Článek
Pražská hygienická stanice vyměřila rekordní pokutu sanační firmě Trepart, která podle ní mnohonásobně porušila zákon při nakládání s karcinogenním azbestem. Ve správním řízení jí vyměřila finanční trest ve výši 1,5 milionu korun.
Jde o případ, který se týká loňské demolice v areálu někdejších Michelských pekáren, na kterou upozornily Seznam Zprávy.
Uložení sankce v uvedené výši na dotaz redakce potvrdila ředitelka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová. Ta také ale sdělila, že správní trest je zatím nepravomocný.
Takto vysoký finanční postih za nakládání s azbestem je v českých podmínkách zatím zcela výjimečný, jak potvrzuje místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu Zoja Guschlová.
„Doposud nám není znám případ sanace azbestu v ČR, u které by hygienická stanice tak vysokou pokutu udělila,“ komentovala případ.
Ředitelka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová pro Seznam Zprávy uvedla, že sanační firma Trepart proti vynesenému verdiktu podala odpor, správní řízení tudíž dále pokračuje.
„Řízení bude zakončeno rozhodnutím, proti kterému má obviněný právo odvolání,“ upozornila Jágrová, že firma má možnost obrany i u vyšší instance, kterou je Ministerstvo zdravotnictví.
Samotná společnost Trepart už ústy svých advokátů avizuje, že se milionové sankci podvolit nehodlá.
„Společnost Trepart nesouhlasí s udělením správní sankce a v řízení postupuje standardně předkládáním příslušných vysvětlení, důkazů a vyjádření,“ uvedl advokát firmy Martin Soukup.
Jak už Seznam Zprávy detailně popsaly, demolice v areálu Michelských pekáren začala v březnu loňského roku. V lokalitě v Praze 4, uprostřed nynějšího sídliště, chystá developerská firma Skanska Reality rezidenční komplex se stovkami nových bytů, obchody a službami.
Generálním dodavatelem stavebních prací je sesterská stavební společnost Skanska. A právě ta si na demolici starého areálu pekáren najala zmíněnou pražskou sanační firmu Trepart, která se na svých webových stránkách prezentuje jako expert i na likvidaci budov s obsahem nebezpečného azbestu.
Specializovaná firma byla nutná. Součástí bouracích prací byla totiž i likvidace někdejší administrativní budovy pekáren z éry socialismu, jejíž celá jedna stěna byla tvořena kdysi oblíbenými tzv. boletickými panely obsahujícími však azbestocementové desky.
Azbest je karcinogenní materiál, a tak při manipulaci s ním je standardní, že se vše minimálně v měsíčním předstihu ohlásí místně příslušné hygienické stanici. A pokud se má bezpečně předejít úniku azbestových vláken do ovzduší, samotná demontáž panelů by měla probíhat na lešení a „pod plachtou“, se speciálními odsavači vybavenými HEPA filtry, v hermeticky uzavřeném kontrolovaném pásmu.
V případě z Michle však hygienici dospěli při svém šetření k tomu, že stanovený postup nebyl dodržen.
Podle informací od hygieniků firma Trepart práci s azbestem úřadům ohlásila na konci dubna, více než měsíc po demolici objektu. A to nikoliv v Praze, ale na krajskou hygienickou stanici v Brně.
Právě do Brna byly totiž dle dodatečného hlášení Trepartu inkriminované boletické panely z pražské Michle převezeny. A to poté, tvrdí firma, co by byly v Praze z pekárenské budovy šetrně a vcelku sejmuty jeřábem.
Firma Trepart brněnským hygienikům v dubnu také oznámila, že od 12. května 2020 bude šest lidí po dva dny panely z Michle demontovat v hale, která patří nadnárodní odpadářské společnosti SUEZ. A odtud měl azbest ve speciálních vacích zamířit na blíže neupřesněnou skládku SUEZ.
Jenže všechny dosavadní informace od hygieniků i zainteresovaných firem nasvědčují tomu, že v Brně se žádná demontáž neuskutečnila a práce s azbestem probíhaly úplně jinak.
Koneckonců i developerská společnost Skanska Reality na základě svého interního auditu dospěla k závěru, že subdodavatelská sanační firma technologický postup „podstatným způsobem nedodržela“.
Loni v listopadu toto v dopise oznámila i pražským hygienikům, což byl právě pádný důvod pro zahájení správního řízení. Kopii dopisu, který si redakce vyžádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím, přinášíme zde:
I firma SUEZ už dříve pro Seznam Zprávy jednoznačně popřela, že by v jejím brněnském závodě nějaká demontáž panelů probíhala. „Demontáž panelů jsme neprováděli ani jsme tento odpad nepřebírali, zkrátka vůbec nešel přes naši společnost,“ uvedla mluvčí firmy SUEZ Kateřina Kodadová.
Seznam Zprávy také shromáždily vícero očitých svědectví od lidí z Michle, kteří v okolí zlikvidovaných pekáren bydlí. A i ti upozornili na to, že při demolici byla budova zbourána i s boletickými panely. Boural ji podle nich bagr vybavený hydraulickými nůžkami.
„Koukal jsem na to v podstatě pořád. Přijel obrovský bourací bagr a těmi svými hydraulickými nůžkami to začal odshora stříhat. Už na té vysoké stěně panely drtil, aby dolů padaly co nejmenší kousky. Byl tam ohromný prach, právě z té čelní stěny byl největší, takový divný černý. Oni se to sice snažili kropit, ale stejně to bylo peklo,“ popsal letos v květnu jeden ze svědků demolice Tomáš Houzar, co se v Michli při likvidaci stěny s azbestovými panely dělo.
