Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mimořádnou schůzi k migračnímu paktu přerušila ve 14:25 šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Nás velmi mrzí, že nedošlo na hlasování, protože jsem byla zvědavá, zda je migrační pakt opravdu tak jedno koaličním poslancům,“ řekla po mimořádné schůzi místopředsedkyně dolní komory Klára Dostálová (ANO).
Přerušená schůze
Jako první se na čtvrteční schůzi ujal slova šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Odhlasování této naprosto šílené, obludné dohody, která obsahuje skryté uprchlické kvóty, zavazuje Českou republiku přijímat migranty z Afriky a Blízkého východu přesně podle představ Bruselu. To může za pár let změnit naši zemi k nepoznání,“ prohlásil hned v úvodu svého projevu.
„Řeknu to tady natvrdo a nebojím se toho. Masová ilegální migrace lidí s úplně jinou kulturou, zvyky a mentalitou je rakovinou, která rozkládá evropskou společnost. Pokud s touto zákeřnou nemocí nezačneme něco dělat, může se Česká republika za pár let ocitnout ve stejné situaci jako Francie nebo Německo,“ varoval a kritizoval premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Po hodině a půl projevu Babiš na závěr řekl, jak by situaci s migrací řešil on. „Pokud hnutí ANO bude v další vládě, tak chceme navrhnout nový, tvrdý azylový zákon, který dá policii pravomoci mnohem účinněji kontrolovat cizince a efektivně vyhostit ty, kteří na našem území pobývají nelegálně.“
Po vystoupení Babiše měl projev i ministr vnitra Vít Rakušan. Vládní strany se s opozičními podle něj shodují na tom, že migrace je vážným problémem současné Evropy. Podle Rakušana je současný stav dlouhodobě neudržitelný.
„Pan předseda Babiš tady řekl větu: Pravidla nefungují. A má pravdu. Tím jenom potvrzuje situaci a domněnku a předpoklad, že je pravidla nutné nastavit. Pokud pravidla nefungují, to je popis současné doby, je potřeba najít sérii pravidel, která fungovat budou,“ řekl Rakušan.
Migrační pakt schválili minulý týden europoslanci. Hnutí ANO kritizuje hlavně Rakušana za to, že podle nich nevyjednal pro Česko žádnou výjimku.
„Ministr Rakušan a celá vláda dluží vysvětlení celé republice a občanům. Pan ministr Vít Rakušan lže, když tvrdí, že vyjednal výjimku pro Českou republiku. Pan ministr Rakušan je pravděpodobně poslední člověk na této planetě, který vykládá bludy o této výjimce,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO) ještě před začátkem schůze.
Výjimka díky Ukrajincům
Výjimka ale podle Rakušana existuje, byť dočasná. Zajišťuje, že EU zohlední i příchod ukrajinských uprchlíků, kterých Česko přijalo statisíce. A tedy v důsledku nebude muset – zatím – přijímat uprchlíky z jiných zemí. Ani nic platit. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dostane řešení migrace poprvé systém a řád.
„Já si přeji, aby tato výjimka netrvala věčně. Přeji si, aby válka na Ukrajině skončila a Ukrajinci se vrátili domů a mohli budovat svoji zemi. A pak samozřejmě, a to nikdo nikdy nepopíral, se zapojíme do solidárního řešení migrace, jak se na aktivní a standardní členskou zemi Evropské unie sluší a patří,“ řekl Rakušan ve Sněmovně.
Připustil tedy, že jakmile ukrajinští uprchlíci Česko opustí, zařadilo by se mezi ostatní členské státy, které si migranty z jiných koutů světa přerozdělují.
„Kdybychom neměli na území asi 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, tak v tu chvíli nemáme adekvátní důvod uplatňovat výjimku,“ vysvětlil Rakušan.
Zmíněnou výjimku pro státy nadměrně zatížené migrací obsahují podle Rakušana v migračním paktu články 9, odst. 3 xv, 11 a 61. „Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí,“ oznámil ministr vnitra.
Migrační pakt a výjimka pro Česko
Migrační pakt neboli dokument oficiálně zvaný Řízení azylu a migrace si můžete přečíst v českém znění zde.
Vybíráme z něj pasáže, na které odkazuje ministr vnitra Vít Rakušan v souvislosti s výjimkou pro Česko díky přijetí uprchlíků z Ukrajiny - články 9, odst. 3 xv, 11 a 61.
