Rafinovaná hra šéfa České televize. Rodí se tichá dohoda, která může sáhnout do peněženek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Generální ředitel České televize Dvořák postavil české politiky před rozhodnutí: Buď sáhnete lidem do peněženek, nebo přijdou o pořady či celé kanály.

Tisková konference, na níž představil výrazné škrty včetně zrušení kanálu ČT3, je vyvrcholením dlouholetých sporů, ale také frustrace vedení České televize. To si od nástupu vlády Petra Fialy slibovalo, že se po dlouhých 14 letech dočká zvýšení koncesionářských poplatků. Navzdory četným povolebním schůzkám s představiteli vládní koalice se tak ale nestalo.

Poslední „kobercový nálet“ ve Sněmovně Dvořák podle politiků učinil před třemi týdny. Dozvěděl se ale, že minimálně příští dva roky nemůže kvůli válce na Ukrajině, zdražování a inflaci s penězi navíc počítat.

Poslanci mu ale podle informací Seznam Zpráv neformálně přislíbili, že po dvou letech by ke zvýšení příjmů České televize mělo dojít. A to minimálně v podobě pravidelné valorizace televizních poplatků tak, aby už nebylo třeba o každém zvýšení složitě vyjednávat. Ve výsledku ale obě strany neformálně hovoří o vzájemném zklamání. Zatímco Dvořák čekal větší podporu, politiky zase zaskočil ostrý tón tiskové konference.

Zvyšování koncesionářských poplatků v letošním roce vyloučil již krátce po ustavení Fialovy vlády premiérův stranický kolega a ministr kultury Martin Baxa. A ani Dvořákovo vystoupení nic v nejbližší době na jeho rozhodnutí nemění. „V nejbližší době nemáme v plánu koncesionářské poplatky řešit,“ řekl Seznam Zprávám.

Z rozhovorů s jeho spolustraníky je zřejmé, že jde o většinový názor v ODS. „Všichni šetří, peníze jsou potřeba jinde,“ říká další z Baxových vlivných kolegů. Premiér Petr Fiala na otázky ohledně České televize odmítl odpovídat.

Ve vládní pětikoalici panuje většinová shoda na tom, že nelze v sociálně citlivé době sdělit domácnostem, aby platily víc peněz. Výjimkou je zřejmě část klubu Starostů. „Jsem jednoznačným zastáncem navýšení o inflaci. Jsou to řádově desítky korun pro poplatníka, podle mě zanedbatelná položka, ale pro ty instituce veřejné služby to dělá významné sumy,“ říká poslanec Jan Lacina (STAN).

TOP 09, Piráti a lidovci uznávají, že situace není dlouhodobě udržitelná a k valorizaci – tedy automatickému zvedání plateb – musí dojít alespoň do již zmiňovaných dvou let. „Ztrácet roky pozornost na debatách o tom, že se z částky A má stát částka B, protože máme inflaci, je nesmysl. A poplatky jsou přesně tento případ,“ říká pirátská poslankyně Olga Richterová.

Plán vlády je připravit do konce roku 2023 velkou novelu zákona o veřejnoprávních médiích a v ní financování ČT vyřešit. Skloňuje se také možnost zvýšit objem povolené reklamy. Nebo také to, jaký okruh lidí má vlastně v 21. století za služby veřejnoprávních médií platit.

Dle současného znění zákona je to totiž jen ten, kdo sleduje jejich tvorbu na televizním nebo rozhlasovém přijímači. Dnes přitom stále větší část populace sleduje produkci ČT a ČRo na chytrých telefonech nebo počítači, které jsou od poplatků osvobozeny.

„Poplatníkem by měl být v podstatě každý, kdo jejich produkci konzumuje, jenže to se dá špatně dokazovat,“ říká k tomu pirátský expert na média a současný odborný náměstek ministra kultury Ondřej Chrást.

