Článek
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se honosí titulem vicepremiéra pro digitalizaci. Na podzim si ale v anketě Křišťálová Lupa 2022 vysloužil anticenu za „Nedostatečný vývoj eGovernmentu v ČR“. Pro „ocenění“ si tehdy došel na pódium osobně a při jeho přebírání přiznal, že digitalizace má v Česku oproti jiným zemím zpoždění.
Nyní ale pod jeho záštitou vzniká Digitální a informační agentura (DIA), která má digitalizaci státu napříč rezorty zastřešit. A její hlavní vlajkovou lodí je projekt elektronické občanky, který Bartoš slibuje dokončit už na konci letošního roku.
eDokladovka působí jako vlajková loď digitalizace Česka. Kdy bude hotová?
Na přelomu roku 2023 a 2024. Je to v harmonogramu, věřím že to stíháme. Nejenom, že bude existovat ta aplikace, kde člověk bude mít alternativu k plastové kartičce, ale hlavně to závisí i na tom, aby byly orgány státu a instituce schopny ten QR kód používat.
Jak to bude prakticky vypadat?
Jako lidé v covidu používali Tečku, tak ta e-wallet (elektronická peněženka, pozn. red.), e-identita nebo eDokladovka v telefonu je vlastně na podobném principu. Přijdete na poštu a místo, abyste lovil v kapse plastovou občanku, kterou si tam úředník opíše, tak prostě ukážete telefon, ze kterého si on načte QR kód. Nastavíte si, které údaje chcete sdílet.
Kde všude bude možné eDokladovku využít?
Budou tam postupně nabíhat jednotlivé úřady. Navíc jsme ale společně s vnitrem obeslali další adepty ve fyzickém světě. Pošta je takový docela dobrý vzorek, ale jsou i další místa, třeba když si jdete něco vyzvednout, něco zařídit. Už jsme měli schůzku se zástupci řady resortů, je to relevantní třeba v oblasti dopravy. Ještě před tím, než bude hotová evropská identita, jsou možnosti tam nahrávat další věci, třeba eRecept by mohl být součástí té aplikace. Teď jsem to řešil s hejtmanem Kraje Vysočina, kde mají ekosystém pro elektronické recepty.
Pod vaším vedením právě teď vzniká Digitální a informační agentura (DIA). Kdo reálně na eDokladovce pracuje? Kolik je to lidí? Co je hlavní náplní jejich práce?
Architektura je vymyšlená a nadesignovaná. Má to na jedné straně části obslužné, což by bylo ideální řešit přes existující Portál občana. Tam si prostě řeknete, které typy informací, které už v Portálu občana jsou, chcete mít součástí elektronické peněženky.
Musí samozřejmě vzniknout aplikace do telefonu, její vývoj už probíhá. Stále je otázkou, jestli už chceme jít cestou samostatné aplikace, která se potom přemění v roce 2026 v evropskou identitu, až ji schválí Evropský parlament. Anebo jestli využijeme platformu gov.cz, kterou chceme letos udělat pro služby státu, a využijeme ji jako tu elektronickou peněženku.
Co když vám někdo ukradne telefon?
Při odcizení telefonu nebo když budete chtít některé údaje odstranit, tak je prostě odkliknete. Je to možná rychleji řešitelné než ztráta občanského průkazu, kdy sice nahlásíte ztrátu, ale někdo se fyzicky s ním může prokazovat. Tady to prostě zneplatníte v tom telefonu.
Jaké legislativní změny bude nutné udělat?
Stejně jako když jsme dělali právo občana na digitální službu, kde jsme museli sáhnout asi do 150 zákonů, tak i v tomto případě už máme analýzu - dělala ji legislativa Ministerstva vnitra. Něco můžete pokrýt lex specialis (zvláštním zákonem), kde prostě vydefinujete e-občanku. Potom jsou zákony, kde je natvrdo napsáno: „Prokazujete se těmito dvěma dokumenty, z nichž jeden je občanský průkaz a druhý třeba pas.“ Bude to nějaký balík zákonů, říkejme mu třeba eDokladovka 2023, kde dojde k velmi drobným změnám. Pouze se tam uplatní ta možnost prokázat se pomocí elektronické identity.
Věříte, že to do konce roku stihnete?
