Článek
Zajištění přeletů a přejezdů, skladovacích prostor či kritické infrastruktury. To by Českou republiku čekalo jako aktivního člena Severoatlantické aliance (NATO) v případě, kdy by došlo k ozbrojenému konfliktu mezi Aliancí a Ruskem.
Poslancům to v pondělí popsal náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
Na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně hovořil v panelu týkajícím se vnitřní bezpečnosti státu. A uvedl, že ať se to někomu líbí, nebo ne, je nutné neustále opakovat, že válka v Evropě je možná.
„Rusko je dneska na trajektorii konfliktu s Aliancí, tak to je. To neznamená, že si to přeje nebo že to chce Aliance, ale neznamená to, že se to nemůže stát,“ uvedl Řehka.
Podle něj k tomu směřuje chování Ruska a vývoj situace a my nyní musíme udělat vše pro to, abychom tomu zabránili. „To znamená mít adekvátní výbavu a efektivní odstrašení.“
Účastníkem od první chvíle
Účastníkům konference naznačil, jak by to vypadalo, kdyby takový konflikt vypukl.
„Od první chvíle jsme bezprostředním účastníkem. A to ne tak, že o tom jen uslyšíme, ale že se to dotkne každého občana a bude to mít i dopady do vnitřní bezpečnosti,“ upozornil.
Připomněl, že velký díl armády by – v souladu s aliančními plány – odjel někam bojovat, ale zbytek by na českém území plnil veškeré úkoly spojené s válkou.
„Česká republika je významný tranzitní koridor do strategických směrů na severozápad, tedy do Polska a Pobaltí, ale i na jihovýchod směrem k Černému moři. Přes nás probíhají přesuny,“ uvedl a vysvětlil, že coby tranzitní země bychom v takovém případě měli povinnosti jako podporu, zajištění bezpečného prostředí či přijetí dalších sil.
Úkol Česka jako tranzitní země je podle Řehky stejně důležitý, jako vyslání vojáků do bojů. „Není vůbec jednoduchý. Jedná se o taková čísla a zátěž, které si v míru neumíme představit. To, že nám tady občas projede nějaký konvoj na cvičení, se ani zdaleka neblíží tomu, co by tady nastalo. A to se ani nebavím o tom, že samozřejmě tady mohou přistávat nějaké zbraňové systémy,“ popsal.
Úkolem české armády by podle něj bylo zajištění přesunů a přeletů, silnic, železnic skladovacích prostorů, ale i letového řízení, kritické infrastruktury a objektů důležitých pro obranu státu. „I když boje budou probíhat mimo území ČR, my musíme chránit vzdušný prostor, kyberprostor, informační prostor a naše občany.“
Vše by mělo být v souladu s aliančními plány, které se podle Řehky momentálně velmi aktivně revidují tak, aby byly okamžitě proveditelné.
Pro toto vše je podle něj důležitá součinnost se všemi ministerstvy, vládou i Poslaneckou sněmovnou. Před poslanci proto apeloval na nutnost pravidelných a častých cvičení, kde by si všechny zapojené složky nacvičily koordinaci a postupy pro plnění aliančních a obranných plánů.
„Je pro mě poučení, že když si děláme revizi plánů, tak budu chtít víc a víc se do toho snažit vtáhnout resorty a složky. Když se pustíte do nácviku formou realistických her, najednou zjistíte, jak jste provázaní, najednou potřebujete Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy a další. Nejsme úplně šampioni v dobré komunikaci, to je potřeba zajistit,“ uvedl. Za důležitou pak považuje i dobrou komunikaci vůči obyvatelstvu.
Ústřední plán obrany státu označil pro jednotlivé resorty za spíše procedurální dokument. „Nejdůležitější a jediná cesta, jak z toho ven, je mít cyklus plánování, cvičení. Stále dokola cvičit, cvičit, cvičit. Pokud nebude cyklus cvičení, častokrát ani nevíme, co nevíme a není možné s tím pohnout,“ apeloval na politiky.
Vyzval i k pravidelnému cvičení procesů na úrovni vlády. „V konečném důsledku musí určité věci rozhodovat vláda.“
