucký kraj | 4,3 | 7,6 | 8,2 | 7,8 | 8,8 | 10,2 |
| Zlínský kraj | 3,7 | 6,4 | 7,0 | 6,6 | 7,5 | 8,7 |
| Moravskoslezský kraj | 3,1 | 5,7 | 6,2 | 5,9 | 6,7 | 7,7 |
| Celkem | 3,9 | 6,5 | 7,0 | 6,6 | 7,5 | 8,7 |
Pozn.: V případě Prahy je započtena i částka, kterou Praha v rámci rozpočtového určení daní získává jako hlavní město.
Pozn. 2: Současné poměry vznikly jako odraz částek, které stát platil za služby, které vznikem krajů přešly na kraje, neřídí se tedy jen počtem obyvatel. Nižší procento u Moravskoslezského kraje například vychází mimo jiné z toho, že v kraji je nižší počet silnici II. a III. třídy.
Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR
Oba ale v závěsu přidávají, že věc musí projednat ještě stranické orgány. Je zde totiž ještě jeden „háček“. Aby změna proporcí příliš nebolela dosud upřednostňované kraje, musí stát do balíku pro kraje další peníze přilít, čemuž situace kolem napjatého státního rozpočtu nenahrává.
Přesto se momentálně mluví o 4 miliardách, které byly původně pro kraje zaparkovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Mohly by se stát součástí krajského balíku nastálo a bude na zodpovědnosti regionálních politiků, zda je do silnic dají, nebo použijí jinde.
Jednotu v táboře hejtmanů pak nahlodávají krajské volby v příštím roce - jednoduše nikomu se nechce vysvětlovat, že zvedl ruku pro něco, co může být pro region ztrátou. Ostatně jako podmínku pro úspěch celé operace opakuje jako mantru nutnost navýšení peněz předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba.
Nejasné je pak stanovisko Pirátů. Jejich předseda Ivan Bartoš Seznam Zprávám neodpověděl. Podle účastníků úterního jednání se proti vznikající dohodě stavěl první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Sám Hřib na žádost o reakci nereagoval.
Naopak plzeňský hejtman Rudolf Špoták - rovněž Pirát - návrh nerozporuje.
„Na nových kritériích jsme pracovali a diskutovali o nich mnoho měsíců a jsem rád, že jsme se v rámci toho posunuli o dost kupředu,“ uvedl pro Seznam Zprávy Špoták s tím, že si je vědom, že najít ideální shodu není jednoduché. Sám čeká, jak se k věci postaví Sněmovna. „Na řadě je teď vládní koalice, aby si řekla, jestli jsou pro ni taková kritéria a diskuze o nich akceptovatelná,“ dodal.
Na jednání nicméně již moc času není. Koaliční pozměňovací návrh by měl být hotový do konce srpna a 5. září by se konsolidační balíček měl vrátit na plénum Sněmovny.