Já si myslím, že tam bude muset být i jistý čas náběhu dalších institucí, které od nějakého momentu budou přijímat i tu eDokladovku. A to z jednoduchého důvodu. Dokážu si představit tu velmi levnou variantu na řešení ověřování, že prostě úředník nebo zaměstnanec bude mít ten nejlevnější chytrý telefon, který přečte tu aplikaci, stejně jako jsme viděli v případě aplikace Tečka. Ale to se mu zobrazí jen na displeji, a stejně by to musel někam přepisovat, což v tuhle chvíli dělá z občanského průkazu. Já bych ale chtěl jít dál. Když už budeme na nějakém úřadě, kde ta frekvence je častá, tak aby se po načtení QR kódu ty údaje samy vyplnily samozřejmě do toho systému.
Tohle je otázka dalších let?
Nemá smysl vyvinout aplikaci, kterou v praxi jako občan nemůžete použít při čerpání služeb nebo při komunikaci se státem. Proto je důležité vybrat ty nejčastější „use cases“, ty nejčastější případy. Já jsem vybral poštu, protože to vidím jako častý moment, kdy jdete a prokazujete se občanským průkazem. Ani tak často nejste třeba kontrolován policií. Ale identifikace je vyžadovaná třeba při spoustě dalších věcí, které nejsou vůbec povahy státní správy.
Může to být vyzvedávání nějaké zásilky, půjčení si auta. V případě, že se nám podaří už do toho prvního balíčku mít nějaký byznys s partnery, kteří si to přečtou i třeba jen tím telefonem, že bude existovat z naší strany nějaká levná aplikace, tak potom komerční sektor může vyvinout stovky různých aplikací, s kterými se bude dělat nějaká nástavba. Proto bych chtěl, aby už v těch prvních případech použití s námi byli nějací partneři, kteří to s námi budou pilotovat.
Kdo by to měl být?
Dokážu si představit třeba půjčovny aut. Nebo to může být na úrovni měst, třeba nějaký dopravní podnik, partnerství například s Prahou. A v tom komerčním segmentu to může být třeba nějaký internetový obchod, kde potřebujete nějaký spotřebitelský úvěr a musíte se přitom prokázat občanským průkazem. Nebudu jmenovat firmy, nedělám reklamu firmám.
Budou elektronické doklady povinné?
Bude eDokladovka založená automaticky každému, nebo to vždycky bude jen dobrovolná alternativa? Datovka měla být zpočátku také jen dobrovolná…
V souvislosti s datovými schránkami žádná povinnost pro fyzické osoby používání datových schránek není, ze zákona není zavedená.
Pro velký počet lidí ale povinná je.
Pro podnikající subjekty. Ten zákon byl schválen v minulém volebním období, my jsme to s 22 pirátskými poslanci tenkrát nepodpořili, myslím, že proti byla i topka. Nicméně i vzhledem ke snižování výdajů a způsobu, jakým stát komunikuje s podnikatelskými osobami, s OSVČ - vezměte si, kolik teď stojí doporučený dopis - tak je to výrazná úspora.
Chápu, že pro někoho to může být diskomfortní, že někdo není digitální. Ale pojďme se podívat, jak stát podnikatelskému segmentu, zejména osobám samostatně výdělečně činným, vyšel jenom v tom minulém roce poměrně výrazně vstříc: zvýšení limitu na odečty, zvýšení limitu na plátce ke dvěma milionům. Máte nějaký kontrakt se státem, vstupujete s ním do nějaké komunikace, a proto mi dává smysl, že stát může určit pravidla té komunikace.
Automatické zřízení datové schránky pro všechny nakonec, na poslední chvíli, ze zákona vypadlo. Zůstane elektronická identita pouze a jen dobrovolná?
Je podle mě zásadní, a takhle funguje celá Evropa, vždycky držet to právo „nebýt digitální“. Některé země, kde se vláda těší významné důvěře občanů, jsou daleko razantnější, viz Dánsko. Svoji novou verzi datové schránky dali ze zákona povinně. K tomu dali možnost občanům, kteří skutečně nejsou digitální, nemají doma počítač, nemají internet, vyřešit si to tím, že si došli na úřad, řekli: „Já chci nadále komunikovat se státem v písemné podobě,“ on jim toto umožnil. Pokud uvedli relevantní důvody, což mohla být třeba i nějaká fyzická dispozice.
Zvýší podle vás povedená digitalizace Česka důvěru Čechů ve vlastní stát?
Já bych chtěl, aby další produkty, které bude dělat DIA, důvěru uživatelů měly. Proto je podle mě významné soustředit se i na osvětu. Zapojit lidi, kteří mají možnost oslovovat větší počet lidí na internetu, třeba je i zapojit do pilotního testování té aplikace. A já se snažím, aby i tady a v sobě měla všechny ty prvky.
Tak to teď zkuste prodat. Co všechno eDokladovka dokáže? Budu tam moct nahrát informace o svých dětech? Budu tam mít třeba svůj rodný list? Co všechno to dokáže?
