Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Piráti o víkendu zvolí čelo kandidátky do eurovoleb.
Zájem o první místo má pět lidí, z nichž většina jsou současní europoslanci - Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa.
Část straníků si ale myslí, že by kandidátce slušel „čerstvý vítr“, nové jméno mimo lavice Evropského parlamentu.
Konkrétně mají na mysli někdejšího výrazného poslance Mikuláše Ferjenčíka, který po kroužkovacím vítězství STAN skončil mimo Sněmovnu a dělá asistenta šéfovi pirátských poslanců Jakubu Michálkovi.
„Není žádné tajemství, že ve straně máme dvě frakce, mají dokonce jména: rekonstrukce a renesance,“ popisuje pro Seznam Zprávy nadcházející souboj Markéta Gregorová.
Současní europoslanci se počítají k „renesanci“, která podle Gregorové cílí „na návrat k hodnotám pirátství“. Ferjenčíka pak řadí spíše k rekonstrukci, která je více spojená s vládní politikou.
Favoritem volby je momentálně Marcel Kolaja. V posledních týdnech objel pirátské konference po celé republice a má nejvíc nominací ze všech - 13. Gregorová jich získala osm, Peksa sedm a Ferjenčík tři. Zájem stanout v čele pirátské kandidátky má rovněž neurochirurg Albert Štěrba s jednou nominací.
Dvě křídla
Souboj dvou stranických křídel se paradoxně nevede kvůli názorům na politická témata. Většina kandidátů se na programových prioritách víceméně shodne, což vyplývá i z online kalkulačky, kterou strana pro členy připravila, aby si ověřili názorovou shodu s kandidáty.
Oslovení shodně zmiňují klimatickou politiku a energetiku, bezpečnost nebo svobodu na internetu. „Piráti by měli dělat politiku jako doteď, sociálně liberálního střihu,“ míní Kolaja, který má podle informací Seznam Zpráv největší šance. Členové o něm mluví jako o kompromisním kandidátovi, který za sebou nemá sporné výroky jako někteří jeho konkurenti.
„V Evropské unii vidíme obrovský útok ze strany konzervativců například na soukromí, kteří dávají návrhy například na plošné šmírování v soukromých zprávách lidí. Pro nás je to něco naprosto nepřijatelného,“ přibližuje, čím se snaží spolustraníky oslovit.
Největší rozdíly mezi kandidáty panují kupodivu v otázce domácí politiky - zatímco Ferjenčík patří k „provládnímu“ křídlu, europoslanci jsou vůči vládě a pirátské roli v ní otevřeně kritičtí. A ačkoli se domácí politika evropských voleb zdánlivě netýká, může do víkendového hlasování promluvit.
Piráti totiž budou hlasovat i o výzvě, aby ve funkci ministra spravedlnosti skončil Pavel Blažek (ODS). Jde o reakci na srpnové zjištění Seznam Zpráv, že se Blažek potkal v restauraci s Martinem Nejedlým, poradcem exprezidenta Miloše Zemana.
Například Markéta Gregorová je Blažkovou velmi hlasitou kritičkou - byla to právě ona, kdo stál za podobným hlasováním z letošního června. To skončilo usnesením, že ministr ohrožuje důvěru v justici.
Ferjenčík má navíc jeden „hendikep“ - část straníků mu stále dává za vinu výsledek kampaně před minulými sněmovními volbami, na níž se podílel.
Dělat věci jinak?
Z tábora „rekonstrukce“ se naopak ozývají pochybnosti, zda jsou současní europoslanci dostatečně vidět.
„Tak, jak si naši evropští poslanci vybrali domény, kterým se věnují, tam udělali spoustu práce. Ale prostě v tom mnohohlavém Evropském parlamentu to třeba nemusí být tak úplně viditelné,“ zmiňuje předseda strany Ivan Bartoš. Veřejně ale žádného z kandidátů nepodpořil.
Podobně mluví i poslankyně Olga Richterová, sestra Mikuláše Ferjenčíka: „Vkládají do toho hodně energie, ale já bych některé věci dělala jinak. Hraje roli, že jsou hodně času v jiném prostředí.“
Právě jinou komunikací chce Ferjenčík spolustraníky přesvědčit. „Jazyk současných eurospolanců je blízký bruselským byrokratům, je potřeba komunikovat víc lidsky,“ míní.
Současní europoslanci se ale s výtkami neztotožňují - každý z nich je přesvědčený, že jsou viditelní dost, a to i ve srovnání mezi sebou. Podle Kolaji výhrady šíří právě Ferjenčík v rámci kampaně v primárkách.
„Určitě ho jako konkurenta nepodceňuji. Na druhou stranu pracuji v Evropském parlamentu čtyři roky, nasbíral jsem zkušenosti a kontakty, nezávislé analýzy mě řadí mezi 10 procent nejvlivnějších poslanců. Doufám, že dopad pirátské politiky skrz moji politiku voliči ocení,“ říká.
Podobně o sobě mluví Mikuláš Peksa. „Myslím, že jsem z našich europoslanců nejviditelnější. Možnost pracovat pro občany jsem zúročil, řekl bych, nejvíc. Marcel Kolaja je momentálně nejsilnější kandidát, ale šlapeme mu na paty. Rozhodující bude debata na fóru,“ soudí.
„Já osobně nabízím právě nějakou viditelnost a zapamatovatelnost. Myslím, že si toho všimla i členská základna,“ říká do třetice Gregorová.
Otázka účasti
Pirátské hlasování je nevyzpytatelné a těžko se předem odhaduje. Na rozdíl od jiných stran volí všichni členové, nikoli vybraní delegáti. Hodně tak rozhoduje volební účast.
Trio europoslanců má vysokou podporu mezi „internetovým jádrem“, tedy tou částí straníků, kteří jsou velmi aktivní a žádné hlasování si nenechají ujít. Ferjenčík se proto snaží motivovat co největší počet členů, aby o víkendu hlasovali. Také jezdí do regionů a rozjel facebookovou kampaň.
Do hry pak ještě vstupuje otázka takzvaného zipu, tedy snahy o to, aby na předních místech kandidátky měli zastoupení muži i ženy. Návrh, aby byl tento zip povinný, mezi Piráty neprošel, podle Olgy Richterové to ale budou členové přesto zohledňovat.
„Já sama jsem byla proti kvótám. Nechci, aby to bylo nařízené, ale věřím, že členové to považují za důležité. Když se podíváte třeba na pražskou kandidátku, tak tam vyvážené zastoupení na předních místech vzniklo přirozeně,“ poukazuje.
„Ferjenčíkova klika“
Sám Ferjenčík zase deklaruje, že pokud by se jedničkou stal Marcel Kolaja, o druhé místo usilovat nebude a podpoří místo toho karvinskou pirátku Zuzanu Klusovou. Právě kvůli zipu.
Otázka kvót způsobila v posledních dnech u Pirátů pozdvižení. Po jejich odmítnutí ze strany odešla autorka návrhu Šárka Václavíková, která od té doby vedení hlasitě kritizuje. Nechala se dokonce slyšet, že „Ferjenčíkova klika ovládla stranu“.
„Bohužel ne,“ reaguje na to se smíchem Ferjenčík. „Jinak bych byl favorit víkendové volby já.“