Nejen on, ale i další lidé, kteří v okolí pekáren bydlí, poskytli redakci fotografie, které přinášíme zde:
Také zjištění pražských hygieniků, která se podle sdělení ředitelky Zdeňky Jágrové opírají i o videozáznamy, jsou odlišná od původních tvrzení Trepartu.
Z písemného vyjádření, které ředitelka hygieny redakci Seznam Zpráv poskytla a ve zkrácené verzi je přinášíme níže, vyplývá, že sanační firma hned několikrát porušila zákon.
Budovu podle závěru hygieniků bourala tak, že v prvním řadě rakovinotvorným azbestem ohrozila své vlastní zaměstnance, kteří neměli ani požadované ochranné pomůcky.
V čem podle pražské hygieny porušila firma Trepart zákon
- Nenahlásila nejméně 30 dnů před zahájením prací hygienické stanici práci s azbestem.
- Nezajistila, aby práce s azbestem byly prováděny v tzv. kontrolovaném pásmu.
- Nepřijala opatření na ochranu svých zaměstnanců před rizikovým působením azbestových vláken.
- Její pracovníci dle kontrolního zjištění nebyli vybaveni žádnými osobními ochrannými prostředky na ochranu dýchacích cest.
- Nezvolila takový technologický postup, aby se předešlo uvolňování azbestových vláken do ovzduší (prostor demolice byl pouze zkrápěn vodou).
- Nezajistila odstranění azbestových materiálů z demolované budovy před vlastní demolicí (boletické panely byly zachovány a demolovány současně se stavbou).
- Azbestový odpad neodstraňovala předepsaným způsobem, odpad zůstal na staveništi až do května 2020, poté byl subdodavatelsky odstraněn jen materiál s azbestem ze stavební suti, „který byl pohledově nalezen“.
- Nezajistila, aby její zaměstnanci vykonávali práce, jejichž náročnost by odpovídala jejich zdravotní způsobilosti.
- Někteří zaměstnanci neměli požadovanou vstupní lékařskou prohlídku (ta byla provedena až dodatečně).
Zdroj: Vyjádření Hygienické stanice hl. m. Prahy pro Seznam Zprávy
Firma Trepart žádná pochybení zatím nepřipouští. Její obchodní ředitel Tomáš Picek letos v květnu označil za klíčové, že odborné posudky, které si objednal investor, prý neprokázaly únik azbestu do ovzduší ani kontaminaci sutě a zeminy. A teď sanační firma hrozí trestním oznámením vůči všem, kdo by ji chtěli poškodit.
„Pokud by došlo k uveřejnění neveřejných údajů ze správního řízení, popřípadě jakýchkoli nepravdivých nebo nepřesných údajů o společnosti našeho klienta, jsme pověřeni k podání trestního oznámení a podnětu k prošetření takových jednání a k použití dalších zákonných prostředků k ochraně práv a oprávněných zájmů společnosti Trepart,“ uvedl v reakci advokát Trepartu Martin Soukup.
Je důležité doplnit, že pražská hygiena zkoumala jen to, jak bylo s azbestem naloženo přímo při bourání pekáren v Michli, zda nebylo ohroženo zdraví lidí na stavbě a v jejím okolí. A to je jen jedna část problému.
Stále totiž není úplně jasné, kde azbest z Michle nakonec skončil. Z vyjádření hygieniků jednoznačně vyplývá, že několik týdnů po demolici ležel v suti uprostřed sídliště. Až dodatečně, v květnu 2020, byl azbestový materiál částečně odvezen pryč. A to jen ten, který se podařilo „pohledově nalézt“.
I cesta azbestu z Michle na skládku by měla být dohledatelná, jelikož převoz a ukládání nebezpečného odpadu se v Česku eviduje v příslušných informačních systémech, do nichž mají oprávnění úředníci, na rozdíl od veřejnosti, přístup.
S firmou Trepart ve věci kolem akce v Michli zahájila separátně další řízení i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). I ona vyměřila pokutu, a to 450 tisíc korun. Přitom už je pravomocná, jak vyplývá z aktuální tiskové zprávy ČIŽP. Mluvčí inspekce Jiří Ovečka mimo jiné uvedl, že firma „vzniklý odpad nezařadila jako nebezpečný, ale ve směsi se směsným odpadem s ním nakládala jako s odpadem kategorie ostatní“. Inspekci přitom zaslala některé nepravdivé doklady, kvůli čemuž se kontrola protáhla.
Zda řízení s firmou Trepart vyvolá vedle pražských hygieniků i úřad hygieny v Brně, kam firma Trepart loni v dubnu dodatečné hlášení o práci s azbestem zaslala, není jasné.
Seznam Zprávy v minulých týdnech dvakrát žádaly o vyjádření odpovědné pracovníky Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje, včetně ředitele Davida Křivánka, avšak dosud žádná odpověď poskytnuta nebyla.
Ačkoliv sanační firma Trepart žádná provinění nepřiznává, případné postihy vlastních lidí zcela nevylučuje.
„V případě, že by po pravomocném skončení správního řízení byla shledána odpovědnost našeho klienta, vyvodí z toho samozřejmě příslušné důsledky, a i vůči dalším konkrétním osobám,“ uvedl pro Seznam Zprávy advokát Trepartu Martin Soukup.
Pozn.: Zprávu jsme aktualizovali o nové informace ohledně výši pokuty, kterou vyměřila Česká inspekce životního prostředí.