Rodný list je takový relikt minulosti. Pan Sláma, náměstek pro státní správu na Ministerstvu vnitra, má rozjetý projet e-matrika, digitalizaci matričního listu. Já tu fixaci na rodný list moc nechápu. Myslím, že mi ho maminka dala, když jsem odcházel v osmnácti letech do Prahy, a pak jsem ho vždycky už jen hledal.
Ale v té první fázi tam chceme tu občanku neboli údaje související s identifikací občana. Které další poskytovatele informací se nám do toho podaří dostat do momentu spuštění velkého evropského řešení… Tak já si myslím, že o to zájem bude. Ale vždycky musí umět ten úřad ty informace poskytovat třeba na Portál občana.
Já si dokážu představit, že je to logicky třeba zdravotní pojištění, kartičku pojištěnce také často používáte u lékaře. Dokážu si představit, že tam budou informace o dětech, ale může to být i řidičské oprávnění, které už ale ani dnes nemusíte nosit s sebou, protože si ho policie ověřuje z elektronických záznamů. A byl bych rád, ale to je poměrně složitý případ, takže ta ambice rozhodně není do konce roku, aby tam pro studenty bylo potvrzení o statusu studenta.
Proč je zrovna tohle komplikované?
U státních škol se to ještě dá, ale máme spoustu soukromých škol. Potvrzení o studiu může vydávat nespočet subjektů. Takže by muselo existovat speciální místo, které by to schraňovalo a propojovalo do jednoho systému. To je poměrně složité, ale bylo by to hezké.
Ve věci státních vysokých škol jsem měl možnost se bavit s šéfem Masarykovy univerzity. Tam už poskytují mikrocertifikace v elektronické podobě. Takže těch možností je celá řada. Jakmile bude hotová ta aplikace a začne se používat, tak potom už přidání další služby nebo dodatečné informace by nemělo být až zas tak obtížné, pokud se poskytovatel té informace dokáže napojit na Portál občana a tam ty informace dodat. Napadá mě třeba potvrzení o beztrestnosti.
V minulosti jste zmínil i doklad o dosaženém vzdělání, to je také v plánu?
Já jsem to zmiňoval i v souvislosti s evropskou digitální peněženkou. Není to jenom program Erasmus, ale jak můžeme pracovat kdekoliv v Evropské unii, obchodovat, studovat v zahraničí, tak si třeba hledáte práci a ta evropská digitální identita bude fungovat i v tom online světě, nikoliv pro fyzické dokládání, tak se samozřejmě nabízí to, že s sebou nenosíte tubusy s vysokoškolskými diplomy, ale máte ten doklad v telefonu v mezinárodně uznávaném formátu.
Banální otázka, která asi každého napadne jako první: Musím mít u sebe fyzickou občanku, když mám elektronickou občanku v mobilu?
Ne.
Co když se mi telefon vybije?
Tak je to stejné, jako když si nevezmete občanku.
V tu chvíli mám problém.
Podle mě nemáte, protože i v České republice, pokud není nějaké důvodné podezření nebo nějaký speciální případ, tak i policista, když vás identifikuje, vy dokážete sdělit svoje jméno a on vás vizuálně oproti tomu zařízení, které má, identifikuje, tak vlastně nemít občanský průkaz není žádný průšvih. Stejně tak jako nemít řidičský průkaz by neměl být průšvih, protože tyto informace jsou v registrech.
Víte, ten případ je takový trošku komický, protože mně se také stane, že potřebuju někam zajít. Ne vždycky mám peněženku, protože když jdu třeba jenom nakoupit, tak platím telefonem bezdotykově. Když si zapomenu občanku, tak ji s sebou nemám. Když se mi vybije telefon, tak tu občanku v telefonu s sebou logicky taky nemám. Ale když si necháte občanku v Jablonci (já jsem z Jablonce) a přijedete do Prahy, tak máte trochu problém. Když se vám vybije telefon, tak přece jenom těch zdrojů, kde si rychle nabít telefon, je poměrně hodně.
Jak chcete elektronickou občanku zabezpečit?
Bude to vždycky chtít nějaký chytrý telefon. Kladete-li důraz na bezpečnost té aplikace, tak to chce mít telefon, který má určitou úroveň zabezpečení, kryptografii, šifrování operačním systémem. Ale zneužití elektronické identity ve fyzickém světě je minimální. Do telefonu se musíte dostat odemčením, pomocí hesla. Předpokládám, že aspoň takovéhle zabezpečení má většina lidí. Pokud vám někdo zcizí telefon, tak můžete prostě zneplatnit údaje na Portálu občana a pak, až budete mít nový telefon, nebo se vám vrátí, tak si ty údaje znovu obnovíte i s nějakým časovým razítkem, že k tomuto datu je to platné. V té architektuře je na to myšleno.
