Rakušan rok po střelbě: Chyby v komunikaci byly. A každá nepřesnost bolí

Rok po střelbě na filozofické fakultě, při které vrah David K. zabil 14 lidí, je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) česká policie lépe připravena na podobné události.

Zlepšily se podle něj metodiky, proškolení měkkých cílů nebo zbraňové zákony. „Za vůbec nejdůležitější věc ale považuji prevenci. Protože stoprocentní bezpečnost je iluze,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Bude to rok od střelby na fakultě. Dozvěděly se už rodiny obětí všechno, co potřebovaly, všechny informace?

Informace jsme vždycky uveřejňovali v míře, ve které se uveřejnit daly. Bezprostředně po události, pak po závěrech Generální inspekce bezpečnostních sborů a potom ve chvíli, kdy skončila fáze trestního řízení. Snažili jsme se chovat citlivě a zároveň transparentně. A všichni víme, že ještě pracuje vyšetřovací komise ve Sněmovně.

Právě kvůli poslanecké vyšetřovací komisi teď policie nechce odpovídat na některé nevyjasněné otázky. Je to nutné? Neměla by policie nezodpovězené věci už říct?

Já jsem taky měl dlouho dojem, že komise zveřejní zprávu do ročního výročí, ale respektuji jejich rozhodnutí. Policie se vždycky snažila reagovat a odpovídat. Nemyslím si, že by něco tajila.

Jak jste celkově spokojený s komunikací policie v průběhu roku? Protože nejasnosti a lapsy tam byly. Za některé výroky pražského policejního ředitele se omlouval i policejní ředitel Vondrášek.

Já jsem bezprostředně po zásahu ocenil integrovaný záchranný systém, ale nikdy jsem nedal policii žádný bianco šek. A nebudu tvrdit, že některá vyjádření nebyla nešťastná.

Tak například nejdřív policie tvrdila, že hledala sebevraha, i když se později ukázalo, že věděli, že hledají nebezpečného pachatele. Nebo tvrdila, že kamerové záznamy se nedaly použít, i když to následně univerzita vyvrátila…

Nebudu tvrdit ani to, že se třeba někdo na bezpečnostním výboru, který trval sedm hodin, nedopustil nešťastného výroku pod tlakem a emocemi. Já osobně jsem z toho také nadšený nebyl.

Ptám se proto, že to může narušit důvěru v policii.

Já bych byl nerad, aby policie došla nějaké reputační újmy. Asi nejde říct, že se neudělala žádná chyba v komunikaci, ale rozhodně nemám pocit, že by policie cokoliv zapírala. Ne všechno bylo šťastné a musí to být ponaučení pro budoucnost. Když se jedná o tak citlivou záležitost, musí být komunikována přesně a každá nepřesnost bolí.

Když se vrátíme k samotné události, k samotnému zásahu, co za vás zpětně viděno byly největší chyby, které se staly? A jak jste se z nich poučili?

Já nechci hodnotit chyby zásahu jako takového, ale co z toho jasně vyplynulo, že potřebujeme zlepšit analytické nástroje. Policie už na to reagovala, ve zbraňovém registru má nový nástroj, který umožňuje lépe detekovat podezřelé dění. Vyplynula z toho také metodická doporučení ohledně zásahu, která už se předvedla teď při –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ díkybohu planém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ poplachu na Západočeské univerzitě. Policie efektivněji a okamžitě komunikovala s vedením univerzity, okamžitě nastoupila i preventivní opatření, hlídky byly okamžitě u všech budov univerzity. Podařilo se nám změnit zbraňovou legislativu a pokračujeme dál, momentálně vedeme debatu o zákazu tlumičů.

Zmínil jste zlepšení analytiky v souvislosti se zbraňovým registrem. K zasahujícím policistům se informace o množství zbraní, které pachatel měl, dostala až s nějakou prodlevou. To by v takové situaci nově pomohlo?

Určitě, to by mělo zajistit lepší propojení. A také přinést informace o nějakých masivních nákupech zbraní, aby je policie mohla včas vyhodnocovat a prověřit. Nový zbraňový registr napojený na zdravotnické registry by měl také umožňovat, aby policie viděla, jestli ten člověk není v psychiatrické péči, nemá nějaký akutní problém.

Další věc, která se u toho zásahu diskutovala, že policisté se ne úplně správně zeptali operátorů při pátrání po lokaci telefonu. To se nějak vyhodnotilo a zavedla se pravidla, aby k tomu příště nedošlo?

To je velmi odborná otázka, která se samozřejmě také vyhodnocuje. Postupy se vylepšují a metodické pokyny upravují.

Objevily se přitom vyhodnocování toho zásahu nějaká konkrétní pochybení, případně padly nějaké tresty?

Konkrétní pochybení byla u komunikace a tam se to vyhodnocuje. Ale co se týče samotného zásahu, tak ani úřad vnitřní kontroly, ani GIBS neidentifikovali nějaké konkrétní pochybení jednotlivce.

Řekl byste s klidným svědomím, že dnes jsme na takovou situaci připraveni lépe než před rokem? Třeba i s tím, jak proběhl již zmíněný zásah v Plzni?

Řekl bych, že ano. Posunuli jsme se značným způsobem, některé procesy se zrychlily a zvýšil se i aktivní zájem například škol, nemocnic a úřadů to řešit. Počet proškolených institucí výrazným způsobem vzrostl. Také se zdokonalily podklady, které policie má, jako jsou plány budov nebo kontaktní seznamy.

Jak je to s rozpočty na ochranu měkkých cílů? Podařilo se je v tomto roce zvýšit?

Celkový objem financí, které na to dáváme, je určitě ve stamilionech. Něco jde z našeho rozpočtu, jsou tam specializované finance pro Ministerstvo školství, které jdou univerzitám, financují to i kraje.

Ptám se proto, že například Nejvyšší kontrolní úřad v minulosti několikrát kritizoval, že se ochraně měkkých cílů nevěnuje dostatečná pozornost, nevyčerpávají se určené prostředky. To se letos zlepšilo?

Já teď nechci vystupovat proti NKÚ, ale oni hodnotí hlavně bezpečností rámy, kamerové systémy a podobné věci, zkrátka nějakou technickou podporu. A se vší úctou, to je sekundární, primární je proškolení, metodiky a koordinace. A tady mohu garantovat, že situace za poslední rok zaznamenala obrovský progres.

Dnes jsme představili projekt Bezpečné dětství, a to já považuji za vůbec nejdůležitější věc. Prevenci. Protože stoprocentní bezpečnost je iluze. My se musíme snažit, aby se člověk nedostal do stavu, kdy takový trestný čin spáchá. To jsou dlouhodobé investice, které je také potřeba vidět.