Článek
„Posbírají migranty a dopraví je na hranici. Dokonce se nám stal případ, kdy je přivezli až za hranici, 200 metrů, a vyložili nám na území Slovenské republiky nelegální migranty. Česká policie – vždyť to je regulérní převaděčství,“ prohlásil v pátek Hamran.
Stalo se to jednou na začátku kontrol, reagoval v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Hraniční kontroly, k nimž Praha kvůli nelegální migraci přistoupila koncem září, mají trvat do 12. prosince. Kvůli dlouhým čekacím lhůtám už kvůli nim začali stávkovat dopravci, spokojeni nejsou ani někteří obyvatelé obcí na české straně hranice, kteří si stěžují na přicházející migranty.
„Nemáme ostnaté dráty, nechceme ostnaté dráty. Máme určité personální kapacity a nikdo netvrdí, že se sem nedostane ani živáček,“ říká Rakušan v rozhovoru.
Slovenský policejní prezident v pátek upozornil na případ, kdy čeští policisté odvezli migranty až na slovenské území. Označil to za převaděčství. Jak jste tento incident vyřešil?
Ten incident nastal v prvním týdnu po zavedení kontrol, to chci říci. Slovenská strana teď mluví o něčem, co se odehrálo jednou a v prvním týdnu po zavedení kontrol, takže je to celkem stará záležitost. Samozřejmě byl vydán jasný pokyn, a to i ze strany policejního prezidenta, že k něčemu takovému nesmí dojít.
Chtěl bych vysvětlit praktické danosti toho, o čem se mluví jako o šíleném incidentu: Naši policisté by museli zadržené vypustit z vozidla uprostřed mostu, kde vede hranice, slovenská strana tam ale nečekala na převzetí těchto imigrantů. Vypouštět je uprostřed mostu, kde jezdí vozidla, bylo nebezpečné, byli tedy vypuštěni na bezpečném místě asi 100 metrů za hranicí.
Ano, řekli jsme, že tohle už se nebude opakovat, ale zase na druhou stranu chceme setkání k tomu, jak vykládat readmisní dohodu (navracení občanů po neoprávněném přechodu hranice, pozn. red.). Nahlásili jsme předání slovenské straně, ale nebyla tam reakce, proto došlo k tomuto incidentu. Nepovažuji ho za správný, ale znovu říkám: stal se jednou a neopakoval se.
Incident s českou policií na Slovensku
Čeští policisté odhalili ve vlaku ze Slovenska devět cizinců, kteří nesplňovali podmínky pro vstup do země. Informovali slovenské kolegy o záměru odevzdat migranty v souladu s readmisní dohodou, což ale Slováci odmítli. Čeští policisté je pak eskortovali až za hranici.
Mají přísnější kontroly na hranicích se Slovenskem patřičný efekt?
Určitě mají – výrazně poklesl nápor na německo-českou hranici. Při readmisích se přece jen daří vracet na slovenskou stranu větší počty lidí, takže tohle opatření určitě smysl mělo.
Samozřejmě se budou objevovat fotky, že někdo někde překonal zelenou hranici a podobně. Nemáme ostnaté dráty, nechceme ostnaté dráty. Máme určité personální kapacity a nikdo netvrdí, že se sem nedostane ani živáček.
Na druhou stranu už jenom to, že se pohybujeme okolo stovky zadržených převaděčů, což jsou ti kriminálníci, kteří organizují tenhle obchod s lidským neštěstím, je obrovský úspěch.
Syřani v Praze
Přímo na nádraží stále drží hlídky dobrovolníci z Iniciativy Hlavák. Koordinátor Eli Jirman popisuje, že si rozdělují práci na „ukrajinské“ a „syrské“ směny. V rámci druhé jmenované směny je pak jedním z úkolů informovat běžence o možnosti přenocovat v noclehárně.
Na pátek byla ohlášena další blokáda kvůli dlouhým frontám na slovenských hranicích. Co děláte pro to, aby se situace zlepšila?
Už v pátek proběhlo jedno jednání Ministerstva dopravy, Policejního prezidia, zástupců dopravců. Chceme tam dát více pruhů pro odbavování nákladní dopravy, aby se proces zrychlil, aby třeba i autobusy, které vezou pasažéry, neměly tak dlouhé čekací doby.
Bavme se o dílčích možnostech zjednodušení. Tady jsme připraveni i nějaké návrhy akceptovat. Během tohoto týdne proběhne jednání na úrovni policejních prezidentů, kde se zase bude vyříkávat pohled na readmisní dohodu a její výklad, její aplikaci. Zároveň by mělo proběhnout i jednání na politické úrovni, a to jak na té premiérské, tak na úrovni ministrů vnitra.
Situace není jednoduchá pro Slovensko, ale není jednoduchá ani pro Českou republiku. Nás to stojí finanční prostředky. V době zavedení hraničních kontrol jsme měli přes 300 zadržených imigrantů denně, Slovensko mělo pod 200 zadržených týdně. To evidentně ukazovalo rozdílný přístup – a já to teď nekritizuju – slovenské a české policie a jednoznačně to ukazovalo, kam ty migrační proudy mířily.
Kontroly na hranicích jen tak neskončí
Česká policie od znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem zajistila v celé zemi 8 840 lidí při nelegální migraci a 91 převaděčů. Podmínky pro vstup do ČR nesplnilo 1 587 lidí, na Slovensko vrátila 2 841 lidí.
„Já si skutečně při těchto číslech, která stále máme, neumím představit, že by teď rychle Česká republika řekla, že ty kontroly na hranicích končí,“ řekl Rakušan novinářům.
Azylová zařízení v Česku jsou přeplněná. Chystáte jejich rozšíření?
Rozšiřujeme na maximum, už jsme se v kapacitě dostali přes tisícovku. Samozřejmě reagujeme na vzniklou situaci, ale myslíme si, že nějaké zásadní rozšiřování by úplně nebylo na místě.
Řešili jsme situaci na hlavním nádraží v Praze, která nebyla dobrá. Je ale rozdíl od příchozích z Ukrajiny – to byli lidé, kteří chtěli nějakou pomoc, kteří tady chtěli zůstat, kteří chtěli, aby se o ně tady stát nějak postaral. V případě této skupiny imigrantů je ten zájem úplně jiný. Oni nechtějí do žádného kontaktu s naším státem vstupovat. Pro ně jsme tranzitní zemí a chtějí se dostat dál.
Samozřejmě reagujeme na to, že je tady zima. Samozřejmě se bavíme o možnostech nějakého rozšiřování, ale v našem zájmu je především snížit čísla příchozích a tady nealibisticky říkám, tady se musíme dostat na západní Balkán. Když se nám povede chránit vnější hranici a snížit počty příchozích, potom opadne i zájem o to projít Českou republikou. Znovu zdůrazňuju projít, ti lidé tady zůstávat nechtějí. Nežádají tady o pobytový statut, nežádají o azyl. Chtějí Českou republikou projít dál.
V Holešově a v Břeclavi vznikla petice proti registračním zařízením. Budete na ni nějak reagovat?
Určitě. Pokud jsme adresáty této petice, určitě na ni zareagujeme. Nemáme problém se sejít s vedením jakýchkoliv obcí a jednat o tom. Nicméně registrační místa jako taková svůj účel určitě plní.
