Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Protesty části zemědělců sdružených v Agrární komoře a v Zemědělském svazu proti nové dotační politice Fialova kabinetu mají překvapivě zastánce i mezi politiky vládní koalice.
Lidovecký senátor Petr Šilar v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, že se v minulých dnech osobně účastnil demonstrace před Úřadem vlády. A kdyby nebyl nachlazený, rád by se prý připojil i včera, kdy nespokojení zemědělci uspořádali protestní happening.
Nedaleko Jesenice u Prahy zapálili kupu slámy, kolem místa projelo 30 troubících traktorů. Další akce byly nahlášeny i v jiných koutech republiky.
„Není to asi úplně šťastná forma – protesty někde na traktorech, běžní lidé to sotva pochopí –, ale oni to dělají spíše ze zoufalství, když s nimi nikdo nechce jednat,“ má politik z KDU-ČSL pochopení pro protivládní shromáždění.
„Ve vlastní straně jsem za rebela už dávno. Na podzim končím, nemám už žádné funkce, mohu si říkat, co chci,“ říká také východočeský senátor, který v horní komoře nadále stojí v čele podvýboru pro zemědělství, přičemž dříve vedl senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí.
Šilar, jenž sám mnoho let pracoval v zemědělských podnicích, nijak neskrývá, že je velmi roztrpčen tím, jak Fialova koalice těsně před odesláním do Bruselu změnila návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky, podle něhož se mají rozdělovat dotace v letech 2023 až 2027.
Stejně jako zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu člen horní komory tvrdí, že pravidla teď budou výrazně vychýlena ve prospěch menších zemědělců, jelikož se poměrně citelně zvyšují přímé platby na první hektary. Jde o to, že se vezme všem ze společné obálky 23 procent a tyto peníze následně přerozdělí jen na prvních 150 hektarů každé farmě.
Šilar říká, že redistribuce ve výši 23 procent není nikde v okolních zemích, Česko bude naprostou výjimkou. „Všude je to tak 10 až 12 procent, myslím, že únosných by bylo 15 procent, ale těch 23 procent je už prostě přes čáru. A to je právě to, co mi nejvíce vadí, ty ostatní změny jsou v zásadě v pořádku,“ prohlašuje lidovecký senátor.
Podle něj nově nastavené přímé platby zavádí nespravedlnost, která v konečném důsledku znevýhodní ty vlastníky půdy, kteří mají svá pole v družstvech či v dalších větších celcích. Oproti menším farmám budou podle něj v těchto podnicích dostávat přímé platby zhruba jen třetinové. „Nejvíce mi vadí, že se do toho zatáhla velká politika,“ podotýká senátor.
Podle Šilara zvýšení redistribuce na koaliční radě prosadila ODS, kde její barvy v otázkách zemědělství hájí poslanec Petr Bendl a europoslankyně Veronika Vrecionová. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula, taktéž z KDU-ČSL, už prý neměl šanci nic dělat, přišel v zásadě k hotové věci.
„Pan ministr, který měl předtím covid, do toho vletěl po hlavě, oni to upekli už dříve na základě programového prohlášení vlády. Za naši stranu to řešil předseda Jurečka. My za ním byli a on nám řekl, hoši, v tom nic neuděláme, to je věc koaličních partnerů,“ popisuje střípky z koaličního jednání lidovecký senátor.
Ministr Zdeněk Nekula o týden dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy ale výsledky koaličních jednání naopak bránil jako dobrý kompromis. Nic nenaznačovalo, že by nová podoba dotací lidovcům vadila a hrála do karet jen ODS, která nejvíce prosazuje zájmy menších farmářů. Vysvětlil také, proč koalice nakonec ustoupila od původně ohlášeného zastropování dotací pro velké zemědělské podniky typu Agrofert a zastropovala jen investiční dotace.
Toto rozhodnutí prý souvisí právě s vyšší mírou přerozdělování dotací na první hektary. „Zastropování by mělo logiku, kdybychom zůstali u nižší míry redistribuce, například 10 až 15 procent, ale když jsme se posunuli nahoru, už zastropování ztrácí smysl. Uznávají to i dřívější zastánci zastropování z řad Asociace soukromého zemědělství,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru Nekula.
