Článek
Americký prezident Donald Trump oznámil, že pozastavuje vojenskou podporu Ukrajiny. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) by neměl být postoj šéfa Spojených států překvapivý, protože svým voličům slíbil ukončení války. „Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy a podle toho k tomu musíme přistupovat,“ říká.
Na otázku, co by měla Česká republika v současné situaci dělat, odpovídá, že je nutné pokračovat ve vyjednáváních s partnery – včetně Ukrajiny – o dosažení udržitelného míru v Evropě. „Naše vláda navýšila výdaje na obranu a budeme v tom pokračovat, abychom zajistili bezpečnost Česka,“ říká ministr zahraničí.
S tím pak souhlasí i další vládní politici. Poslanec a člen výboru pro obranu Jiří Horák (KDU-ČSL) například upozorňuje, že současná situace je poměrně nečitelná. „Rozklíčovat, jestli má Donald Trump nějaký plán, strategii nebo do jaké míry jsou ty jeho výroky emotivní či vyjednávací taktikou, nejsem teď schopen říct,“ komentuje pověstnou nevyzpytatelnost Donalda Trumpa.
Trump možná zatraktivní muniční iniciativu
Co se momentální podpory Ukrajiny a bezpečnostní situace týče, podle Horáka je nutné, aby Evropa postupovala jednotně. „Nahodilé akce jednotlivých států nebudou efektivní, navíc by mohly podkopávat jednotu spojenců, a to bych považoval za chybné,“ říká. Obecně si proto myslí, že je potřeba, aby Evropa dospěla ke strategickému konsenzu a nevynechávala z jednání žádné hráče, s čímž souhlasí i další vládní poslanci.
Jedním z nich je i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Podle něj je proto potřebné, aby došlo k prohloubení dosavadních strategií. „Mluvím jak o samotném financování naší bezpečnosti, naší obrany, tak i podpoře Ukrajiny. A to ideálně co nejrychleji a jasnými jednoznačnými kroky,“ nastiňuje. Zároveň zmiňuje i českou muniční iniciativu, díky které se vloni podařilo Ruskem napadené zemi dodat 1,6 milionu kusů munice.
Trumpovy výroky totiž podle Jakoba mohou podpořit zapojení spojenců do dodávek střeliva pro Ukrajinu. „Předpokládám, že to bude mít dopad v posílení celé té iniciativy ze strany dalších států. Já ale doufám, že prezident Trump, byť je nepředvídatelný, v zájmu bezpečnosti celého světa své kroky přehodnotí,“ věří šéf poslaneckého klubu TOP 09.
Posilování východního křídla NATO
Pokud by ale Spojené státy skutečně definitivně svou podporu zastavily, bylo by podle Jakoba nutné, aby zdroje dodala Evropa. „Jsme totiž nejohroženější částí světa,“ připomíná směrem k ruské agresi na Ukrajině.
Za pravdu mu pak dává i poslanec Pavel Žáček (ODS), podle kterého nicméně není jasné, jak bude muniční iniciativa probíhat do budoucna.
„Máme skvělé know-how a počítáme s pokračováním i v tomto roce. Záleží ale i na tom, jestli státy, které jsou donátory, nepřesměrují finanční prostředky jinam. Obecně je ale výhodné využít logistiku, kterou jsme vytvořili,“ popisuje Žáček. Vedle toho zmiňuje, že Česká republika má teď před sebou dva úkoly.
Tím prvním je jednotný postup Evropy, druhým pak posilování východního křídla NATO a budování dobrých vztahů s USA.
„Američané i NATO chtějí posilovat obranné kapacity v průběhu tří let na 3-4 procenta HDP. Zároveň ale v té samé době budeme muset pomoci Ukrajině, aby toto období přestála a aby ji neprorazily ruské tanky. Je to i v našem bytostném zájmu,“ dodává. Je proto podle něj nutné do budoucna ukázat sílu Evropy a udržet Spojené státy ve hře.
Rakušan by navýšil rozpočty tajným službám
Že je nutné posilovat vztahy s Amerikou, si pak myslí i ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Silná transatlantická vazba je podle něj stěžejní jak pro Česko, tak pro celou Evropu. Připomíná navíc, že mandát Donalda Trumpa je teprve na začátku.
„V našem demokratickém prostředí se můžeme kriticky vyjadřovat ke krokům, které teď z Ameriky přichází a které vidíme u Trumpovy administrativy, ale v žádném případě by to nemělo znamenat nějakou naši malost. Partnerství s Amerikou pro nás totiž dlouhodobě znamená záruku bezpečnosti,“ vysvětluje Rakušan.
Co se konkrétních kroků ze strany České republiky týče, zmiňuje pak navýšení výdajů na obranu. „Jde o velmi konkrétní krok, protože mluvíme o politickém závazku této vlády. A i když můžeme diskutovat o mnohém, v tomto případě se žádná vládní strana nevyslovila jinak,“ konstatuje.
Dále uvádí možnost navýšení výdajů z hlediska vnitřní bezpečnosti. „Můžeme posilovat třeba i rozpočty našich tajných služeb, to v téhle chvíli totiž potřebujeme. Zároveň se můžeme zaměřit na nejrůznější typy hybridních hrozeb, což není jenom výdaj do bezpečnosti, ale i do prevence,“ dodává.