Článek 9 Roční zpráva o azylu a migraci v Evropě
Komise každoročně přijme roční zprávu o azylu a migraci v Evropě, v níž posoudí situaci v oblasti azylu, přijímání a migrace za posledních 12 měsíců a možný vývoj a poskytne strategický přehled o situaci v oblasti migrace a azylu, který rovněž slouží jako nástroj včasného varování a informovanosti Unie (…).
odst. 3. Zpráva obsahuje tyto prvky: a) posouzení celkové situace zahrnující všechny migrační trasy do Unie a ve všech členských státech, zejména:
xv) počet státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany podle směrnice Rady 2001/55/ES35;
Článek 11 Prováděcí rozhodnutí Komise o určení členských států, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku nebo významné situaci v oblasti migrace
Spolu se zprávou uvedenou v článku 9 přijme Komise prováděcí rozhodnutí, v němž stanoví, zda je určitý členský stát vystaven migračnímu tlaku nebo riziku, že se s migračním tlakem bude potýkat v následujícím roce, nebo zda se potýká s významnou situací v oblasti migrace. Za tímto účelem Komise konzultuje dotčené členské státy. (…)
Článek 61 Snížení solidárních příspěvků v případech migračního tlaku
Členský stát, který je v rozhodnutí uvedeném v článku 11 označen za stát vystavený migračnímu tlaku nebo který se sám považuje za stát vystavený migračnímu tlaku (…) může kdykoli požádat o částečné nebo úplné snížení svých přislíbených příspěvků stanovených v prováděcím aktu Rady uvedeném v článku 57. (…)
Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová dnes potvrdila, že výjimka pro země, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, je součástí paktu. Podotkla, že dohoda nezahrnuje povinné přerozdělování migrantů, ale jen povinnou solidaritu.
„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala Johanssonová.
„Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek se pozastavil nad tím, že hnutí ANO migrační pakt kritizuje, přitom jeho europoslanci pro něj také hlasovali.
„Je extrémně ironické, že to byly právě tři europoslankyně zvolené za hnutí ANO, které migrační pakt buďto podpořily, případně se při hlasování zdržely,“ říká. Někteří europoslanci ANO však dokument odmítli (viz níže).
Za lidovce říkám, že odmítáme jakoukoli formu povinných kvót.
Jeho stranický kolega, místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda, upřesnil, s čím lidovci nesouhlasí.
„Za lidovce říkám, že odmítáme jakoukoli formu povinných kvót. Mnohokrát se ukázalo, že tento koncept nefunguje. Zadruhé nám na paktu vadí přílišná délka azylového řízení. Chceme jej zkrátit maximálně na jeden měsíc.“
Opoziční SPD migrační pakt odmítá jako celek. „Hnutí SPD nebude respektovat migrační pakt EU. Nejen proto považuji za důležitou účast SPD v příští vládě. Podpora migračního paktu je ze strany vládní pětikoalice další obrovský podraz na Českou republiku a na naše občany, kteří si tady z většiny imigranty nepřejí,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
K debatě o migračním paktu se poslanci sešli z podnětu ANO už koncem února. Koaliční většina tehdy po úvodní zhruba pětihodinové diskuzi neumožnila schválení programu mimořádné schůze, která se tak nekonala. Je možné, že se obdobný scénář zopakuje i dnes.
Jak kdo hlasoval
Evropští poslanci 10. dubna schválili deset legislativních návrhů reformujících evropskou migrační a azylovou politiku, které byly loni v prosinci předběžně dohodnuty zástupci europarlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví zastupujícího členské země evropského bloku.
Při dubnovém hlasování čeští europoslanci některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů.
Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).
Pakt musí ještě schválit Rada EU a v platnost vstoupí po zveřejnění v Úředním věstníku. Předpokládá se, že nařízení začnou platit za dva roky.
Hlavní body migračního a azylového paktu EU
Nařízení o řešení krizových situací
Nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí. Nová pravidla se rovněž budou vztahovat na účelové využívání migrantů, tedy na situace, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty budou chtít využít k destabilizaci EU.
Nařízení o screeningu (prověřování)
Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou podrobeny předvstupnímu prověřování, včetně identifikace, shromažďování biometrických údajů a zdravotní a bezpečnostní kontroly, což může trvat až sedm dní. Členské státy budou muset zavést nezávislé monitorovací mechanismy, aby bylo zajištěno dodržování základních práv žadatelů.
Další předpis se týká nových pravidel pro centralizovaný systém informací o dříve odsouzených (ECRIS-TCN).
Nařízení o azylovém řízení
V celé EU bude zaveden nový společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Zpracování žádosti o azyl na hranicích EU bude v budoucnu muset být rychlejší a lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí budou kratší.
Další předpis se týká navracení na hranicích.
Úřady budou na tuto proceduru mít 12 týdnů. V případě zamítnutí žádosti má následovat řízení o navrácení, které by mělo trvat až 12 týdnů.
Nařízení o systému Eurodac
Údaje osob přicházejících nelegálně do EU, včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku, budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.
Kvalifikační nařízení
Nové jednotné normy pro všechny členské státy, pokud jde o uznávání statusu uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany a o práva přiznávaná osobám, které mají nárok na ochranu. Členské státy by měly situaci v zemi původu osob, které dorazí do EU, posuzovat na základě informací od Agentury EU pro azyl a postavení uprchlíka by mělo být pravidelně přezkoumáváno. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území členského státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v němž byla ochrana udělena.
Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl
Členské státy mají zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.
Rámec EU pro přesídlování
Na základě nového unijního rámce pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
Zdroj: ČTK
Článek aktualizován v plném rozsahu po přerušení mimořádné schůze k migračnímu paktu ve 14:25.