Nehrozí zneužití údajů třeba o pohybu držitele elektronické občanky?
To aplikace nesleduje, což je zásadní. Když se dělal evropský covidový certifikát, Green COVID Certifikate, tak jednou ze zásadních podmínek bylo, že nemusíte být online, a ten certifikát neměřil, kde jste se tím prokazoval. I v tomto případě to, že se někde prokážete tou občankou nebo třeba prokážete plnoletost, třeba při nákupu tabákových výrobků nebo alkoholu, tak to samozřejmě neříká, že Ivan Bartoš tady provedl nákup, ale že člověk, který provádí ten nákup, je plnoletý.
Vzniká agentura pro digitalizaci státu
Jak se vám daří budovat Digitální a informační agenturu? Z Ministerstva vnitra mají přijít stovky lidí do DIA. Přijmete je en bloc, nebo si budete vybírat?
Někdy ti lidé dokonce budou sedět i na stejném místě, pokud to bylo žádoucí z pohledu třeba propojenosti týmů. Budou u těch vybraných oddělení přecházet jedna k jedné. Architektura, Správa základních registrů, to by se mělo stát k 1. 4. Je to hlavní úkol pana ředitele Mesršmída, který vyhrál výběrové řízení a na přelomu roku byl tím prvním zaměstnancem.
Snažil jsem se s ním domluvit rozhovor, ale on o něj teď neměl zájem. Neměl by lépe prezentovat, co se v rámci DIA teď děje?
On má nyní zásadní úkol. Ta transformace není triviální, chystali jsme se na ni rok. Nehledě na to, které datum jsme stanovili, tak nejvíce rizik se objeví měsíc do převodu těch agend. Samozřejmě se budou převádět i některé systémy, což je podle mě velmi citlivé, ať je to otázka datových schránek, jejichž by měla být následně DIA garantem a provozovatelem, nebo Czech Pointu a dalších. To skutečně není triviální úkol.
Spolupracují na tom budoucí zaměstnanci, současní zaměstnanci pod Správou základních registrů a Ministerstva vnitra. Já se moc nedivím, protože teď asi nemá úplně čas dávat rozhovory. My jsme teď byli na konferenci eGovernmentů, kde se 2,5 hodiny dotazovali lidé z obcí, odborná veřejnost. Ale soustředíme se prostě na to, aby ta transformace, která určitě bude mít nějaké drobné zádrhely, aby proběhla co nejhladčeji a z pohledu uživatelů těch služeb, eGovernmentu, aby tam nebyly nějaké značné výpadky. I teď se stává na nějakých třeba několik hodin v týdnu, že nějaký systém v danou chvíli neposkytuje tu službu.
DIA převezme datovky, Czech Point, správu základních registrů. Počítáte tedy dopředu s výpadky?
Harmonogram té transformace, nejenom delimitace papírová, ale licenční, je náročný proces. Já si myslím, že to je jedna z největších transformací, kterou ale ta digitalizace prostě potřebuje. Stávající rozložení digitalizace přes jednotlivé resorty neumožňovalo, a je to vidět na propadu České republiky v indexu DESI (Index digitální ekonomiky a společnosti), řídit nadresortní a strategické projekty, jejichž benefity potom všichni využívají. Říká se odborně, že mitigujeme (zmírňujeme, pozn. red.) rizika. Jsou zde prostě rizika, kterých jsme si vědomi, a budeme se maximálně snažit, abychom to omezili na minimum. Ty switche, to překlopení se, kdy musíte třeba obnovit certifikáty, které už jsou pod novou organizací a nejsou majetkem nebo nejsou asociovány s Ministerstvem vnitra… Já nežiju v iluzi, zkrátka vždycky, když děláte krok dopředu, tak to ta rizika s sebou nese.
Když jsme projednávali zákon DIA, tak někdo říkal, že když neuděláme nic, tak se nic špatného nestane. A já jsem plně souhlasil s touto tezí. Bohužel se ani nestane nic v akceleraci české digitalizace, která prostě dlouhodobě zaostává. A když se podívám na tu DESI, tak ty první státy, Finsko, Dánsko, Estonsko, ty všechny mají tohle nadresortní agenturní řízení digitalizace, kdy to není pod nějakým ministerstvem. My máme digitální Česko naplánováno do 10 let a fakt potřebujeme někoho, kdo se pět dní v týdnu, osm hodin denně a nějaký ten víkend k tomu věnuje pouze těm digitálním cílům.