Potřebu změny ve vnímání „poplatníka“ zdůrazňuje i opozice. Již citovaný předseda sněmovního volebního výboru Aleš Juchelka (ANO) chce na toto téma připravit na podzim kulatý stůl. O nutnosti změny hovoří obdobně jako vládní Piráti. „Ve 21. století už dokážeme i vysílání České televize otevřít na tabletech, na chytrých telefonech a je to úplně jiná hra než to, co máme napsané v zákoně,“ líčí svůj postoj Juchelka.

K vyjmutí mobilů a počítačů z hrazení koncesionářských poplatků přitom nedošlo zas tak dávno – teprve v roce 2010 na návrh Fischerova úřednického kabinetu. Petr Pleva, někdejší poslanec a mediální expert ODS z doby, kdy se zákon přijímal, dnes vysvětluje, že byly obavy ze špatné vymahatelnosti.

„Platili by to jen podnikatelé, protože domácnosti platí jeden poplatek, ať mají, kolik chtějí přístrojů. Firma, co má tisíc služebních mobilů, má najednou tisíc poplatků, a to by byl velký náklad,“ líčí Pleva.

Koncept koncesionářského poplatku je podle něj zastaralá metoda. Její kořeny totiž sahají do začátku 20. století, kdy si bez koncese nebylo možno rádiový přijímač koupit. Praxe pak přešla i na televizory. „Já jsem navrhoval poplatek za veřejnou službu, který by byl drobnější, ale platil by ho každý dospělý člověk, a který by nešel přes státní rozpočet, ale přímo České televizi,“ vzpomíná úpravu, se kterou přišel v éře vlády Mirka Topolánka (ODS). Původně prý cítil od kolegů ve Sněmovně podporu, pak se ale lekli, že veřejnost takovou změnu nepřijme, a plán šel pod stůl.

Ve vládní koalici v těchto dnech vzniká kvůli financování České televize pracovní skupina, která slibuje příslušný zákon připravit tak, aby do dvou let začal platit. Dvořákova tisková konference, kterou nyní někteří označují za vydírání, tak byla pro politiky překvapením.

Jenže vedení ČT v čele s Dvořákem, jehož mandát končí právě v roce 2023, zřejmě slibům tak docela nevěří. A není divu – i někteří představitelé vládních stran v zákulisí mluví o tom, že „bude záležet na energii, kterou do toho vloží všichni koaliční partneři“. S výrazným pomrkáváním především směrem k ODS.

Dvořákův úder je hned na první pohled dobře promyšlený a dá se brát jako ochutnávka elixíru, který by mohl za další dva roky – pokud vláda Petra Fialy nedodrží sliby – ještě víc zhořknout.

Pokud Dvořák splní vše, co minulý týden nadnesl, bude to Fialův kabinet, kdo vypne seniorům a starším divákům kanál ČT3. Ten sice vznikl jako reakce na dobu covidových lockdownů, ale své uživatele si našel i mimo ni. V současnosti tam narazíte na filmy a seriály ze 70. a 80. let, Klub přátel dechovky, Televarieté nebo koncem 90. let oblíbenou televizní soutěž Kufr s Pavlem Zedníčkem.

Dvořák svými škrty míří i na rodiče – například příští dva roky bude jen jedna premiéra vánoční pohádky a ne dvě, jak je tomu dnes. V překladu to znamená, že jestli politici něco neudělají, nemusela by být v budoucnu vánoční pohádka vůbec.

Ve svém vystoupení se ovšem obrátil i na sportovní fanoušky, kterým vzkázal, že stejně jako ČT3 může dojít k omezení nebo vypnutí i jejich oblíbeného kanálu. „Umím si představit spoustu věcí, umím si představit to, že Česká televize přestane provozovat ČT Sport, umím si představit situaci, že přestaneme vysílat Dvojku, umím si představit, že zavřeme Art,“ říkal Dvořák novinářům.

