Putinův muž přes ropovody má českou stopu. Jeho blízcí tu léta podnikají

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Je to ani ne měsíc, co ruský prezident Vladimir Putin v Kateřinském sále moskevského Kremlu předával vysoká státní vyznamenání. Mezi oceněnými byl i Nikolaj Tokarev (71), rodák z kazašské Karagandy, dlouholetý prezident státní společnosti Transněfť.

Od hlavy ruského státu převzal řád „Za zásluhy o vlast“ I. stupně. V tomto případě nešlo jen o samotné vyznamenání, ale též o veřejné stvrzení dlouholetého přátelství, které mezi oběma muži existuje už z éry komunismu.

Nezávislé ruské zdroje připomínají, že o dva roky mladší Putin se s Tokarevem poprvé potkal v 80. letech ve východoněmeckých Drážďanech, kde oba muži působili jako rozvědčíci na místní rezidentuře KGB.

A tak, jako mnoho jiných starých přátel, odměnil později Putin v roli prvního muže Ruska i Tokareva prestižním postem ve státních strukturách. V čele firmy Transněfť – největší ropovodné společnosti světa – stojí generálmajor ve výslužbě Nikolaj Petrovič Tokarev nepřetržitě od roku 2007.

Na celém životním příběhu nejvyššího šéfa firmy Transněfť, která sídlí v okázalém moskevském mrakodrapu „Evoluce“, je ale z českého pohledu zajímavé hlavně to, že tento Putinův muž má společně se svými blízkými i dlouholeté a nezanedbatelné napojení na Česko.

Tokarev i dnes působí v nejužším vedení Mezinárodní asociace přepravců ropy. Ta se usadila v Praze ve Slovanském domě a v českém hlavním městě se konají i její výroční zasedání.

Předsedou správní rady této asociace, založené v roce 2013, v posledním období byl Jaroslav Kocián, předseda představenstva české státní firmy MERO ČR (minulý týden zemřel). Tokarev je v radě místopředsedou.

Přímé napojení Tokareva na Putina vyvolává otázku, nakolik jsou vztahy s firmou Transněfť a jejími šéfy udržitelné i po ruském vpádu na Ukrajinu a sankcích, které Západ vůči Putinovi a jeho okolí přijal.

Vedení státní společnosti MERO ČR, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo financí, věc prezentuje pouze jako ryze odbornou záležitost, ve které jde o řádné fungování ropovodné soustavy s dodávkami z Ruska.

„Mezinárodní asociace přepravců ropy není politickým sdružením, nýbrž se jedná o profesní uskupení, jehož hlavním cílem a posláním je koordinace společných kroků souvisejících s přepravou ropy, zejména pak ropovodem Družba, ale nejen jím,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv Barbora Putzová, tajemnice vedení MERO ČR.

Firma nevidí důvod, proč by spolupráce s firmou Transněfť a jejím šéfem nemohla pokračovat. V sázce je totiž udržení provozu ropovodu i ve válečných podmínkách.

„V rámci asociace probíhá výměna informací výhradně odborného charakteru, mimo jiné též případné společné řešení možných krizových situací, ke kterým by mohlo na ropovodu Družba docházet,“ dodala tajemnice české státní firmy.

Členy asociace nejsou jen firmy MERO ČR a Transněfť, ale ještě dalších sedm společností z východní Evropy, bývalého Sovětského svazu a také Číny.

Jisté je, že Tokarev je jedním z „kremelských“ mužů, kteří mají na Česko vazby nejen pracovního charakteru.

Svědčí o tom fakt, že Tokarevova manželka Galina v Praze několik let spoluvlastnila firmu Pramo Technologies, zaměřenou na pronájem nemovitostí. Upozornil na to i s některými dalšími souvislostmi již v roce 2018 portál INFO.cz.

Tokarev se tehdy objevil na blacklistu amerického ministerstva financí, mezi zhruba dvěma stovkami lidí s úzkými vazbami na Vladimira Putina. Společně s ním třeba i oligarcha Iskander Machmudov, který zprostředkovaně ovládá výrobu letadel v moravských Kunovicích, o němž už Seznam Zprávy psaly.

Galina Tokarevová byla spolumajitelkou pražské firmy Pramo Technologies v letech 2005 až 2012. V době, kdy měla ve firmě podíl, se například na serveru Česká pozice psalo o jednání jejího manžela s vedením MERO ČR. Rusové se už od roku 2009 snažili s českou státní firmou založit společný podnik. Česká vláda tento plán nakonec nepodpořila.

Je tu i další pražské pojítko. Spolumajitelem zmíněné Pramo Technologies byl v letech 2007 až 2015 i Tokarevův blízký spolupracovník Michail Arustamov. I ten dříve působil ve vedení ropovodné společnosti Transněfť. Dokonce byl jejím prvním viceprezidentem, následně Tokarevovým poradcem.

Arustamov přitom z českého obchodního rejstříku nezmizel. Stále je veden jako většinový majitel firmy 3ton, se sídlem v pražské Klimentské ulici. Ta působí na českém telekomunikačním trhu jako jeden z takzvaných virtuálních mobilních operátorů. V rejstříku Arustamov dnes uvádí bydliště nikoliv v Rusku, ale ve švýcarské Ženevě (dříve měl hlášen pobyt i na pražském Starém Městě).

Michail Arustamov působil ještě v další české firmě, AnythinGoes, podnikající v oblasti realit. Ta je nyní už v likvidaci.

Stojí za zmínku, že jméno Tokarevova pobočníka Michaila Arustamova prochází i globálně sledovanou kauzou Panama Papers. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů v roce 2016 z uniklých dokumentů panamské společnosti Mossack Fonseca zveřejnilo informace o penězích prominentů z celého světa v daňových rájích. A podle Panama Papers vlastnil i Arustamov řadu offshorových společností.

Nebylo to ale naposledy, co se o Nikolaji Tokarevovi a lidech z jeho okolí mluvilo v souvislosti se skrytými finančními operacemi.

Samotný prezident firmy Transněfť měl být údajně zapojen do financování Putinova „carského paláce“ na břehu Černého moře. O nebývale luxusním objektu, údajně za 100 miliard rublů, loni jako o Putinově skrytém majetku nejen ruskou veřejnost informoval dnes již uvězněný vůdce ruské opozice Alexej Navalnyj.

„Palác je budován a udržován na účet dvou státních firem – Rosněfť a Transněfť. Ty řídí dva blízcí přátelé Putina – Sečin a Nikolaj Tokarev,“ psalo se na blogu Navalného, jak o tom informovaly i Seznam Zprávy.

Z řady zahraničních pramenů tak plyne, že Nikolaj Tokarev je pro Putina dlouhá léta jedním z klíčových důvěrníků. Zda se dlouholetý prezident ruské státní firmy ještě někdy podívá do české metropole, třeba na výroční zasedání Mezinárodní asociace přepravců ropy, ukáží až detailní podmínky protiruských sankcí.

Pozn.: Do článku jsme doplnili informaci o úmrtí předsedy představenstva státní akciové společnosti MERO ČR Jaroslava Kociána, o němž firma na svém webu informovala 28. února (po dokončení původního textu).