Na podzim vláda uvolnila asi 300 milionů korun na obnovu základních registrů. Stačilo to?
Hardwarově a technologicky to není v dobrém stavu. Čím víc budeme digitální, tím víc se to bude projevovat výpady. Získali 300 milionů v rozpočtu na, já věřím, že poslední, hardwarový update. Do konce roku by mělo dojít k obměně toho hardwaru, popřípadě i k nějakému softwarovému upgradu. Ale naším cílem je cloudové řešení pro Českou republiku. To je projekt, na kterém se Správa základních registrů musí podílet. Aby to nebyl jenom komerční cloud, ale abychom do budoucna měli státní cloud.
Nově zákon o zadávání veřejných zakázek umožní do budoucna ministerstvům čerpat ty cloudové služby. Protože podle toho, jak je to teď v české legislativě, tak by vlastně každé ministerstvo muselo ten cloud téměř stavět samo. Já bych chtěl, aby potom ty nejdůležitější služby běžely už na cloudovém řešení, které je bezpečné. Jako to má Izrael, jako to mají další země. Projekty na migraci do cloudových řešení má kvůli válce třeba i Ukrajina.
Daří se vám do DIA lákat odborníky na IT, kteří v soukromém sektoru dostanou velmi dobře zaplaceno?
Já bych chtěl, aby DIA nabídla standardní odměny pro státní sektor, s možností dynamické práce s odměnami. Trošku jiný způsob vedení, zaměřený na výsledky v daných projektech.
Daří se vám tímhle slibem ty lidi skutečně přilákat?
Ty nejšpičkovější odborníky nikoliv. Nicméně třeba pan ředitel Mesršmíd je špičkový odborník a myslím si, že v komerčním sektoru by se díval třeba na dvojnásobné finanční ohodnocení za výrazně méně náročnou práci. Ale chceme prostě nastavit takové podmínky, aby ta kombinace smysluplné práce, pracovních podmínek a finančního ohodnocení byla motivační. Aby DIA byla nejlepším zaměstnavatelem ve státní správě. Jednal jsem s bezpečnostními službami, s NÚKIB, s ministrem Jurečkou… Je důležité se pobavit, které kompetence často chybějí na rezortech.
Ministerstva potřebují mít odborníky, ne programátory, ale analytiky, datové analytiky, architekty, ve svých řadách. Nikoliv si je outsourcovat (platit externě, pozn. red.) za osm i dvacet tisíc denně. Je potřeba, aby to know-how bylo v těch rezortech. Pojďme se pobavit o tabulkových nastaveních, která jsou asi z roku 2010, kdy se definuje asi pět pozic v digitalizaci, kterých je v tuto chvíli potřeba dvacet. Lidé v oblasti digitálních technologií, technologií 21. století, na těch úřadech chybějí. Pokud chceme dělat digitální transformaci, tak na těch úřadech musejí být lidé, kteří berou alespoň přibližně stejně dobré peníze jako v soukromém sektoru. Teď je to o 30 % méně.
Zkusím ještě opačnou otázku. Kdy rozjedete nějaký projekt, který výrazně ušetří státu peníze?
Nejvíc státu ušetří, když si stát nebude kupovat předražené zakázky. To je hlavním smyslem DIA, jejíž náklady třeba na kompetenční centra z Národního plánu obnovy jsou úplně neporovnatelné s objemem peněz, které se otočí v IT zakázkách státu. Ročně to je 30 miliard.
Když vypisujete zakázku, tak tam potřebujete mít lidi, kteří to dokážou věcně popsat a mít dobrou architekturu. Vidět, že nejdete do vendor lock-inu (závislost zákazníka na produktu, pozn. red.). Že víte, co si vlastně objednáváte. Takže skrze ta kompetenční centra, která tam chceme mít, poskytnete know-how do těch úřadů ihned - a ta poptávka tady je za ten rok od zdravotnictví nebo třeba z dopravy - v tom jsou ty úspory.
Navíc každý rezort, který dle zákona vystavuje správně svá data do toho centrálního řešení, pak při konstrukci třeba formuláře pro nějaký výpočet umožňuje dělat ty věci digitálně, nikoliv papírově nebo na okénku. Až budeme mít ten ekosystém dostatečně vybaven daty, tak třeba službu nějaké sociální pomoci pro specifickou skupinu dokážete vydefinovat z těch dat, která stát má, a pak to třeba není tak plošné, jako byl příspěvek Jenda. Pětitisícový příspěvek na dítě, kterým jsme jaksi substituovali variantu energetických voucherů a který jsme na začátku navrhovali pro snížení zátěže pro rodiny.