Pro následující dva roky se úspory v televizním sportu mají týkají například fotbalového mistrovství světa v Kataru, kde se chce o vysílací práva podělit se soukromými televizemi. „Od lokálních sportovních svazů budeme požadovat finanční participace, pokud budou chtít, aby se některé jejich sporty objevily v našem vysílání,“ nastínil domácí praxi.

Že hrozba ztráty sportovních přenosů funguje, přiznal i jeden z poslanců volebního výboru, se kterým Seznam Zprávy o náladách kolem ČT hovořily. „Chodí se mne poslanci ptát, jak to bude s fotbalem,“ přiznává.

A cíleně vypadá i oznámení zakonzervování rekonstrukce budov ostravského studia a přesunutí tvorby do Brna. Z Moravskoslezského kraje totiž pochází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo již zmíněný šéf volebního výboru Sněmovny Aleš Juchelka (ANO), pro kterého je dle jeho vlastních slov Ostrava srdeční záležitost.

„Nesouhlasím s tím. Kreativní lidé, co ty pořady píší a natáčejí, jsou v Ostravě, a já si nedovedu představit, že by se to celé přeneslo do brněnského studia,“ říká Juchelka.

Ochota zabývat se financováním ČT obecně není příliš velká. Koaliční politici se shodují, že doba, kdy by zvýšení poplatků „nebolelo“, se bohužel prošvihla. Například v roce 2020 ještě veřejné mínění bylo zvýšení poplatku nakloněno.

Jenže za vlády ANO podporované komunisty a v případě ČT i hnutím SPD byla strategie Českou televizi vyhladovět. A do rady mířili především odpůrci Petra Dvořáka a kritici směrování televize.

Že uhájit alespoň současnou výši koncesionářských poplatků nebylo lehké ani za předchozí vlády, kdy tou silnější stranou byla ČSSD, tvrdí i tehdejší premiér.

„S nástupem populistů z ANO a Okamurových nacionalistů se v Poslanecké sněmovně vytvořilo vůči ČT krajně nepřátelské prostředí. Měl jsem jako premiér v letech 2014–2017 co dělat, abych zabránil nápadům na snížení nebo dokonce zrušení koncesionářského poplatku, které střídavě navrhovali Zeman, Okamura i Babiš a podporovali komunisté a i někteří sociální demokraté,“ napsal v reakci pro Seznam Zprávy Bohuslav Sobotka.

Pro jejich předchůdce pak zvyšování koncesionářských poplatků nebylo téma. „Nebylo to téma tehdy ani teď,“ říká například Petr Nečas (ODS), premiér v letech 2010–2013.

V minulých letech se tak ve Sněmovně bojovalo spíše o jména radních, kteří budou, či nebudou požadovat zásahy do zpravodajství. Ostatně na boj o radní se diskuze o budoucnosti České televize redukovala ještě donedávna.

Zatímco velká novela zákona je v plenkách, koalice dala dohromady menší změnu, která se týká právě volby Rady ČT. Podle návrhu Ministerstva kultury by deset členů volili poslanci, pět senátoři. Momentálně je rada pouze v rukou poslanců.

Návrh ale jako neústavní ztrhala Legislativní rada vlády. A to kvůli nápadu ministra Baxy odvolat všechny současné radní a zvolit si zbrusu nové. Od té doby je novela u ledu. „Chtěl bych ji znovu vládě předložit ještě během června,“ říká nyní ministr Baxa.

Koalici se nedaří ani v právě probíhající dovolbě několika členů stávající rady. Vláda sice disponuje 108 hlasy, což je pohodlná většina. Na první dva pokusy ale „své“ radní nezvolila a ani samy strany nevědí, kdo se v tajné volbě postavil stranickým notičkám.

Další pokus se konal v pátek – koalice tentokrát navrhla kompromisní kandidáty, aby vše hladce prošlo. Jenže opozice volbu obstruovala. Vládní strany obvinila, že při minulém kole nutila své poslance předkládat volební lístky ke kontrole, a volba tak ve skutečnosti nebyla tajná. Volby se tak odkládají na polovinu června.

Analýzy Seznam Zpráv: