Článek
Na Ministerstvu vnitra vznikl materiál, který varuje před radikalizací části pracovníků veřejného sektoru.
„Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy představuje zásadní problém, který může ohrozit běžné fungování státu a jeho institucí, samospráv a dále urychlit rozpad společenské soudržnosti,“ stojí v osmistránkovém textu, jehož kopii mají Seznam Zprávy k dispozici.
Vznikl v rámci nedávno zřízeného týmu KRIT (Krizový informační tým Ministerstva vnitra ČR) a upozorňuje mimo jiné i na to, že jen pro stát pracuje kolem 450 tisíc lidí. Jako první na jeho existenci upozornil Ekonomický deník.
Vykřičník s otazníkem
Podle šéfa týmu KRIT Petra Hanouska byl materiál předložen členům Ústředního krizového štábu. Teď vnitro čeká, že složky, které mají v této centrální instituci zastoupení, pomohou problém detailněji rozklíčovat - žádná systematicky sbíraná data z této sféry zatím nejsou k dispozici. Výsledek by pak s příslušnými doporučeními měla dostat na stůl vláda.
„Tohle je takový vykřičník s otazníkem, který jsme ‚hodili‘ na ÚKŠ s otázkou, zda by nám jako reprezentativní uskupení dali nějakou zpětnou vazbu, jak tento problém vnímají. A zda by to mohli nějak kvantifikovat respektive kvalifikovat, protože na to nejsou žádná data,“ uvedl pro Seznam Zprávy Hanousek. Jeho tým zatím čerpá informace z rozhovorů s blíže neupřesněnými odborníky, kteří mají vhled do situace pracovníků státní a veřejné správy.
Hanousek upozorňuje, že radikalizaci části společnosti, třeba v důsledku energetické krize, potvrzují průzkumy veřejného mínění. „A bylo by bláhové před tím zavírat oči a tvářit se, že se to státní sféry nedotýká,“ řekl.
Nejen ruské operace
Materiál hovoří o tom, že radikalizace a volání po změně politické reprezentace není zdaleka jen důsledkem informačních operací Ruské federace a působení české dezinformační scény.
„Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost,“ uvádí se v něm.
Text varuje před tím, že pokud se frustrovaných pracovníků z veřejného sektoru chopí dezinformační scéna, může to přispět k dalšímu štěpení společnosti.
V jedné z pasáží materiálu se píše například o neblahých zkušenostech sociálních pracovníků, kteří tvrdí, že nejsou často schopni lidem v tíživé situaci uspokojivě odpovědět na dotazy ohledně státní pomoci. „Sociální pracovníci si stěžují, že nejen v oblasti komunikace panuje chaos, který vytváří prostor pro spekulace a dezinformace,“ uvedli autoři materiálu.
Připomínají však také, že většina pracovníků veřejného sektoru „potenciálně rizikové informace“ nešíří, a to jak z loajality, tak kvůli vědomí, co by mohli ve společnosti způsobit.
„Na to však nelze spoléhat donekonečna. Zvláště když i na mnohé z nich energetická krize závažně dopadne v osobní rovině,“ varuje tak tým KRIT pracující pod ministrem Vítem Rakušanem.
Anonymizovaný monitoring
Tým KRIT vládě doporučuje ihned napříč ministerstvy a celou veřejnou správou významně posílit informovanost o chystaných opatřeních, umožnit pracovníkům veřejné správy skrze „bezpečné kanály“ sdílet podněty z terénu a vysvětlovat lidem příčiny stávající krize. Základní doporučení je shrnuto do tří bodů:
Tři doporučení týmu KRIT
1. Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu.
2. Vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci po vertikální ose.
3. Aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím.
Jeden z členů týmu KRIT Jaroslav Valůch Seznam Zprávám sdělil, že klíčové bude získat z terénu potřebná data o tom, jak je situace ve veřejném sektoru závažná. Třeba na základě detailněji zacíleného průzkumu.
„Možná se nakonec ukáže, že to zas takový problém není,“ uvedl Valůch s tím, že na to nelze příliš spoléhat.
