Článek
Zpřísnění zákona, který po sametové revoluci přijalo v roce 1991 Federální shromáždění, a který změnila až vláda Bohuslava Sobotky, by bylo politickou katastrofou pro hlavního soupeře koalice, šéfa ANO Andreje Babiše. Ten chce být opět premiérem, čisté lustrační osvědčení ale nemá a dlouhodobě se kvůli tomu soudí.
Současná vláda si novelu sama zadala jako jednu z priorit, stále se ji však nepodařilo projednat ani v prvním čtení. A čas běží, což si politici pětikoalice uvědomují.
„Mé ministerstvo novelu připravilo, vláda ji schválila. Jsem přesvědčený, že Sněmovna ho do konce volebního období schválí,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Novela skutečně připravená je, dokonce už z podzimu 2022, od té doby ale leží ve Sněmovně netknutá. Problémy s jejím zněním měli někteří koaliční poslanci, například pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun nebo předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, a také Legislativní rada vlády (LRV).
Ta ve svém stanovisku z října 2022 nejenže doporučila vládě novelu nepřijmout, ale uvedla, že „v předložené podobě tento návrh zákona nemůže obstát v přezkumu ústavnosti“.
LRV mimo jiné vadí, že návrh rozlišuje mezi různými kategoriemi veřejných činitelů. Aby tento rozpor neexistoval, musel by se lustrační zákon vztahovat také například na prezidenta republiky, členy Parlamentu, hejtmany a starosty.
Koaliční partneři tedy chtějí, aby Rakušanovo ministerstvo novelu zpřesnilo a pouze ji nevracelo do podoby „před Sobotkou“.
Opozice má logicky plány mnohem radikálnější.
A co prezident, namítá Vondráček
Ke kritikům návrhu se přidal také Radek Vondráček, místopředseda hnutí ANO, který dříve zastával také pozici místopředsedy sněmovního Ústavně právního výboru. Podle něj je návrh zákona nesmyslný.
„Lustrační zákon a obecně zákony tohoto typu mohou fungovat jen po určitou přechodnou dobu a jeho zpřísnění po tak dlouhé době opravdu překračuje limity ústavnosti. Od této pětikoalice je to jen další plané politické gesto. Domnívám se, že tento zákon nijak zvlášť neprosazují i proto, že jsou si vědomi, že jako hlava státu byl zvolen člověk, jehož minulost je významně spojena s komunistickým režimem a tak je asi čas v podobných debatách nepokračovat,“ řekl Seznam Zprávám Vondráček.
Hnutí ANO chce navrhnout úplné zrušení všech lustračních zákonů, které podle jeho členů tolik let po revoluci nedávají smysl.
Státní bezpečnost evidovala Babiše jako svého agenta. Ten to odmítá a soudí se.
„Smyslem lustračních zákonů bylo ochránit nově vznikající demokratickou státní správu před exponenty minulého režimu a zabránit recidivě totality. Proto byla původní platnost lustračních zákonů jen pět let,“ sdělila poslankyně ANO Berenika Peštová, která k lustračnímu zákonu připravuje pozměňovací návrh.
Lustrační zákony jsou podle ní postaveny na koncepci kolektivní viny bez možnosti individuálního přezkoumání jednotlivých případů a neumožňují vyvinit se.
„Podkladem pro rozhodování jsou materiály zločinecké organizace StB. Osobě bez negativního lustračního osvědčení je navždy odepřen přístup k řadě veřejných funkcí, což je v rozporu s principem rovnosti občanů před zákonem,“ zmínila Peštová.
Babišovi odpůrci mu minulost vyčítají soustavně i na demonstracích, kde jej často karikují.
I přesto Rakušan věří, že se mu návrh do konce volebního období podaří prosadit, přikládá mu podobnou důležitost jako třeba korespondenční volbě. „Výtky zákonodárců za ANO považuji za účelové, věřím, že v testu ústavnosti obstojí,“ doplnil Rakušan.
Babiš jako mučedník?
Dodržování lustračního zákona s sebou v minulosti přineslo mnoho soudních sporů. Řada lidí včetně Babiše se cítila poškozená tím, že je Státní bezpečnost evidovala jako konfidenty údajně bez jejich vědomí. I proto ho v minulosti několikrát přezkoumával Ústavní soud a není vyloučené, že se k němu bude brzy opět vracet.
Současná pře o novelu lustračního zákona je podle politologa Milana Školníka spíše politická a zřejmě zasáhne do kampaně před sněmovními volbami příští rok. Babiš osobně se ale podle Školníka k tématu vyjadřovat chtít nebude. I zprávu od redakce Seznam Zpráv si předseda největšího opozičního hnutí pouze přečetl a nereagoval na ni.
„Je to jeho osobní záležitost, navíc velmi nepříjemná. Soudí se a nepůsobí to dobře,“ říká politolog, který působí na Katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Lustrační zákon platí v jiné formě i na Slovensku a v několika dalších postkomunistických zemích, kde přináší podobně vyhrocené spory a právní problémy jako v Česku. Tuzemskou Sněmovnu by ale případná podzimní diskuze o něm zablokovat nemusela, podle politologa by se to totiž opozičnímu hnutí nevyplatilo.
„Současná Sněmovna v obstrukcích trhá rekordy. Ze strany ANO tam podle mě ale nebude velká snaha bouřit se, spíše by zákon zrušili po volbách. Strategii přizpůsobují voličům, pokud je bude téma zajímat, chopí se ho. Babiš by se musel stavět do role mučedníka, což asi chtít nebude,“ míní politolog. A připomíná, že ať se kolem Babiše děje cokoliv, jeho preference u voličů podle průzkumů neklesají.
Soudy o lustrační zákon
- Podle tehdejšího prezidenta Václava Havla bylo přijetí lustračního zákona po sametové revoluci nutné, ale problematické. Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně.
- „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.
- Norma vyvolala za více než tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.
